Exploze na letecké základně na Krymu. Podle Rusů zde „prostě vybuchla“ munice

Na západě anektovaného Krymu byla napadena ruská letecká základna a muniční sklady, uvedl v úterý na svém webu ruský list Kommersant. Očití svědci ohlásili exploze a stoupající dým. Na místo se vypravil šéf správy anektovaného poloostrova Sergej Aksjonov, který nařídil vytvořit okolo letiště pětikilometrovou bezpečnostní zónu. Ruské ministerstvo obrany mezitím vše vysvětlilo explozí několika kusů letecké munice v úložišti na letišti Saky (rusky Saki) u Novofedorivky (rusky Novofedorovky), přičemž nikdo nebyl zraněn ani zabit. Příčiny exploze se ale teprve zjišťují. Místní úřady vyhlásily evakuaci obyvatelstva z okolí letiště a na místo vyslaly sanitky, uvedla agentura TASS. Výbuchy si podle záchranářů vyžádaly nejméně tři zraněné, tvrdí tisk.

K explozím na ruském vojenském letišti na Krymu se ukrajinská vojenská rozvědka podle listu Ukrajinska pravda odmítla vyjádřit. „Exploze postihly leteckou základnu okupantů, odkud vzlétala letadla bombardující Záporožskou, Mykolajivskou a Chersonskou oblast,“ zdůraznila ukrajinská tisková agentura Unian. „Ukrajina dostala rakety o doletu 200–300 kilometrů a použila je,“ napsal bývalý poradce ukrajinského ministra vnitra Viktor Andrusiv, ale ruské ministerstvo obrany tvrdí, že munice na letišti prostě vybuchla, bez přispění dalšího faktoru, dodal Unian. Oleksij Arestovyč z ukrajinské prezidentské kanceláře zažertoval o zhoubnosti ruského zvyku kouřit v blízkosti střelného prachu a naznačil, že příště by na řadě mohl být Kreml.

Ve středu ráno pak ukrajinský generální štáb ve své pravidelné svodce informoval o devíti zničených ruských letadlech za posledních 24 hodin. Kde a jak byly letouny zlikvidovány neupřesnil, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Ukrajinské vzdušné síly ale na svém facebookovém učtu napsaly, že se tak stalo právě na letišti Saky. 

„Saky! Minus devět letadel okupantů,“ uvedly ukrajinské vzdušné síly na sociální síti a zveřejnily obrázek generálního štábu se soupisem - podle něj - dosud zničené ruské techniky na Ukrajině. V kolonce „letadla“ přibylo oproti předchozímu dni devět strojů. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

„Na území letiště Saky u Novofedorivky na Krymu v úložišti obklopeném pozemními valy explodovalo několik kusů letecké munice,“ citoval TASS z vyjádření ruského ministerstva obrany. „Přijímají se opatření k uhašení vzniklého požáru a ke zjištění příčin výbuchu,“ dodalo ministerstvo.

„Na Krymu napadli vojenské letiště a muniční sklady u letovisek Saky a Novofedorivka (rusky Saki a Novofedorovka),“ původně napsal Kommersant s odvoláním na nejmenovaný zdroj z místních úřadů. List později s odvoláním na místní zdravotnické úřady napsal, že exploze si vyžádaly nejméně tři zraněné.

„Zatím mohu potvrdit jen sám fakt několika výbuchů u Novofedorivky. Prosím všechny, aby vyčkali na oficiální informace a nevytvářeli hypotézy,“ napsal Aksjonovův poradce Oleg Krjučkov na sociální síti Telegram.

„Na letišti jsou výbuchy. Tady nám to rozbilo všechna okna,“ uvedla šéfka sakského okresu Viktorija Kazmirovová podle ruské redakce BBC. „Výbuchů už bylo víc než deset. Dvacet kilometrů od Novofedorivky drnčí okna a v autech se spouštějí alarmy,“ dodal místní novinář.

Minulý měsíc na velitelství ruské Černomořské flotily v Sevastopolu na Krymu zaútočil dron, zraněno bylo šest lidí. Místní úřady pak zrušily oslavy Dne námořnictva. Od vypuknutí války Ruska proti Ukrajině před 167 dny došlo v ruském zázemí k sérii požárů a explozí muničních skladů, skladů pohonných hmot a dalších zařízení.

Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 po referendu, které nebylo mezinárodně uznané. Poloostrov, který zůstává pod ruskou kontrolou, byl ušetřen intenzivního bombardování a dělostřeleckého ostřelování, jaké se odehrávaly v jiných oblastech východní a jižní Ukrajiny od 24. února, kdy prezident Vladimir Putin nařídil ruským ozbrojeným silám vpadnout na Ukrajinu.

Kde to nezvládne HIMARS, pomůže partyzán

Na Ruskem okupovaných územích na jihovýchodě Ukrajiny sílí odpor obyvatel, který oslabuje kontrolu Kremlu nad regiony a ohrožuje jeho plány na uspořádání referend, jež mají umožnit Moskvě území anektovat. Informovala o tom v úterý agentura AP. Partyzánské jednotky věrné Kyjevu podle ní zabíjejí proruské představitele, vyhazují do povětří mosty či vlaky a pomáhají ukrajinské armádě při identifikaci klíčových cílů.

„Naším cílem je učinit život ruských okupantů nesnesitelným a využít všech prostředků k překažení jejich plánů,“ řekl Andrij, dvaatřicetiletý koordinátor partyzánského hnutí v Chersonské oblasti. Andrij je členem odbojové skupiny zvané Žovta strička (Žlutá stužka), s AP hovořil pod podmínkou, že ho agentura nebude citovat pod celým jménem, aby ho nevypátrali Rusové. Hnutí svůj název odvozuje od jedné ze dvou národních barev Ukrajiny a jeho členové používají takto barevné stužky k označení potenciálních cílů partyzánů.

Bomby se v poslední době podle AP objevily v blízkosti administrativních budov, u domů úředníků nebo na cestách, kudy jezdí do práce. Například výbušnina umístěná na stromě před časem explodovala, když kolem projíždělo vozidlo se šéfem chersonské vězeňské správy Jevhenem Sobolevem, útok přežil. O víkendu naopak zahynul na následky postřelení zástupce vedoucího místní správy v Nové Kachovce.

Místní geriloví bojovníci se opakovaně pokusili zabít také šéfa Moskvou dosazené oblastní administrativy Volodymyra (rusky Vladimira) Salda, poznamenala agentura. Jeho asistent byl zastřelen ve svém vozidle a dalšího úředníka Dmytra (Dmitrije) Savlučenka zabila bomba nastražená v autě.

Útoky podle Salda přiměly Moskvu vyslat do Chersonu protipartyzánské jednotky. „Každý den speciální jednotky z Ruska odhalí dvě nebo tři skrýše se zbraněmi určenými pro teroristické aktivity,“ tvrdil Saldo na sociální síti. „Zabavení zbraní pomáhá snižovat hrozbu sabotáží,“ dodal.

„Dáváme ukrajinské armádě přesné souřadnice různých cílů a díky pomoci partyzánů jsou nové dalekonosné zbraně, zejména HIMARS, ještě mocnější,“ tvrdí dále Andrij a dodává: „Za ruskými liniemi jsme neviditelní – a v tom je naše síla.“

„Vypadneme odsud, ku*va.“ Ukrajinští partyzáni vsadili na totální odpor a stávají se noční můrou Rusů

11. 6. 2022 ▪ 6 min. čtení

Ukrajinské jednotky nedávno použily americký systém HIMARS a zasáhly strategický most na řece Dněpr v Chersonu, čímž přerušily hlavní zásobovací spojení Rusů. Město, které ruské invazní síly obsadily na počátku války, podle AP zaplavily letáky odboje, které hrozí činitelům dosazeným Ruskem. Těsně před ukrajinským útokem na most se objevily letáky s textem: „Pokud to nezvládne HIMARS, pomůže partyzán.“

Zároveň s tím, jak ukrajinské ozbrojené síly zesilují útoky v regionu a získávají zpět některá místa západně od Dněpru, se zvyšuje i aktivita partyzánů, píše AP. Ti se podle ní koordinují s ukrajinskými jednotkami pro zvláštní operace, které jim pomáhají vypracovávat strategie a taktiku. Vybírají cíle a vytvořily i webovou stránku s tipy, jak organizovat odpor, chystat útoky ze zálohy a unikat zatčení. V okupovaných regionech vznikla síť úkrytů zbraní a tajných skrýší, píše agentura.

Na počátku okupace tisíce Ukrajinců proti Rusům pokojně protestovaly. Invazní jednotky je však rychle rozehnaly, pozatýkaly aktivisty, čímž odpor zradikalizovaly. Například svatební fotograf a nyní aktivista Oleksandr Charčikov ze Skadovsku uvádí, že ho po zátahu ruských sil zatkli, bili a mučili. „Represe se stupňují. Vytvářejí pro Ukrajince nesnesitelné podmínky, čímž činí přežití pod ruskou okupací čím dál těžší,“ popsal jednačtyřicetiletý muž, jemuž se podařilo z vězení po 155 dnech uprchnout.

Podle starosty Melitopolu Ivana Fedorova, jenž také strávil čas v ruském zajetí, okupační síly zadržely kolem 500 ukrajinských aktivistů, mnoho z nich mučily. Někteří po svém zatčení na několik měsíců zmizeli.

V květnu a červnu partyzáni vyhodili do povětří dva železniční mosty v Melitopolu a vykolejili dva ruské vojenské vlaky, uvedl Fedorov. „Hnutí odporu sleduje tři cíle – zničit ruské zbraně a možnosti jejich zásobování, zdiskreditovat a zastrašit okupanty a kolaboranty a informovat ukrajinské speciální složky o pozicích nepřítele,“ dodal.

Rusko reagovalo posílením hlídek a pravidelnými kontrolami Ukrajinců podezřelých z napojení na partyzány. Při raziích kontrolují telefony a zatýkají lidi s ukrajinskými symboly nebo fotografiemi příbuzných ve vojenských uniformách, popisuje AP. „Pokud najdou jakékoliv ukrajinské symboly nebo napojení na ukrajinskou armádu, umístí všechny členy rodiny do filtračního tábora,“ tvrdí Fedorov, který zároveň ujišťuje, že místní odpor překazí referendum o připojení k Rusku. Partyzáni už podle AP přivázali na budovy, kde se má hlasovat, žluté stužky, čímž varovali obyvatele, že by se během hlasování mohli stát terčem bombových útoků.

Odpor sahá od radikálních aktivistů až po učitele či důchodce, kteří v parcích zpívají ukrajinské písně a tajně nosí žluté a modré stužky, píše agentura. V jednom z nedávných gest odporu v Mariupolu se na ulici vedle divadla zničeného ruskými bombami postavil mladý muž zahalený do ukrajinské vlajky. Fotografie se rozšířila v ukrajinských médiích a odvahu muže ocenil prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu.

Ačkoliv v převážně ruskojazyčném průmyslovém Donbasu panují silné promoskevské nálady, partyzánské hnutí se podle AP objevilo i tam. Minulý měsíc utrpělo zranění šest ruských vojáků poté, co jejich vozidlo odpálila gerila v Severodoněcku krátce po jeho ruském obsazení, uvedl gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Partyzáni se také zaměřili na železnice, čímž narušili dodávky ruské munice a dalších zásob.

Podle pozorovatelů se partyzánské hnutí v jednotlivých regionech liší a v zájmu obou stran je zveličovat jeho rozsah. „Rusové to dělají, aby ospravedlnili své represe na okupovaných územích, zatímco Ukrajinci se snaží demoralizovat ruské síly a velebit svá vítězství,“ míní Vadym Karasev z kyjevského Ústavu globálních studií.

Velké ztráty Rusů

Rusko ve válce proti Ukrajině přišlo o 70 až 80 tisíc zabitých a zraněných vojáků, uvedl v úterý náměstek amerického ministra obrany Colin Kahl. Ruská vojska vpadla na Ukrajinu před 166 dny a rozpoutala tak největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Ukrajinský generální štáb v pondělí odhadl, že ukrajinské síly od začátku války zabily na 42 340 ruských vojáků. Rusko již řadu měsíců žádné své ztráty neoznamuje.

Tvrzení znepřátelených stran o ztrátách způsobených nepříteli nelze v podmínkách bojového konfliktu ověřit z nezávislých zdrojů.

Dobyté území na východě Ukrajiny přišlo ruskou armádu „mimořádně draho“, poznamenal Kahl podle agentury Reuters. Výsledek přičetl jednak tomu, jak dobře si vede ukrajinská armáda, jednak vojenské pomoci ze Západu. Situace na bojišti ve východoukrajinském Donbasu se podle představitele Pentagonu stabilizovala a těžiště bojů se přesouvá na jih Ukrajiny, kde ruská vojska brání územní zisky v Chersonské a Záporožské oblasti z počátku války. Ruský prezident Vladimir Putin ani za cenu značných ztrát nedosáhl žádného ze svých cílů na Ukrajině a ruští vojáci jsou demoralizováni, dodal Kahl podle BBC.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu uvedla, že z otevřených zdrojů zjistila jména 5424 ruských vojáků a důstojníků zabitých na Ukrajině, a to včetně 33 plukovníků a čtyř generálů. BBC dodala, že se opírá pouze o potvrzené údaje, a tak shromážděná data neodpovídají reálné úrovni ruských ztrát, což potvrzuje i návštěva ruských hřbitovů – na každém každý týden přibývá hrobů vojáků, o jejichž smrti a pohřbu místní úřady, média či sociální sítě neinformují. Těchto „neveřejných“ pohřbů bývá obvykle stejně či více než veřejně oznámených.

Z ověřených údajů je podle BBC zřejmé, že 18 procent potvrzených ztrát tvoří důstojníci, pětinu výsadkáři a ještě další pětinu vojáci motostřeleckých jednotek. Hlavní tíha ruských útoků nyní spočívá na jednotkách „dobrovolníků“ s krátkodobými kontrakty s armádou, kteří odjeli na frontu po minimálním výcviku.