Průlom: Severomakedonci a Albánci začínají jednat o vstupu do EU, Fiala kvůli tomu letěl na otočku do Bruselu

V belgické metropoli má v úterý padnout teplotní rekord tohoto léta, očekává se 39 stupňů, několik evropských politiků si ale do Bruselu přesto zaletělo pro úlevu. Lídři Severní Makedonie a Albánie tu zahajují přístupové rozhovory svých zemí do EU, na což prvně jmenovaný stát čekal přes sedmnáct let a Albánie osm.

Do Bruselu kvůli tomu za šéfkou Evropské komise přiletěli odstartovat celý proces premiér Severní Makedonie Dimitar Kovačevski a albánský premiér Edi Rama. Z Prahy je doplnil lídr unii předsedajícího Česka Petr Fiala (ODS).

„Dnes jsme odvalili balvan z cesty. V našem zájmu je, aby se země západního Balkánu co nejrychleji integrovaly do EU kvůli posílení bezpečnosti a stability v Evropě,“ řekl k zahájení rozhovorů Fiala. „Překonávání kulturních a historických překážek je vždycky specifické. Buďme rádi, že se podařilo najít řešení a otevřela se cesta pro obě země do Evropy,“ dodal.

Ačkoliv se tím obě balkánské země postaví na začátek mnohaleté cesty, její samotné zahájení se považuje za průlom. Severomakedonské směřování do EU dlouho blokovalo Bulharsko kvůli specifickým požadavkům vůči svému jihozápadnímu sousedovi. Protože EU považuje státy západního Balkánu za jeden „balík“, bulharské veto s sebou táhlo dolů i Albánii.

Situace se změnila nejprve na bulharské straně, když v červnu tamní parlament souhlasil s podmínkami navrženými Francií a stáhl svoje veto. Uplynulý víkend podpořil stejnou dohodu severomakedonský parlament. V pondělí Evropská komise oznámila, že Severní Makedonie a Albánie formálně v úterý zahájí rozhovory o vstupu do EU.

„Je to velká zpráva. Podařilo se udělat významný pokrok v integraci západního Balkánu,“ řekl k tomu v pondělí v Bruselu ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který start rozhovorů s oběma státy řídí. Fakt, že na jejich zahájení přiletěl na otočku premiér Fiala, označil Lipavský za „signál, že české předsednictví vnímá význam těchto otázek“. „Nezříkáme se odpovědnosti, jsme u těch věcí,“ dodal šéf diplomacie.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Severní Makedonie si otevřela cestu do EU, když 68 ze 120 poslanců ve Skopje souhlasilo s tím, že Bulharsko bude součástí jejího ústavního procesu. Konkrétně se Severní Makedonie zavázala, že upraví svoji ústavu tak, aby uznala existenci bulharské menšiny a přiznala jí specifická práva. Původně šly bulharské požadavky ještě dál, vláda v Sofii například trvala na tom, aby Severomakedonci v ústavě uznali bulharské kořeny svojí řeči.

A právě proto získal průlom na Balkáně stejně kritiků jako zastánců. „Dohoda, kterou prezentujeme jako úspěch, vlastně není dohodou, ale dalším ústupkem severomakedonské vlády silně nacionalistickému a naprosto nevyváženému výkladu historie ze strany Bulharů,“ řekl HN a Aktuálně.cz analytik bruselské pobočky evropského institutu Europeum Žiga Faktor. Severní Makedonie už jednou podobnému tlaku ustoupila, když vyhověla Řecku a změnila si název z Makedonie na Severní Makedonii – Řekové trvali na tom, že Makedonie je historický název jejich provincie na severu země.

Podle analytika Faktora proto unie dost možná vytvořila precedens, když dovolila, aby se dvoustranné historicko-kulturní spory staly součástí přístupového procesu. „To může být v budoucnu použito proti dalším kandidátským zemím, třeba Maďarskem ve vztahu k Ukrajině nebo Chorvatskem vůči Srbům,“ míní Žiga Faktor.

„Členské státy se musí zavázat, že budou dohodu mezi Bulharskem a Severní Makedonií striktně monitorovat, aby vyjednávání nebylo ze strany Bulharska zneužito ke zvyšování požadavků,“ dodal. I po zahájení rozhovorů mají národní vlády plnou kontrolu nad rozšířením. Každý stát EU může zablokovat přístupové rozhovory s kandidátskou zemí v jakémkoliv momentu.

Šéf resortu zahraničí Lipavský riziko zneužití dohody do budoucnosti připustil. „Je to obava, která existuje,“ řekl. „Na úrovni EU bychom měli trvat na tom, aby do rozšíření zasahovaly bilaterální otázky co nejméně,“ dodal stručně.