Ve francouzském Tignes se v minulosti na ledovci lyžovalo po celý rok. Letos ale tamní letní lyžařská sezona trvala pouhých 14 dní, nejkratší dobu v historii resortu. Důvodem je vlna veder, která zasáhla celou Evropu. „Letošní léto by se mohlo zapsat do historie jako nejhorší, co se týče úbytku ledovců. Doteď to byl rok 2003,“ uvedl glaciolog Giovanni Baccolo z Milánské univerzity s tím, že frekvence špatných let se zvyšuje. A úbytek ledovců znamená kromě dalekosáhlých ekologických škod také problémy pro místní ekonomiku. Zejména pak pro provozovatele lyžařských areálů, kteří musí hledat cestu do budoucnosti bez věčně bílých svahů. Lyžování se tím ještě více prodraží. 

Podle snímků z evropské družice Sentinel 2 ubyla například na ledovci Grande Murailles v Itálii mezi 10. a 18. červnem letošního roku téměř pětina sněhové pokrývky. Ledovcový led, který tak byl odkrytý, navíc taje o polovinu rychleji než sníh. Letošní léto se proto podle vědců pravděpodobně podepíše na podobě horských ledovců trvale.

Podle Zvláštní zprávy o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu se velehory oteplují rychleji než zbytek planety. Konkrétně o 0,3 stupně Celsia za dekádu, zatímco svět se otepluje o desetinu stupně pomaleji. Do roku 2100 tak podle této zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) zmizí 94 procent alpských ledovců. „Ty menší zaniknou dokonce dlouho před rokem 2050,“ uvedl pro HN glaciolog Fabien Maussion z univerzity v rakouském Innsbrucku.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se