Španělsko mimořádně zdaní energetické firmy a banky. Globální krize se může ještě prohloubit

Španělsko v letech 2023 a 2024 mimořádně zdaní energetické firmy a banky. V úterý to podle agentury Reuters řekl španělský premiér Pedro Sánchez. Země tak chce obyvatelům pomoct s inflací a s drahými energiemi. Akcie španělských bank jako Sabadell a Caixabank po oznámení klesly až o osm procent a vzaly s sebou dolů i akcie ostatních evropských finančních domů – Deutsche Bank nebo BNP Paribas.

Vláda očekává, že v letech 2023 a 2024 získá každý rok dvě miliardy eur (49 miliard korun) z daně z mimořádných zisků energetických společností dosažených v tomto a příštím roce. Od dočasné daně pro finanční instituce si slibuje roční výnosy 1,5 miliardy eur, řekl dnes v parlamentu premiér.

Sánchez uvedl, že inflace je způsobená do značné míry ruskou invazí na Ukrajinu a je pro Španělsko největší výzvou. Přirovnal ji k „vážné nemoci naší ekonomiky, která ožebračuje všechny, zejména nejzranitelnější skupiny“.

Zdanit energetické firmy by šlo už od října, tvrdí Piráti. Fiala je ale opatrný

28. 6. 2022 ▪ 7 min. čtení

Premiér také oznámil dávku 100 eur (2460 korun) měsíčně jako doplňková stipendia pro studenty starší 16 let, kteří již stipendia dostávají. Ohlásil zavedení bezplatné vícenásobné jízdenky na příměstské vlaky a vlaky na středně dlouhých tratích v období od září do konce prosince. Vláda rovněž plánuje postavit v Madridu 12 000 bytů.

Mimořádnou 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností už dříve zavedla Británie a podobné opatření oznámilo i Maďarsko. Česká vláda nyní debatuje o zavedení zvláštní daně na nezaslouženě zvýšené zisky firem, mimo jiné právě těch energetických, které je získaly vnějšími okolnostmi, a nikoli iniciativou a inovacemi.

Šéf agentury pro energii: Globální energetická krize se ještě může prohloubit

Globální energetická krize provázená prudkým nárůstem cen elektřiny a paliv se ještě může prohloubit. Na energetickém fóru v Sydney to v úterý řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Krize by podle něj mohla urychlit přechod k čistší energii, do té doby však bude Evropa i další regiony čelit potížím při zabezpečování dodávek ropy a plynu.

„Svět nikdy nezažil tak velkou energetickou krizi z hlediska její hloubky a složitosti,“ řekl Birol podle agentury Bloomberg. „Možná jsme ještě neviděli její nejhorší část,“ dodal.

Mezinárodní agentura pro energii je mezivládní organizací, která vznikla v roce 1974 v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). K jejímu vzniku přispěla tehdejší ropná krize, organizace funguje zejména jako poradce členských zemí OECD v otázkách energetiky.

„Nadcházející zima bude v Evropě velmi obtížná,“ varoval Birol. „Mohlo by to mít vážné důsledky pro světovou ekonomiku,“ dodal. Evropa se nyní potýká s poklesem dodávek zemního plynu z Ruska. Situace kolem těchto dodávek se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu.

Americká ministryně energetiky Jennifer Granholmová na fóru v Sydney uvedla, že dopady války na Ukrajině na globální energetický sektor zdůrazňují potřebu snížit závislost na fosilních palivech. „Globální přechod k čisté energii by mohl být tím největším mírovým plánem,“ prohlásila.

Granholmová také varovala, aby země v rámci přechodu k čisté energii nenahrazovaly energetickou závislost na Rusku závislostí na jiném dominantním dodavateli. Poukázala v této souvislosti na Čínu, která má silnou pozici v oblasti zařízení pro výrobu solární energie a která je klíčovým výrobcem větrných turbín.