ČEPS pravidelně zpracovává studie, v nichž hodnotí zdrojovou přiměřenost výrobních kapacit elektrizační soustavy České republiky. Ta poslední zahrnuje období do roku 2040. Podle takzvaného progresivního scénáře z této studie zesílí potřeba dovozu elektřiny do Česka už v roce 2025. Odkud ji budeme brát?
Podle simulací provedených na základě dat reportovaných za rok 2020 by měly být významnější přebytky ve Francii a v severských státech. Měli bychom si ale být vědomi, že samotné roční saldo nutného importu do České republiky je pouze stavová veličina, přičemž daleko důležitější jsou aktuální denní přebytky či nedostatky v okolních státech. Teoreticky je proto možné, že v případě potřeby můžeme čerpat aktuální přebytky ze zemí, které jsou v roční bilanci importní, ale v daném okamžiku mají přebytek a mohou exportovat. Ovšem ukazuje se, že i k těmto vypočítaným přebytkům musíme přistupovat velice obezřetně a citlivě. Platí to nejen s ohledem na plynovou krizi, ale také vzhledem k prognózám odstávek jaderných elektráren ve Francii a plánům Německa ukládat přebytky elektřiny z obnovitelných zdrojů do vodíku. Ve svém celku to může představovat významné riziko pro bezpečnost dodávek v rámci České republiky. Proto je strategicky výhodné, abychom pro případ možné nestability dodávek po roce 2035 podporovali dostavbu baseloadových zdrojů (z uhelných a jaderných elektráren – pozn. red.), které by i za nepříznivé situace udržely tuzemskou elektrizační soustavu v chodu.
Jak bude ČEPS postupovat, kdyby v Česku nastal nedostatek elektřiny?
Někdy po roce 2030 jsou v modelech indikovány možné krátkodobé nedostatky v dodávkách elektřiny, které jsou popisovány indikátorem LOLE (loss of load expectancy – ztráta očekávané zátěže). To znamená, že potřebný objem elektrické energie není možno vyrobit ani dovézt. Pro krátkodobé mimořádné situace máme krizové plány a můžeme aktivovat zajištěné služby výkonové rovnováhy. Z hlediska dlouhodobého výhledu je naší úlohou rozpoznat případná rizika, upozornit na to ústřední orgány státní správy a poskytnout jim všechny potřebné expertizy v rámci naší kompetence. Včetně návrhu technicko‑ekonomických řešení. Volba konkrétního opatření je otázkou strategických rozhodnutí státu, ať už se jedná o podporu výstavby obnovitelných zdrojů energie, zavedení kapacitních mechanismů a podobně.
Někdy po roce 2030 jsou v modelech indikovány možné krátkodobé nedostatky v dodávkách elektřiny.
Můžeme počítat také se zahraniční pomocí?
Do určité míry pravděpodobně můžeme – jde o takzvanou havarijní výpomoc, kterou si navzájem jednotliví provozovatelé přenosových soustav v Evropě poskytují v případě, že mají dostatek služeb výkonové rovnováhy. Tato výpomoc ovšem není nároková a už vůbec nemá dlouhodobý charakter. Pro Českou republiku bude klíčové zachovat si vysokou míru energetické soběstačnosti.
Stáhněte si přílohu v PDF
Jaká konkrétní omezení by nedostatek elektřiny znamenal pro český průmysl?
V takto obtížné situaci by v první řadě záleželo na tom, jaký časový úsek by bylo zapotřebí pokrýt. Pro krátkodobá řešení se využívá aktivace služeb výkonové rovnováhy. V případě delších časových úseků by se dalo uplatnit nediskriminační řešení v podobě takzvaného load sheddingu (vypínání zátěže – pozn. red.) nebo zajištěné služby řízení spotřeby, takzvané demand side response, které by pomohly zabránit selhání celého systému v případě velkého převisu poptávky. U dlouhodobější krize je to otázka rozhodnutí a strategie státu, ke kterým ČEPS poskytuje analytické podklady. S ohledem na rizika v energetickém sektoru se samozřejmě připravujeme také na rozšíření infrastruktury. Do rozvoje a modernizace přenosové sítě investujeme ročně zhruba pět miliard korun, mimo jiné se zaměřujeme hlavně na zvýšení přenosové kapacity.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Energie.
