Rusko ve válce proti Ukrajině přišlo o 70.000 až 80.000 zabitých a zraněných vojáků, uvedl dnes náměstek amerického ministra obrany Colin Kahl. Ruská vojska vpadla na Ukrajinu před 166 dny a rozpoutala tak největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Ukrajinský generální štáb v pondělí odhadl, že ukrajinské síly od začátku války zabily na 42.340 ruských vojáků. Rusko již řadu měsíců žádné své ztráty neoznamuje.

Tvrzení znepřátelených stran o ztrátách způsobených nepříteli nelze v podmínkách bojového konfliktu ověřit z nezávislých zdrojů.

Dobyté území na východě Ukrajiny přišlo ruskou armádu "mimořádně draho", poznamenal Kahl podle agentury Reutes. Výsledek přičetl jednak tomu, jak dobře si vede ukrajinská armáda, jednak vojenské pomoci ze Západu. Situace na bojišti ve východoukrajinském Donbasu se podle představitele Pentagonu stabilizovala a těžiště bojů se přesouvá na jih Ukrajiny, kde ruská vojska brání územní zisky v Chersonské a Záporožské oblasti z počátku války. Ruský prezident Vladimir Putin ani za cenu značných ztrát nedosáhl žádného ze svých cílů na Ukrajině a ruští vojáci jsou demoralizováni, dodal Kahl podle BBC.

Stanice BBC dnes na svém ruskojazyčném webu uvedla, že z otevřených zdrojů zjistila jména 5424 ruských vojáků a důstojníků, zabitých na Ukrajině, a to včetně 33 plukovníků a čtyř generálů. BBC dodala, že se opírá pouze o potvrzené údaje, a tak shromážděná data neodpovídají reálné úrovni ruských ztrát, což potvrzuje i návštěva ruských hřbitovů - na každém každý týden přibývá hrobů vojáků, o jejichž smrti a pohřbu místní úřady, média či sociální sítě neinformují. Těchto "neveřejných" pohřbů bývá obvykle stejně či více než veřejně oznámených.

Z ověřených údajů je podle BBC zřejmé, že 18 procent potvrzených ztrát tvoří důstojníci, pětinu výsadkáři a ještě další pětinu vojáci motostřeleckých jednotek. Hlavní tíha ruských útoků nyní spočívá na jednotkách "dobrovolníků" s krátkodobými kontrakty s armádou, kteří odjeli na frontu po minimálním výcviku.

Lovecká sezóna

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí prohlásil, že pokud Rusko bude mít možnost šikanovat Ukrajinu, napadat a zabírat její území, aniž by se proti tomu někdo postavil, rozpoutá to ve světě "loveckou" sezónu a pocit, že jsou takové kroky v pořádku, uvedla agentura Reuters. Nejvyšší americký diplomat dnes vystoupil na tiskové konferenci spolu s jihoafrickou ministryní zahraničí Naledi Pandorovou v rámci návštěvy Afriky, během níž zavítá také do Konžské demokratické republiky a Rwandy.

"Pokud dovolíme tak velké zemi, aby šikanovala menší zemi, napadla ji a zabrala její území, pak to spustí "loveckou" sezónu nejen v Evropě, ale po celém světě," prohlásil Blinken.

Spojené státy podle ministra považují za důležité postavit se Rusku, protože jeho agrese proti Ukrajině ohrožuje základní principy mezinárodního soužití.

Pandorová uvedla, že nikdo v Jihoafrické republice válku na Ukrajině nepodporuje, ale zároveň upozornila, že pravidla mezinárodního práva nejsou uplatňována rovnoměrně. "Měli bychom být stejně znepokojeni tím, co se děje lidem v Palestině, jako tím, co se děje na Ukrajině," dodala.

Jihoafrická republika se dříve zdržela hlasování v OSN o usnesení odsuzujícím invazi na Ukrajinu a stejně jako další africké země odolala výzvám k odsouzení Ruska.

Blinken rovněž označil kroky Číny ohledně ukončení spolupráce s USA při řešení otázek klimatu, za trestání Afriky a rozvojového světa.

Rusko se pod vedením prezidenta Vladimira Putina už několik let snaží získat v Africe podporu a oživit přátelství, která začala před půl stoletím, kdy Sovětský svaz podporoval mnohá africká hnutí bojující za ukončení koloniální nadvlády, uvedla agentura AP.

Vliv Moskvy v Africe se projevil v březnu během hlasování ve Valném shromáždění OSN o odsouzení ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco 28 afrických zemí hlasovalo pro rezoluci, významná část států tohoto kontinentu - konkrétně 25 - se rozhodla zdržet hlasování nebo se ho vůbec nezúčastnila.

Nejvýše postavený ruský diplomat, Sergej Lavrov, na konci července navštívil Egypt, Kongo, Ugandu a Etiopii, kde slíbil přátelství a obvinil Spojené státy a evropské země z toho, že svou "bezohlednou" politikou v oblasti životního prostředí zvyšují ceny potravin. Obvinil je rovněž z hromadění potravin během pandemie covidu-19.

"Situace na Ukrajině sice dodatečně negativně ovlivnila trh s potravinami, ale ne kvůli ruské speciální operaci, nýbrž spíše kvůli naprosto neadekvátní reakci Západu, který vyhlásil sankce," tvrdil podle AP Lavrov v etiopské metropoli Addis Abebě.

Wagnerovci verbují ve věznicích

Ruská polovojenská Wagnerova skupina najímá žoldnéře do bojů na Ukrajině ve věznicích v různých částech Ruska. S odvoláním na nezávislý mediální projekt Vjerstka a organizaci na ochranu lidských práv Rusko za mřížemi o tom informuje investigativní portál The Insider sídlící v Rize. Zástupci Wagnerovy skupiny nábor provedli už v 17 věznicích v deseti ruských regionech a přihlásilo se jim více než 1000 odsouzených, kteří souhlasí s tím, že půjdou bojovat na Ukrajinu.

Šéfka organizace Rusko za mřížemi Olga Romanovová uvedla, že vězni jdou v předvoji v první linii. V nápravném zařízení číslo 2 v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska podle Vjerstky vzniklo výcvikové středisko pro rekruty Wagnerovy skupiny z řad vězňů: výcvik trvá 20 hodin denně, čtyři hodiny jsou vyhrazeny spánku. První skupina, která výcvik v tomto táboře absolvovala, byla vyslána na frontu 20. července.

Náboráři nejčastěji navštěvují věznice s přísným režimem. Vězni, kteří nejdříve se vstupem do Wagnerovy skupiny souhlasí, ale pak si to rozmyslí, končí na samotce a je na ně vyvíjen nátlak. Při náboru pomáhají zástupci ruské vězeňské služby, v některých případech vysoce postavení představitelé tohoto úřadu. Někdy na "besedy" s představiteli Wagnerovy skupiny přijíždějí i zástupci ruské tajné služby FSB.

Odsouzení popsali, že ozbrojení "náboráři" nechají vězně nahnat na vězeňský dvůr, kde je vyzývají, aby "bránili vlast" a nabízejí jim žold 200.000 rublů (téměř 80.000 Kč) měsíčně, tedy několikanásobek průměrné mzdy v Rusku. K tomu jim náleží odškodnění v případě zranění a pět milionů rublů "na rakev" v případě, že ve válce zemřou. Pokud vydrží ve službě půl roku, nabízí jim svobodu.

Odsouzené se snaží přesvědčit rovněž "aktivisté" mezi vězni, kteří spolupracují s vedením nápravných zařízení. The Insider podotýká, že podrobnosti smluv, jaké s Wagnerovou skupinou noví žoldnéři uzavírají, nejsou známy. Ty, kdo souhlasí s náborem, čeká prověrka, při které se zjišťuje jejich vztah k ruským úřadům nebo to, zda by nemohli uprchnout na Ukrajinu.

Portál Mediazona uvedl, že do některých trestaneckých kolonií přijel osobně miliardář Jevgenij Prigožin a vybízel je, aby se připojili k válce proti Ukrajině. Prigožin je člověk s blízkými vazbami na Kreml, který podle řady médií Wagnerovu skupinu ovládá a financuje.

Britská vojenská rozvědka v polovině července informovala, že Rusko své jednotky na Ukrajině posílilo žoldnéři z Wagnerovy skupiny. Sehráli podle ní ústřední roli při dobytí měst Popasna a Lysyčansk. Tyto boje však způsobily skupině těžké ztráty.

Žádná referenda, vzkazuje Zelenskyj

Pokud Moskva na okupovaných územích Ukrajiny uspořádá referenda o připojení k Rusku, nedočká se rozhovorů s Kyjevem ani s jeho mezinárodními spojenci. Řekl to v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého Kyjev trvá na svém postoji nepodstoupit Rusku žádná území.

"Postoj naší země zůstává stejný jako vždy. Nic, co je naše, nedáme," řekl Zelenskyj v pravidelném videoprojevu.

Rusko zaútočilo na Ukrajinu letos 24. února. Jeho jednotky společně se silami separatistů okupují rozsáhlé oblasti na jihu a východě Ukrajiny. Kyjev opakovaně varoval, že Ruskem dosazené administrativy na ukrajinském území plánují referenda o připojení k sousední zemi. Agentura Bloomberg dříve s odkazem na zdroje uvedla, že hlasování se může na podzim uskutečnit v Doněcké a Luhanské oblasti na východě země a v Chersonské a Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny.

"Pokud se okupanti vydají cestou pseudoreferend, uzavřou si tím jakékoliv naděje na jednání s Ukrajinou a svobodným světem," řekl Zelenskyj.

Delegace Kyjeva a Moskvy vedly několik jednání o míru a zastavení bojů krátce poté, co ruské síly v únoru zahájily invazi na Ukrajinu. Hovory nicméně uvázly na mrtvém bodě a od konce března se představitelé k mírové debatě nesešli. Obě strany se navzájem obviňují z neúspěchu.

Bahenský: Konec války letos neočekávám. Ukrajina má početní převahu v lidské síle