Za Trumpa by Putin na Ukrajinu nezaútočil, říká bývalý bezpečnostní poradce amerického prezidenta

Nepředvídatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa byla důvodem, proč ruská armáda nevtrhla dříve na Ukrajinu. Alespoň je o tom přesvědčen Robert O’Brien, jenž byl Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost. „Putin si nemohl být jistý, zda by tam neposlal americké vojáky,“ tvrdí O’Brien s tím, že by americká armáda vyřídila ruskou invazi „zatraceně rychle“.

HN: Jak hodnotíte politiku amerického prezidenta Joea Bidena vůči Rusku? A to jak před Putinovou invazí na Ukrajinu, tak i v průběhu války?

Před válkou bylo chybou, že se Bidenův Bílý dům snažil, aby Putina nijak neprovokoval. Bílý dům doufal, že Putin nepodnikne invazi, ale byla to spíše strategie naděje nežli skutečný plán. Putina to neodstrašilo, v tom selhali, a já vidím dva důvody.

HN: Jaké?

Zaprvé, USA a Západ neřekly, jak tvrdá by byla v případě invaze odpověď. Nevyjmenovali jsme, jaké uplatníme sankce, ani jsme zcela jasně neřekli, že Ukrajině dodáme zbraně. To byla chyba – aby odstrašení fungovalo, museli by Rusové pochopit, jak vážná rizika pro ně vyplývají z případné invaze. Druhou chybou pak naopak bylo, že jsme sami některé kroky proti Rusku předem vyloučili. Sami jsme Putinovi oznámili, co všechno neuděláme. Po začátku války ovšem už musím Bidenovu administrativu pochválit. Udělali velmi dobou diplomatickou práci v tom, jak sjednotili Západ, jak upevnili alianci. Částečnou pochvalu zaslouží i za zaměření sankcí, i když tady už to je opět s výhradou.

HN: Co vám vadí?

Sankce, které oznámili před invazí, Putina nezadržely. A sankce po invazi nejsou dostatečné, aby Rusko potrestaly. Neukončili jsme platby za ropu a plyn. To musíme udělat. Poskytujeme pomoc Ukrajině, ale zároveň dáváme Putinovi miliardu dolarů denně. Je mi jasné, že pro Evropany je to těžké, jste na ruské ropě a plynu hodně závislí a nikdo si nechce zruinovat ekonomiku. Ale musíme najít řešení, přestat krmit Putinův válečný stroj.

HN: Donald Trump tvrdí, že kdyby byl v Bílém domě, k Putinově invazi na Ukrajinu by nedošlo. Je to sice hypotetické otázka, ale jak to vidíte?

To není hypotetická úvaha, to je zřejmá věc. Když byl Trump v Bílém domě, Putin na Ukrajinu nezaútočil. Důvodem bylo, že byl americký prezident nepředvídatelný v tom, jak by reagoval. Putin si nemohl být jistý, zda by tam Trump neposlal americké vojáky. A když teď vidíme ruské vojenské potíže, tak s americkými vojáky na Ukrajině by do týdne bylo po válce. Není pochyb, že se svojí leteckou a pozemní silou by to Američané vyřídili zatraceně rychle, a Putin to podle mě velmi dobře ví. Biden naopak už před invazí řekl, že vojáky na Ukrajinu v žádném případě nepošle. To byla chyba a Trump by tohle nikdy neudělal.

HN: Jenže Trumpova ruská politika byla, řekněme, hodně nečitelná. Počínaje tím, že uznával Putina jako silného lídra, který má ve své zemi pořádek.

Já jsem to už mnohokráte řekl v amerických médiích, od doby Ronalda Reagana nebyl nikdo na Rusko tvrdší než Trump. Odešli jsme z dohody INF, týkající se kontroly raket středního doletu, protože Rusko ji opakovaně porušovalo. Stejně tak jsme se stáhli z dohody Open Sky (umožňovala oběma stranám letecky kontrolovat území druhého státu, pozn. red.), protože tam Rusové také podváděli. A za třetí jsme odmítli automaticky obnovit dohodu Nový start o kontrole strategických jaderných zbraní, protože jsme měli velký problém s tím, jak Rusko vedle toho mohutně budovalo arzenál taktických zbraní, které Nový start nepokrýval. Zatímco prezident Biden pak přišel a obnovil tuto smlouvu bez jakýchkoli podmínek. Bez toho, že by trval na tom, aby Rusové přestali stavět taktické zbraně, což byl naopak náš požadavek.

HN: V amerických médiích si lze ovšem přečíst, že za Trumpa nemusel Putin vést proti Ukrajině válku, protože by ji dříve či později s tichým souhlasem Bílého domu získal bez boje.

Americká média byla zmatená tím, že prezident Trump umí být ve svých diplomatických vztazích srdečný, vřelý. Ať už to byl Kim Čong-un, čínský prezident Si Ťin-pching nebo Vladimir Putin, Trump k nim byl velmi otevřený. Ale lidé si to pletli s jeho skutečnou politikou. Protože politika vůči Rusku byla naprosto skálopevná. Jiným příkladem je NATO. Byli jsme mocně kritizováni, když Trump po členských zemích tvrdě, nátlakově vyžadoval zvýšení obranných výdajů. Jemu se to ovšem podařilo, vynutil si navýšení o 400 miliard v horizontu deseti let. To bylo bezprecedentní. Jeden za druhým to před tím zkoušeli předchozí prezidenti, slibovali to americkým voličům, ale nikdo to pak nedokázal. Až prezident Trump. Jeho metoda byla trochu neortodoxní –  byl tvrdý na lidi i na naše přátele. Ale ze zpětného pohledu jsme si myslím vedli dobře.

Exkluzivní rozhovor

Jsme připraveni i na to, že Putin použije jaderné zbraně, říká pro HN britská ministryně zahraničí Trussová

30. 5. 2022 ▪ 6 min. čtení

HN: Váš předchůdce ve funkci poradce pro národní bezpečnost, zkušený diplomat John Bolton, ale tvrdí, že Trump skutečně uvažoval o odchodu z NATO.

Donald Trump je vyjednávač, byznysmen. Lidé mohou spekulovat, jak chtějí, ale jak už jsem řekl: Jaký je výsledek? Členské země platí více peněz, USA a NATO si nikdy nebyly blíž. A musím připomenout, že Trumpova administrativa také zastavila projekt Nord Stream 2, který za Trumpa nemohl být dokončen. To byly společně s tlakem na obranné výdaje dvě věci, které Evropané kritizovali. Ale dnes jsou to ve výsledku věci, které oslabily Rusko a posílily Západ. A mediální story, že byl nějaký kamarád s Putinem, je naprostý nesmysl.

Vyjednával jsem s Nikolajem Patruševem, ruským poradcem pro národní bezpečnost. Věděli, že jsme tvrdí, ale především věděli, že když něco řekneme, tak to i tak myslíme. A v tom je určitá stabilita. Zatímco když se snažíte číst americkou administrativu, které velmi tvrdě mluví, ale její činy jsou slabé, je to pro všechny matoucí.

HN: Když Kongres před dvěma týdny schvaloval pomoc pro Ukrajinu ve výši 40 miliard dolarů, byla část republikánských zákonodárců proti. Nebude politická vůle a zájem veřejnosti o Ukrajinu v USA oslabovat?

Musíme si na to dát pozor, ale já myslím, že velká většina Američanů je inspirována prezidentem Zelenským a odvahou, duchem a odolností Ukrajinců proti Rusům. Cestuju po celé Americe a velká většina republikánů i voličská základna Ukrajinu silně podporují. Američané vidí, že Ukrajinci bojují sami za sebe. Ukrajinec chce zbraně, ale nevolá po amerických vojácích. A to Američanům imponuje. Mluvil jsem s jedním ze senátorů, kteří hlasovali proti balíku, který jste zmínil, a on mi řekl: „Podívejte, my tady dáváme 40 miliard dolarů z peněz našich daňových poplatníků a Němci mezitím dávají Rusku 30 miliard dolarů měsíčně za ropu a plyn?“ Podle mě je to férová námitka.

HN: A zároveň příležitost znovu připomenout Donalda Trumpa, který ještě jako americký prezident prohlásil, že Německo je vlastněné Ruskem.

Je vlastněné Ruskem a Čínou. Není to vina obyčejných Němců, ti rozumějí tomu, co se děje v Číně, co se děje v Rusku, a myslím, že se jim to nelíbí. Ale německé elity, průmysl a samozřejmě předchozí administrativy Angely Merkelové, a pravděpodobně i vláda Olafa Scholze, jsou z komerčních důvodů velmi navázány na Čínu a Rusko.

Německo kritizovalo Trumpa za jeho politiku „Amerika na prvním místě“ (America First), ale přitom sami Němci dělají tvrdou politiku „Německo na prvním místě“. Berou si levnou ropu a plyn z Ruska a používají tyto zdroje k tomu, aby vyráběli obrovské množství aut, která posílají do Číny. Když přijedete do Pekingu, vidíte tam moře černých Audi, Mercedesů, BMW. A zatímco Spojené státy platí čtyři procenta HDP na obranu a řada evropských zemí pak nejméně dvě procenta, Němci se vezou zadarmo. Není to z hlediska Německa skvělý deal? Levné energie z Ruska, export do Číny a Američané vás ochraňují!

HN: Kancléř Olaf Scholz oznámil změnu německé politiky. Věříte tomu?

Prohlásil, že Německo bude plnit dvě procenta HDP na obranu, ale uvidíme, zda se to skutečně stane. Také řekli, že Ukrajině dodají zbraně. To se ovšem také zatím zadrhlo v německé byrokracii. Německo je spojencem USA a součástí NATO. Potřebujeme silné Německo jako v dobách, kdy hlavním městem byl ještě Bonn, kdy Německo bylo pevně zakotveno uvnitř Západu. Doufám, že Ukrajina teď Berlínu otevřela oči, že vidí „ovoce“ své spolupráce s Ruskem. Německé elity musí pochopit, že nemohou sedět na dvou židlích, s Ruskem a Čínou na jedné a zároveň se Západem na druhé. Budou si muset vybrat.