Ani přes energetickou krizi neztratil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) smysl pro humor. „Jestli chcete opravdu důležité téma, tak se projednává zákon o Antarktidě,“ nabízí na úvod rozhovoru s HN. Ten se konal ve chvíli, kdy Stanjura řeší rozpočet na příští rok a měl před sebou vládní jednání o klíčových návrzích pro řešení současné krize. Rozhoduje se o tom, na koho dopadne daň z neočekávaných zisků a jak bude vysoká. V rozhovoru ministr mluví i o vzniku státního obchodníka s energiemi, jenž by je nakupoval a poskytoval úřadům, nemocnicím či školám. To vše by mělo lidem a institucím pomoci s drahou elektřinou a plynem.
HN: Předložil jste návrh rozpočtu na příští rok. Kromě čtyř ministerstev si všechna oproti letošku pohorší. Chcete skutečně, aby s těmito penězi vyšla, nebo je to jen vzkaz, že to příští rok bude těžké, ale pak budou z jednání s vámi odcházet s tím, že se „našly miliardy“?
S ministry nehodlám jednotlivě jednat, myslím si, že je dobré, aby ministři vnímali kontext všech resortů. Aby nikdo neměl pocit, že si jeden ministr vyjednal něco jiného než ti ostatní. Předpokládám, že ještě bude jedna nebo dvě porady ministrů. Nevylučuji změny v návrhu, ale schodek 270 miliard korun myslím naprosto vážně a ten bychom měli udržet.
HN: Jsou ve schodku započítány také výdaje na pomoc s drahými energiemi?
Ne, a není tam ani příjem z windfall tax (daň z mimořádných zisků – pozn. red.). V tuto chvíli připravujeme na rok 2023 balík opatření, který se týká ceny energií. S tím, že budeme posuzovat celé období, jak letošek, tak příští rok.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
