Pryč od Moskvy. Kapacita v nizozemských LNG terminálech pokryje asi třetinu spotřeby plynu v Česku

Pronajatá kapacita v terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku by měla pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v České republice, tedy zhruba tři miliardy metrů krychlových plynu. Na Twitteru to ve čtvrtek uvedl nizozemský velvyslanec v ČR Daan Huisinga.

Kapacitu si pronajala polostátní energetická firma ČEZ od státní nizozemské firmy Gasunie. Podle velvyslance kontrakt bude platit už od letošního roku a pomůže tak významně snížit závislost ČR na ruském plynu.

Téměř sto procent plynu spotřebovaného v Česku totiž pochází právě z Ruska, i když se k nám dováží ze západní Evropy, hlavně z Německa. 

O tom, že stát získal kapacitu v LNG terminálech v Nizozemsku, informoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) už v polovině června. Podle něj ji získal stát v soutěži prostřednictvím ČEZ, žádné další detaily ale tehdy nezveřejnil. Na konci června pak ministr financí (ODS) Zbyněk Stanjura uvedl v ČT, že „jsme uspěli v aukci a pronajali si na pět let kapacitu dvě miliardy kubických metrů plynu v LNG terminálech v Nizozemsku“. Kapacitu tak ČEZ ve spolupráci se státem zřejmě v mezidobí navýšil na „tři miliardy kubíků“, o kterých ve čtvrtek mluvil velvyslanec Huisinga.  

Spotřeba zemního plynu v Česku loni dosáhla 9,4 miliardy kubíků, kapacita terminálu odpovídá tedy téměř třetině spotřeby.

Společnost Gasunie v tiskové zprávě dodala, že smlouvu na pronájem terminálu uzavřela konkrétně její dceřinná firma EemsEnergyTerminal, a to s ČEZ a Shell Western LNG B.V., celkově na kapacitu 7 miliard metrů krychlových. „EemsEnergyTerminal očekává, že zbývající jedna miliarda metrů krychlových kapacity bude prodána v následujících měsících,“ uvedla společnost.

Samotný ČEZ zatím nechce žádné další detaily ke kontraktu uvést. Jedním z důvodů je, že nyní firma ještě vyjednává o zajištění samotných dodávek LNG z neruských zdrojů, které by si do pronajatého terminálu mohla nechat dovézt. „Intenzivně na tom nyní pracujeme,“ uvedl na dotaz HN mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Není také ani známo, že by na samotný plyn, který může do nizozemského terminálu připlout, měl kontrakt nějaký jiný obchodník. Kapacita, kterou má ČEZ pronajatou, je jen zařízení, aby v něm mohl zakotvit tanker s tekutým plynem a přepracoval se zpátky na plynný stav. V tomto skupenství se pak potrubím přepraví dál až do Česka. Informace o další dopravě plynu zatím také zveřejněny nebyly.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš na svém twitterovém účtu pouze ve čtvrtek sdílel příspěvek velvyslance, k němuž napsal: „Toto je další velmi důležitý krok, který podnikáme na cestě Česka k energetické soběstačnosti a bezpečnosti.“ 

Deník N minulý měsíc uvedl, že LNG terminály budou takzvaně plovoucí, od podzimu tedy budou kotvit u nizozemského pobřeží. Podle serveru si nizozemská státní společnost Gasunie koncem dubna od belgické loďařské skupiny Exmar pronajala na pět let plovoucí terminál, který zakotví v přístavu Eemshaven na severu země. Terminál má být schopný zpracovat čtyři miliardy metrů krychlových zemního plynu za rok a Nizozemci ho uvedou do provozu letos na podzim. 

Podle aktuální tiskové zprávy Gasunie budou terminál LNG v přístavu Eemshaven tvořit plovoucí jednotky Exmar S188 a Golar Igloo. Obě mají dorazit do přístavu koncem srpna. „Jako první bude k nizozemské rozvodné síti zemního plynu připojena loď Golar Igloo, později ji bude následovat loď S188,“ uvedla Gasunie. Obě jednotky mají dohromady přepravní kapacitu přibližně 8 miliard miliard metrů krychlových ročně.