Přestože obnovitelné zdroje technicky fungují na poměrně jednoduchém principu, pro českou veřejnost jsou stále obestřeny tajemstvím. Chápeme, jak se dělá teplo, když naložíme kamna anebo zapneme plynový kotel, ale jak vzniká energie v tepelném čerpadle a jaké jsou jeho druhy s výhodami a nevýhodami? Obdobně tápeme se zelenou elektřinou – jsme zvyklí, že nám ji po drátě přivede distributor. Ale jak si obyčejný člověk, netechnik, poradí s instalací vlastních solárních panelů? Jak bude skladovat energii na noc a má ji vracet do sítě, nebo je výhodnější všechnu si ponechat? A jaká další zařízení k tomu bude potřebovat? A to jsme teprve u technologie, raději ani nezkoumat, kolik člověk potřebuje sehnat razítek nebo jak si sestaví vlastní finanční model.

Tápání obyvatel potvrzuje průzkum, který jsme si udělali na téma, jak se lidé vypořádávají s prudce rostoucími cenami energií. Domácnosti ze sedmdesáti procent přiznávají, že nemají informace o možnostech využití obnovitelných zdrojů energie ve své domácnosti, a ještě hůře jsou na tom s informacemi o financování.

Úlohou státu pochopitelně není vše zaplatit. Měl by však maximálně zjednodušit přístup všem občanům a firmám k využívání vlastních obnovitelných zdrojů. Zní to logicky, ale pochopitelně se za tím skrývá mnoho legislativních i dalších překážek. Přesto se domnívám, že se najdou dobré příklady i z české praxe, kde je na jedné straně masa drobných investorů a na straně druhé srozumitelný investiční produkt dostupný pro všechny.

Příkladem je nedávno realizovaný projekt státních protiinflačních dluhopisů. Aniž by bylo nutno občany tlačit k profesionálnímu studiu finančních trhů, nechat je řešit složité smlouvy plné právních kliček a nutit absolvovat kafkovské cesty po úřadech, projekt zobchodoval jen v poslední vlně za pár měsíců úspory obyvatel za čtyřicet miliard, a zajistil je tak i proti stávající vysoké inflaci.

Zatímco protiinflační dluhopisy byly výhodné pro občany, a nikoli pro stát, který si umí půjčit levněji, v případě projektu „zelené energie do každého domu“ by se i na straně státu objevil zásadní benefit: kromě snižování emisí by jím byla i ona vytoužená energetická bezpečnost formou diverzifikace mezi mnoho malých zdrojů.