Zprávy o udržitelném rozvoji firem stály ještě nedávno jako chudé příbuzné ve stínu svých sester zaměřených na hospodářské výsledky. Časy se ale mění. Na důležitosti čím dál víc získává nefinanční reporting – tedy měření, vykazování a hodnocení toho, jak daná organizace plní své strategie a cíle v oblasti ochrany životního prostředí, sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv nebo boje proti korupci. Plnění těchto ukazatelů, známých pod zkratkou ESG (environmental, social, governance), bedlivě sledují ratingové agentury. Ty pak firmám na základě těchto dat vystavují vysvědčení, které je zase klíčovým podkladem při rozhodování bank, pojišťoven, investičních fondů i akcionářů.
Není tedy divu, že se zprávy o udržitelném rozvoji, kde se to ještě před pár lety hemžilo hlavně filantropickými aktivitami, velmi rychle profesionalizují. Což v dynamicky se měnícím světě ratingu ESG, který občas připomíná spíš spletitou džungli, není nic jednoduchého. Agentur jsou totiž desítky a každá má svoji vlastní metodiku i hodnoticí systém, který navíc poměrně často mění. Vyhovět tedy požadavkům i jen pár vybraných agentur dá pořádně zabrat, zavděčit se všem je naprosto nemožné. Jednotné mezinárodní reportingové standardy se teprve vytvářejí: v letošní zprávě Skupiny ČEZ jsme proto zohledňovali hned čtvero metrik, od čtyř různých institucí, abychom pokryli vše, co je potřeba.
Zároveň se neustále objevují nová témata, která je nutné v nefinančním reportingu zohlednit, například taxonomie (roztřídění) udržitelných činností podle EU. V ČEZ jsme si tedy tuto novinku vyzkoušeli už letos. A abychom se připravili na budoucí požadavek auditování zpráv, rovnou jsme se rozhodli nechat si provést externí audit u devíti vybraných parametrů. Výsledek si můžete přečíst na našem webu. Rádi se o zkušenosti získané z tohoto procesu podělíme i s dalšími firmami, aby si nemusely klestit cestu stylem pokus omyl. Čím dřív se totiž nefinanční reporting ustálí, tím lépe pro všechny.
