Dolarových milionářů v Česku i ve světě rychle přibývá. Inspirujte se jejich portfolii

Na světě je téměř sedmdesát milionů lidí, kteří disponují jměním v hodnotě více než jeden milion dolarů, odhaduje poradenská společnosti Knight Frank. Když už je člověk poměrně bohatý, dívá se na investice hlavně jako na způsob, jak ochránit svůj majetek, nikoliv jak jej budovat. Od toho se pak odvíjí, jak spravuje nebo si nechává spravovat svůj majetek. Není přitom nutné mít na účtu desítky milionů korun, aby se mohl kdokoliv inspirovat, jak chránit vydělané peníze.

Podle zprávy Knight Frank je jen v Česku přes 78 tisíc dolarových milionářů, přičemž 597 osob lze zařadit mezi ultrabohaté se jměním přes 30 milionů dolarů. Rostoucí počet bohatých klientů poptávajících služby spojené se správou o jejich majetek potvrzují i oslovené společnosti, jež taková řešení nabízejí. „Počet klientů privátního bankovnictví soustavně roste a stejně tak i průměrná částka, kterou si klienti u bank typicky nechávají spravovat,“ říká Martin Řezáč, ředitel Erste Asset Management v Česku.

Jak uvádí Knight Frank, počet českých dolarových milionářů vzrostl mezi roky 2016 a 2021 o 122 procent, což je třetí nejvyšší nárůst ze všech sledovaných zemí. Více bohatých lidí přibylo už jen v Irsku a Singapuru. Řady ultrabohatých Čechů se rozšířily za zmíněný interval pěti let téměř o osmdesát procent. Podle Řezáče se zároveň postupem času mění profil těchto bohatých lidí. 

„Zástupci střední či starší generace, kteří si svůj majetek vydělali typicky podnikáním v odvětvích takzvané staré ekonomiky, jsou v posledních letech postupně nahrazováni mladší generací, která se rekrutuje z oblasti start-upů a angažuje se více v digitálním světě,“ přibližuje svou zkušenost Řezáč. U velmi bohatých lidí pak roste zájem o služby Family Offices, český doslovný překlad v podobě „rodinných kanceláří“ je poměrně výstižný.

Bohatý člověk využívající tyto služby si de facto platí externí tým poradců, kteří obstarávají vše spojené se správou jeho majetku, daněmi, pojištěním, charitativní činností nebo investováním. O činnosti Family Offices a jejich způsobu investování připravuje pravidelně každý rok obsáhlou zprávu investiční banka UBS, která se správou bohatství sama zabývá. Z té letošní vyplývá, že investice ultrabohatých lidí se od portfolií běžných klientů v lecčem liší.

Na akciovém trhu mají v průměru zainvestováno přes 30 procent portfolia, což je jejich nejvyšší expozice. „Majetní lidé volí strategie s podílem akcií mezi 30 a 50 procenty,“ uvádí David Kufa, ředitel sekce Wealth Management společnosti Conseq Investment Management, s tím, že u lidí teprve budujících bohatství je podíl mezi 60 a 80 procenty.

Investiční situace

Jak investují nejbohatší Češi?

16. 8. 2022 ▪ 6 min. čtení

Druhou nejčastější investicí podle zmiňované zprávy je vkládání peněz do private equity neboli soukromého kapitálu. Jde tedy o investování do firem, které se veřejně neobchodují na burze. „Zájem o investování do třídy aktiv private equity roste i v Česku. Jde ale o trend trvající už roky,“ říká Řezáč. Family Offices pak investují napřímo do vybraných firem nebo si k tomu vybírají specializované fondy. 

Historicky investice do private equity vynáší více než akciové trhy. Jde ale zároveň o rizikovou investici. U ní je potřeba respektovat investiční horizont kolem deseti let s tím, že peníze nejsou po tuto dobu snadno dostupné. Private equity jsou zároveň jedinou investicí, jejíž podíl se v posledních letech v portfoliích ultrabohatých zvyšuje, vyplývá ze zmiňovaného reportu UBS. 

Třetí nejčastější investicí ultrabohatých lidí jsou pak dluhopisy s podílem 15 procent. Právě dluhopisy jsou v posledních měsících kvůli relativně vysokým úrokům hitem bohatých lidí a rentiérů v Česku. Tuzemské dluhopisy s kratšími splatnostmi nabízí výnosy i přes šest procent.

Posledním investičním aktivem s významnějším podílem 12 procent jsou podle UBS nemovitosti. Family Offices pak svým klientům radí držet deset procent portfolia v hotovosti. 

Nedílnou součástí správy bohatství jsou služby zaměřené na schopnost uchovávané bohatství předat dále potomkům. Oblíbeným řešením je zřizování svěřenských fondů, které jednak chrání majetek a jednak zajišťují jeho hladké předání. „Do fondu lze přitom vložit nejen investiční cenné papíry, ale třeba i podíly ve firmách. Majetný klient tak může jasně a transparentně nastavit pravidla, za kterých jeho potomci získají své dědictví,“ přibližuje Kufa. Je dokonce možné definovat podmínky, za kterých získá dědic právo na dědictví, v podobě dostudování vysoké školy nebo třeba převzetí rodinné firmy.

O správu majetku s cílem jeho uchování se ale kromě fyzických osob zajímají i právnické osoby, nadace, municipality nebo korporace. Podle Řezáče disponují zpravidla většími objemy prostředků než bohatí lidé. Zároveň podle Kufy žádají zpravidla konzervativnější přístup ke správě portfolia než fyzické osoby.

Článek vznikl ve spolupráci s Českou spořitelnou

Pokud vás zajímají investice nebo různé praktické tipy, jak ušetřit, přidejte se ke komunitě už téměř sedmi tisíc investorů, kteří odebírají newsletter Peníze HN.