Rusové evakuovali zbytky své posádky z Hadího ostrova, hlásí ukrajinská armáda

Ruské invazní jednotky pravděpodobně opustily Hadí ostrov v Černém moři, informuje server RBK-Ukrajina s odvoláním na Jižní velitelství ukrajinských sil. To uvedlo, že ruská strana urychleně evakuovala motorovými čluny zbytky své posádky na ostrově po noční operaci ukrajinské armády, která na něj podnikla raketové a dělostřelecké údery.

Na ostrově v současné době hoří a ozývají se tam výbuchy, tvrdí ukrajinská armáda.

Rusko stažení svých vojáků z ostrova potvrdilo. Podle TASS odchod Moskva označila za krok dobré vůle s ohledem na vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny.

Putin: Na nasazení jednotek NATO zrcadlově odpovíme

Rusko se neobává vstupu Finska a Švédska do NATO, na nasazení vojenských jednotek aliance do těchto skandinávských zemí ale zrcadlově odpoví. Podle agentury TASS to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Lídři členských zemí NATO se ve středu rozhodli formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do aliance. Putin zároveň odmítl zodpovědnost ruské armády za pondělní útok na obchodní centrum v ukrajinském Kremenčuku, kde zahynulo 20 lidí.

Dvojice skandinávských zemí vznesla žádosti o vstup v květnu, zahájení přijímacího procesu ale blokovalo Turecko. Ankara však na současném summitu NATO v Madridu upustila od svých výhrad proti vstupu obou zemí.

„Není nic, co by nás mohlo na členství Finska a Švédska v NATO znepokojit. Pokud chtějí (vstoupit do NATO), tak prosím,“ řekl Putin. „Pokud budou v (těchto zemích) nasazeny vojenské jednotky a infrastruktura, budeme muset zrcadlově odpovědět a utvořit stejnou hrozbu, jaká z těchto území hrozí nám,“ dodal státník na tiskové konferenci v turkmenské metropoli Ašchabat, kde se na své první oficiální cestě do zahraničí od začátku války na Ukrajině účastnil summitu zemí sousedících s Kaspickým mořem.

Členské země Severoatlantické aliance ve středu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu označily Rusko za nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost aliance. Putin naopak odsoudil „imperiální ambice“ NATO, které se podle něj snaží skrze konflikt na Ukrajině nastolit svou „hegemonii“.

„Cílem Západu a NATO není dobro Ukrajiny a Ukrajinců,“ řekl Putin, podle kterého je podpora Ukrajiny pro Západ prostředkem, jak bránit své vlastní zájmy.

Ruský prezident na tiskové konferenci odpovídal i na dotazy novinářů týkající se současného válečného tažení na Ukrajině. Ruští vojáci podle něj v sousední zemi postupují, nelze ale určit, kdy „speciální vojenská operace“ skončí. Moskva odmítá v souvislosti se svým válečným tažením na Ukrajině hovořit o invazi nebo válce.

Putin se také ohradil proti obvinění Kyjeva, který pondělní útok na obchodní centrum ve středoukrajinském Kremenčuku označil za teroristický čin.

„Naše armáda necílí na civilní infrastrukturu,“ řekl Putin a naznačil, že zprávy ze Západu o nepřesnosti ruského ostřelování nejsou pravdivé. Britské ministerstvo obrany uvedlo, že existuje reálná možnost, že pondělní útok mířil na nedaleký cíl významný pro infrastrukturu. Nepřesnost ruského ostřelování již dříve způsobila smrt mnoha civilistů, pro ruské velení jsou vedlejší ztráty přijatelné a nejspíš se budou opakovat, dodal Londýn.

USA významně posílí svá vojska v Evropě

Americký prezident Joe Biden ve středu na summitu Severoatlantické aliance v Madridu oznámil posílení amerických kapacit v Evropě kvůli ruské hrozbě, jež se projevila invazí na Ukrajinu zahájenou před více než čtyřmi měsíci. Biden ohlásil vyslání dvou letek nejmodernějších stíhaček F-35 do Británie, zvýšení počtu torpédoborců ve španělských přístavech ze čtyř na šest a vytvoření nového armádního velitelství v Polsku.

Posílit se má také americká přítomnost v Rumunsku, a to dodatečnou brigádou o síle 5000 vojáků, a rovněž v Pobaltí, Německu a Itálii.

Tento krok má podle Bidena přispět k tomu, aby aliance byla schopna „odpovědět na hrozby přicházející ze všech směrů a ve všech oblastech: na zemi, ve vzduchu a na moři“. NATO je v současnosti více zapotřebí jako nikdy dříve, zdůraznil šéf Bílého domu.

Americký prezident také připomněl, že Spojené státy letos už vyslaly 20 tisíc vojáků do Evropy jako posily v reakci na agresivní ruské kroky. Upozornil, že ruský prezident Vladimir Putin by si přál „finlandizaci“ Evropy ve smyslu posunu evropských zemí k neutralitě, ale místo toho se dočkal posílení NATO v Evropě, a to i o tradičně neutrální Finsko a Švédsko.

Rusové uspořádají referendum v Chersonské oblasti

Ruská okupační správa zahájila v ukrajinské Chersonské oblasti přípravy na uspořádání referenda o připojení k Rusku. Napsala o tom agentura TASS s odvoláním na zástupce šéfa místní Ruskem dosazené správy Kirilla Stremousova. Právě referendum vypsané přes nesouhlas ukrajinské vlády vedlo v roce 2014 k ruské anexi ukrajinského poloostrova Krymu.

„Připravujeme se na referendum a uskutečníme ho. Jakkoliv zvláštně to zní, tak Chersonská oblast se rozhodne připojit k Rusku a stane se jeho plnohodnotným subjektem,“ sdělil Stremousov ve videoprohlášení na sociální síti Telegram.

Západní odborníci i ukrajinští představitelé od dobytí města Cherson ruskými jednotkami začátkem března spekulovali, že Rusko hodlá v oblasti uspořádat referendum o vzniku nové separatistické republiky po vzoru dvou proruských samozvaných útvarů na východě Ukrajiny – Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Stremousov ve středečním prohlášení ale mluvil přímo o začlenění do Ruské federace.

Rusko nad Chersonskou oblastí postupně upevňuje kontrolu, mimo jiné tam jako platidlo zavedlo rubl a otevřelo pobočky ruských bank. V úterý ruské bezpečnostní složky zatkly starostu města Cherson Ihora Kolychajeva, informovala jeho poradkyně.

Ruský útok na nákupní středisko nepřežilo nejméně 20 lidí

Počet obětí ruského raketového úderu na ukrajinské město Kremenčuk, kde v pondělí nejméně jedna střela zasáhla obchodní centrum, stoupl na 20. Podle ukrajinských médií to v úterý uvedl zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Dalších šest desítek lidí je podle něj zraněných a přes čtyři desítky se pohřešují. Záchranáři pokračují v prohledávání trosek, poznamenala agentura AP. Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS prohlásilo, že jeho vzdušné síly podnikly úder na hangáry s americkými a evropskými zbraněmi v Kremenčuku a detonace munice vedla k požáru v nedalekém nákupním centru.

Útok už dříve odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho západní spojenci. „Nerozlišující útoky na nevinné civilisty představují válečný zločin. Ruský prezident (Vladimir) Putin a ti, kteří jsou zodpovědní, budou pohnáni k odpovědnosti,“ uvedli podle serveru The Guardian šéfové států a vlád skupiny velkých světových ekonomik G7 ve společném prohlášení, v němž zároveň vyjádřili Ukrajině podporu a slíbili pokračovat ve finanční, humanitární i vojenské pomoci. Útok odsoudili i někteří západní politici zvlášť.

Zelenskyj v první reakci řekl, že v nákupním centru bylo více než 1000 civilistů. „Počet obětí si nelze ani představit,“ dodal. Útok, po kterém středisko pohltily plameny a oblaka kouře, později odsoudil jako „ohavný“ teroristický čin. Na žádost Kyjeva se dnes útokem na nákupní centrum v Kremenčuku bude zabývat na mimořádném zasedání Rada bezpečnosti OSN.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov rovněž zveřejnil ruskou verzi. Prohlásil, že ruské letectvo „podniklo úder vysoce přesnými zbraněmi na hangáry se zbraněmi a municí poskytnutými Spojenými státy a evropskými zeměmi“ v oblasti podniku na výrobu silničních strojů v Kremenčuku. „Detonace uskladněné munice pro západní zbraně vyvolala požár v nefunkčním obchodním centru nacházejícím se poblíž podniku,“ cituje Konašenkova TASS.

Toto tvrzení však popírají zranění přeživší. Například třiačtyřicetiletá Ludmyla Mychajlecová v objektu nakupovala s manželem, když ji výbuch vymrštil do vzduchu. „Letěla jsem hlavou napřed a střepiny mi zasáhly tělo. Celé místo se hroutilo,“ popsala v nemocnici agentuře Reuters. Kyjev zatím na vyjádření Moskvy nereagoval.

První ruský komentář podle agentury AP předtím poskytl zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij, který na Twitteru napsal, že jde o „ukrajinskou provokaci“. Rusko už dříve opakovaně popíralo, že by na Ukrajině útočilo na civilisty a civilní objekty, přestože ruské útoky zasáhly i jiná nákupní centra, divadla, nemocnice, mateřské školy nebo bytové domy, poznamenala AP.

Tvrzení o ukrajinské „provokaci“ Moskva použila i v případě obvinění z masakrů a zvěrstev, jimž čelí ruští vojáci, kteří na začátku ruské invaze okupovali město Buča v Kyjevské oblasti. Buču zmiňuje nyní i Poljanskij, který v případě Kremenčuku bez podrobností hovoří o „nápadných nesrovnalostech“.

Gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim mezitím podle ruskojazyčného webu BBC informoval o ruských raketových úderech na Mykolajiv a nedalekou obec Očakiv, které podle něj invazní síly podnikly v noci na úterý. V Očakivu zemřeli tři lidé včetně šestileté dívky, sdělil. Další lidé jsou zraněni.

Pod ruskou palbou se v pondělí ocitlo i druhé největší ukrajinské město, Charkov na východě země. Počet obětí tam vzrostl na pět mrtvých a 22 raněných. Mezi zraněnými je podle gubernátora Charkovské oblasti Oleha Syněhubova pět dětí.

Tvrzení jednotlivých stran válečného konfliktu nelze obvykle bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.