Eurozóna je v dobré pozici pro to, aby se vyrovnala se současným kolísáním trhů, a její ekonomika letos i příští rok poroste,“ prohlásil minulý týden na setkání ministrů financí eurozóny, takzvané euroskupiny, její šéf Paschal Donohoe. Zároveň také popřel, že by měnová unie čelila krizi podobné té, která Evropu zasáhla před deseti lety. „Situace je zcela odlišná od krizového prostředí, ve kterém jsme byli, když blok zachvátil spirálovitý výprodej státního dluhu,“ řekl na setkání v Lucemburku Donohoe.

Prudká inflace a upadající důvěra, částečně pramenící z přerušení dodávek energie způsobeného invazí Ruska na Ukrajinu, vyvolaly obavy, že eurozóna směřuje do hluboké recese. Obavy ještě zesílily po tom, co se Evropská centrální banka (ECB) přidala k dalším centrálním bankám, které zvýšily úrokové sazby.

Sílící nervozita na trhu vyhnala minulý týden výnosy italských a španělských dluhopisů na nejvyšší úrovně za posledních osm let.

Podle irského ministra financí Donohoa však eurozóna od poslední krize podnikla několik kroků, které ji ochrání před případnou recesí. „Všichni jsme přesvědčeni o schopnosti naší ekonomiky projít současnými ekonomickými i geopolitickými změnami,“ řekl. Od poslední dluhové krize v regionu posílila EU svou bankovní regulaci vytvořením celoevropského dohledu a infrastruktury pro boj s krizí. Systém nyní chrání jednotný mechanismus, který se spustí v případě selhání ze strany věřitelů. ECB má také nové nástroje k nákupu státních dluhopisů a politici vytvořili během pandemie koronaviru ozdravný fond krytý společným dluhem.

„Máme silnější architekturu a hlubší základy společné měny,“ věří Donohoe. Recese, které se obávají někteří ekonomové, tak podle něj nehrozí.

S tím však nesouhlasí například hlavní ekonom Institutu mezinárodních financí Robin Brooks. „Jsme na hraně další globální recese a naše obavy se mění v realitu,“ řekl Brooks pro deník Financial Times a dodal, že světová ekonomika čelí několika extrémním šokům současně. Prvním je podle něj zpomalení růstu čínské ekonomiky kvůli pandemii covidu-19. Druhým je „riskování“ americké centrální banky (Fed), které podle něj může vést k tomu, že Fed americký růst obrátí v americký krach. Dalším je krize růstu životních nákladů, se kterou se potýkají evropské domácnosti. Kromě růstu cen energií kvůli válce na Ukrajině rostou rapidně i ceny potravin. Nejhorší dopad podle Brookse však bude mít zhoršující se situace s dostupností potravin v rozvojových zemích, kde potravinová krize může eskalovat v hladomor.

Nečitelná ECB

Co od evropské ekonomiky očekává ECB, není úplně jasné. I proto šéfku ECB Christine Lagardeovou čeká v pondělí slyšení před Evropským parlamentem ohledně nejasných sdělení. Na zasedání rady guvernérů ECB 9. června se dalo ze slov Lagardeové odvodit, že ECB bude proti inflaci bojovat tvrdě. To potvrdilo i rozhodnutí ECB o ukončení osmi let záporných úrokových sazeb a masivních nákupů dluhopisů. Minulou středu však ECB na mimořádném zasedání oznámila, že urychluje práci na novém „antifragmentačním nástroji“, který má zabránit neúměrnému nárůstu výpůjčních nákladů ve slabších zemích, jako je například Itálie.

Německý ministr financí Christian Lindner minulý týden naznačil, že ECB na výprodej na dluhopisových trzích reagovala přehnaně. Podle Lindnera je stejně jako podle Donohoa eurozóna „stabilní a robustní“ a „není třeba mít žádné obavy“ z toho, že náklady na půjčky některých zemí rostou rychleji než jiné.

Šéf euroskupiny Donohoe trvá na tom, že silný trh práce ukazuje na ekonomickou expanzi. Zdůraznil také růst zaměstnanosti a podporu z programu Next Generation EU, ze kterého EU financuje kurzy a školení na zlepšení digitálních dovedností. Skrze program Next Generation EU přiteče do členských zemí investice v hodnotě 800 miliard eur, která podle Donohoa udrží ekonomickou expanzi regionu. Společně s implementací plánů obnovy po pandemii covidu-19 by podle irského ministra mělo zlepšení digitálních dovedností a vzdělávání pracovní síly být silným zdrojem hybnosti evropské ekonomiky směrem k růstu.

Ekonomika eurozóny má letos podle prognózy ECB růst o 2,8 procenta a příští rok o 2,1 procenta. Centrální banka ale také uvedla, že negativní scénář zahrnující to, že Rusko přeruší veškeré dodávky energie do Evropy, by v příštím roce mohl vést k poklesu ekonomiky bloku o 1,7 procenta. Pravděpodobnost takového scénáře vzrostla poté, co Moskva drasticky omezila tok plynu do Německa a Itálie.

Evropská hlavní města se snaží najít křehkou rovnováhu mezi pomocí inflací postiženým domácnostem a snižováním veřejného dluhu. Euroskupina přechází od doporučení, aby členské státy zaujaly mírně podpůrný fiskální postoj, k neutrální politice s cílenější podporou.

Vládní půjčky během pandemie prudce vzrostly, protože daňové příjmy naopak prudce klesly a rostly výdaje na zdravotní péči a ekonomická opatření. „Budeme i nadále potřebovat plány, které obezřetně sníží výpůjčky. Tyto plány budou muset odrážet skutečnost, že se nacházíme v inflačním prostředí,“ řekl svým ministerským kolegům Donohoe. Dodal také, že nadměrné úrovně půjček mohou samy přispívat k inflačním tlakům. Plány na omezení výpůjček by tak mohly nepřímo inflaci snížit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist