Vízum za 80 eur namísto 35 a pouze k jednomu vstupu. A nejistota, jestli ho vůbec dostanete. Tahle realita napříště čeká ruské turisty dovolenkující v Evropě, pokud státy EU kývnou na zrušení vízové dohody s Ruskem.

Směřuje k tomu neformální schůzka ministrů zahraničí zemí sedmadvacítky, která začala v úterý odpoledne v Praze a pokračuje ve středu. Řada zemí by přitom chtěla jít dál a na pozadí brutální ruské války proti Ukrajině zakázat občanům Ruska vstup na území unie. Jiné státy ale chtějí nechat Evropu běžným Rusům otevřenou.

Zrušení dohody o vízové liberalizaci s Ruskem z roku 2007 je proto cestou, na které jsou zástupci sedmadvacítky schopni se shodnout. Znamenala by více než dvojnásobné zdražení víza na území Schengenu – necelých třiceti zemí, z nichž většina jsou členové EU –, bezpečnostní screening žadatele a jen jednorázovou platnost během 90 dnů. Rusové by tak nemohli jako dosud například jezdit na víkendové nákupy do Pobaltí nebo přes zelenou hranici s Finskem opakovaně vstupovat na území EU.

Česko, Polsko, zmíněné Pobaltí a další státy zavedly omezení pro ruské občany krátce po únorové invazi. Jiné země nechaly vízový režim pro ruské turisty beze změny. Výsledkem je, že v létě začaly plnit sociální sítě záběry Rusů trávících dovolenou v letoviscích Středozemního moře, zatímco na Ukrajině umírali civilisté pod palbou ruské armády. Podle evropské pohraniční agentury Frontex vstoupilo na území unie od počátku invaze před šesti měsíci téměř milion lidí s ruským pasem.

Estonská premiérka Kaja Kallasová v reakci na to prohlásila, že pobyt na území EU je „výsada, nikoli lidské právo“, a vyzvala, aby členské státy tuto výsadu občanům agresorské země zapověděly. Stejný apel zmínil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který usiluje o zákaz víz pro Rusy dlouhodobě.

„Jsme jako vláda přesvědčeni, že plošné zastavení víz pro běžné ruské občany vysílá jasný a opodstatněný signál ruské společnosti, že útočná politika má svoje následky,“ prohlásil začátkem srpna Lipavský. „Otázku víz (pro Rusy – pozn. red.) otevřu během neformálního jednání ministrů zahraničí v Praze,“ dodal.

Nizozemsko, Belgie a další západoevropské země český postoj zakázat Rusům vstup na území EU – s výjimkou studentů nebo lidí, které čeká například život zachraňující operace v členské zemi – podpořily. Další, například Německo, Francie, Řecko a Kypr, se naopak postavily proti.

„Je to Putinova válka, ne každý s ní souhlasí. Jsem vůči plošnému zákazu zdrženlivý,“ prohlásil před dvěma týdny německý kancléř Olaf Scholz. Stejné výhrady vyjádřil i představitel zahraniční politiky EU Josep Borrell, který nynější ministerské schůzce v Praze předsedá.

„Jsme realisté, víme, že zákaz víz pro Rusy teď nemá šanci projít,“ potvrdil pro HN a server Aktuálně.cz jeden z českých diplomatů blízký jednání. „Ukončení vízové liberalizace s Ruskem ale projde. Pobaltí a Finové mají dobré argumenty,“ dodal.

Těmi myslel fakt, že kvůli přerušení leteckého spojení mezi Ruskem a EU po invazi přicházeli Rusové do Evropy zatím hlavně přes pozemní hranici s Finskem, Estonskem a dalšími státy. Ze zmíněného téměř milionu Rusů v EU od invaze jich přes 340 000 vstoupilo ve Finsku, 240 000 v Estonsku a dalších 130 000 v Litvě.

Tyto země upozorňují, že přítomnost Rusů je pro ně nejen politický problém, ale i bezpečnostní, protože nemají kontrolu nad tím, kdo všechno se na jejich území pohybuje. „Agenti ze Salisbury byli také ruští turisté,“ poznamenal jeden z diplomatů na pražské schůzce v narážce na vraždu Sergeje Skripala agenty ruské vojenské rozvědky GRU před čtyřmi lety, kteří do Británie přiletěli na turistické vízum.

České předsednictví by proto chtělo přesvědčit ostatní členské státy, aby v dalším kroku, po ukončení vízové liberalizace s Ruskem, schválily zákaz pozemního vstupu do EU pro Rusy. „Bylo by to jako další sankční balíček na Rusko,“ zmínil zdroj HN a Aktuálně.cz.