Bydlení na stromě? Treehouse u vás může „vyrůst“ snáz než čekáte

Nejčastěji prý začíná pobyt v treehousech, útulných a atmosférických domečcích na stromech, jako dárek k výročí nebo svatbě. Právě do staveb, o kterých mnozí z nás snili už jako malé děti, si totiž stále více lidí chodí pro zážitek s nádechem dobrodružství i odpočinek od stresu. Zájem o to, užít si chvíle v souladu s přírodou, velmi často bez tekoucí vody a elektřiny, se ještě zvýšil v období pandemie.

„Jezdí k nám obyčejní lidé, kteří mají rádi les, bohatí, kteří jsou znudění pobytem ve městě, i rodiče toužící ukázat dětem, že to jde i bez počítače a mobilu,“ říká o pobytu v korunách stromů Adam Richter, majitel Treehousu pod Ještědem. V něm je kapacita ze 60 procent zaplněná už i na příští rok a obrovskou poptávku potvrzuje i Lenka Hrnčiřík Hejduková z Glampingu Pyskočely, kde mají letní a víkendové termíny ve svém Stromhousu obsazené na dva roky dopředu.

Sen o vlastním s vířivkou nebo saunou

Není výjimkou, že po pobytu v treehousu, který vás na noc vyjde většinou na částku mezi třemi a pěti tisíci korunami, někteří návštěvníci jeho kouzlu propadnou natolik, že se rozhodnou postavit si svůj vlastní. V takovém případě se velmi často obrací na největší tuzemské odborníky v oboru – společnost Tree Houses. Ta realizuje domy v korunách stromů už devět let a ročně postaví okolo 10 až 12 staveb po Česku, na Slovensku nebo ve Francii.

„Zájem o domečky je jak z řad soukromých investorů jako zpestření rodinných víkendových pobytů, oživení zahrady a poskytnutí vyžití dětem, tak i od vlastníků již stávajících hotelů, penzionů nebo kempů, kteří chtějí nabídnout zákazníkům přidanou hodnotu k samotnému pobytu,“ vysvětluje spolumajitelka Tree Houses Eva Maděryčová, jež prý v poslední době od klientů zaznamenala větší důraz na komfort a relaxaci. Mnohdy se tak přímo v těsné blízkosti domečků na stromě budují vířivky nebo sauny.

Objevili se už ale i tací, kteří se rozhodli, že si splní sen o domečku na stromě vlastníma rukama, a vrhli se do stavby po vlastní ose. Jedním z nich je i Jan Vlach, jehož ke stavbě treehousu, kterým za dva roky fungování prošlo už 300 klientů, inspiroval stromový bar na Filipínách. „V Česku mě v té době žádný stojící treehouse svým designem neoslovil, takže jsem se rozhodl, že si ho navrhnu podle sebe,“ vypráví Vlach, jak se zrodil nápad postavit na rodinném pozemku v samotném srdci Vysočiny neobvyklou stavbu s názvem U Lipového květu.

Musíme znát kondici stromu

Přestože je Vlach absolventem vysoké školy se zaměřením právě na dřevostavby, přípravu nepodcenil a objížděl konkurenční domečky, sbíral informace a přečetl hned několik zahraničních knih o stavbě treehousů. „Jelikož se živím jako projektant dřevostaveb, nebyl pro mě problém zhotovit si nákres, i když se během stavby samozřejmě spousta věcí musela přizpůsobovat podmínkám, a výsledek tedy rozhodně nevypadal jako na původním plánku,“ vypráví s úsměvem o úskalích, na která během stavby narazil.

Pokud se rozhodnete pro stavbu vlastního treehousu, jeden z problémů, s nímž se můžete potýkat, je získání stavebního povolení. „Taková stavba je nejčastěji charakterizována jako dřevostavba, která není napojena na sítě. Ke každému pozemku se vztahuje konkrétní regulativa územního plánu, která stanovuje, co a do jaké výšky přesně lze na pozemku stavět,“ vysvětluje Václav Toncar, provozovatel rovnou tří treehousů, které se nachází v resortu Green Valley u Vlašimi.

Než se začne se samotnou stavbou, je důležité pozvat dendrologa, aby zhodnotil kondici stromu, na němž bude obydlí stát. Například společnost Tree Houses zve odborníky na biomechaniku stromů, arboristu a ve spolupráci s architektem, projektantem a statikem až poté připravuje projektovou dokumentaci. „Bezpečnost a spokojenost zákazníka je pro nás prioritou a je nutno podotknout, že není treehouse jako treehouse. Ve výškách pět až devět metrů se pohybují pouze zkušení konstruktéři, takže taková stavba již není srovnatelná s jednoduchou, níže položenou hobby konstrukcí jednotlivce,“ doplňují majitelky společnosti Tree Houses Eva Maděryčová a Jaroslava Abrahamová.

Pečlivou kontrolou prošla i lípa procházející terasou v treehousu Jana Vlacha. Ten upozorňuje i na důležitost umístění domku a přístupu do něj. „Stavba treehousu ale není jako stavět mrakodrap, zvládne ji každý šikovný člověk. Jde hlavně o odvahu se do toho pustit a případně se inspirovat již stojícími domečky,“ radí Vlach. 

Smrk, modřín a palmové listy

„Samotná stavba probíhala tak, že celá základní konstrukce podlahy byla předpřipravená v dílně a na místě se jen jednotlivé dílce spojily. Stěny se pak zhotovovaly přímo na stromě. Krov domečku byl podobně jako konstrukce podlahy připraven mimo stavbu a na místě pak jen spojen,“ popisuje postup Vlach a přiznává, že největším oříškem pro něj byla střecha, jelikož se bojí výšek a při její stavbě silně foukal vítr.

Treehouse

Dalších 15
fotografií

Na střechu dal nejprve hydroizolační fólii, poté kontralatě a na ně položil prkennou krytinu. Asi není velkým překvapením, že je celý treehouse ze dřeva, konkrétně ze smrkového. Ohoblovanými smrkovými prkny je obložen i jeho vnitřek a do stěn i podlahy pak Vlach použil minerální izolaci. „Spotřeboval jsem asi čtyři kubíky dřeva, většina byla z vlastních lesů. Zbytek materiálu mě stál okolo 200 tisíc korun,“ počítá výdaje.

Lze ale samozřejmě použít i jiné druhy dřeva, vhodný je například sibiřský modřín nebo ten evropský, který roste i v českých lesích. „My používáme dřevo od 4 m³ do 7 m³ podle velikosti stavby. Dalším zásadním materiálem je pak střešní krytina – nejlépe voděodolná a bezúdržbová. Proto volíme syntetické palmové listy Palmex, většinou od 30 do 50 m²,“ popisuje Jaroslava Abrahamová, druhá majitelka společnosti Tree Houses.

Pokud jde o jejich postup při budování treehousu, ve většině případů prý probíhá první část – založení stavby, fixace a zaměření půdorysu – už ve výšce v úrovni terasy. Jako velmi důležitý bod celého stavebního procesu pak obě ženy vnímají provedení přístupu k domečku, ať už jde o schodiště, nebo třeba lávku.

Žádný šroub nejde do živého 

Jelikož treehousy bývají uchyceny na kmenech stromů, nabízí se otázka, v jaké míře stavba zatěžuje životní prostředí. „Naše lípa je opečovávaná. Žádný šroub nejde vyloženě do živého stromu, vše je stažené kolem kůry a dá se podle potřeby povolit. Stejný princip jsem vlastně viděl i všude po Česku, takže myslím, že lesy rozhodně netrpí,“ mluví Vlach o snaze vést celou stavbu i provoz co nejvíce ekologicky.

Stejně celou problematiku vnímají i ostatní majitelé. Ve většině totiž ve svých treehousech používají pouze nezávadné mycí prostředky a nejčastěji se musíte obejít dokonce bez přívodu tekoucí vody a elektřiny. Pokud tedy není v domečku na stromě něco navíc, jako například vířivka nebo koupací sud, který naleznete například v treehousu U Lipového květu.

Přestože většina treehousů tekoucí vodu nemá, jsou v nich umístěny nádoby s užitkovou i pitnou vodou. Sprchy a toalety pak každý provozovatel řeší jinak. Například v Treehouse – Posed mají k dispozici venkovní sprchu se zásobníkem na vodu a solárním ohřevem, ale v dalším z jejich domečků zase najdete sprchu přímo v treehousu a toaletu spalovací na elektřinu. Nejčastější variantou je ale chemická nebo suchá toaleta s metodou zásypového materiálu.

V chladném počasí se treehousy vytápí plynovými kamínky nebo přímotopem, který využívá i Jan Vlach. „Začínám sezonu prvního dubna a končím v půlce listopadu, ale během krajních termínů je problém domek jen pomocí přímotopu dostatečně vytopit. Nemám totiž zateplenou střechu, což je určitě věc, kterou během další stavby, která už je v běhu, udělám jinak. Stejně tak místo jednoduchých skel už podruhé budu volit dvojskla,“ svěřuje se Vlach s tím, že šetřil na špatných místech.

Co s kmenem?

Co se týká pravidelné údržby treehousu, každý rok by měl dendrolog zkontrolovat, zda jsou stromy vitální, aby stavbu udržely. „Řeší se také, zda stromy netrpí nebo jestli není třeba stavbu nadzvednout a povolit trámky, které jsou okolo, aby mohly stromy přirozeně sílit. Od roku 2016 se to u nás dělalo dvakrát,“ mluví Lenka Hrnčiřík Hejduková z Glampingu Pyskočely o tom, na co by se měl každý majitel treehousu zaměřit.

Jedním z největších problémů, s nímž se provozovatelé potýkají, jsou stromy, které prochází obytnou místností. „Náš treehouse Na třech dubech je unikátní, protože stojí ve výšce devíti metrů a obytnou plochou prochází rovnou dva kmeny a jeden pak jde terasou. Jde sice o největší tahák, ale zároveň o největší technický problém. Stromy rostou, a jelikož se průchod stavbou nedá utěsnit, vše se musí soustavně kontrolovat a přetěsňovat tmelem. Když totiž prší, po kmenech stéká voda a my se neustále musíme starat o to, aby do domečku nezatékalo a lidé nežili v mokru,“ popisuje běžné starosti Václav Toncar z resortu Green Valley. 

Jan Vlach zase ve svém Lipovém květu řešil problémy s kmenem procházejícím terasou. „Základní konstrukci mám postavenou těsně pod rozvětvením, tím pádem jde strom kolem oken a prochází částečně střechou. Překvapilo mě, jak moc se větve nad tím pohybují, když je velký vítr. Takže jsem musel vyřezat větší otvor stříškou,“ vypráví. Zmínit by se ale měl i fakt, že když fouká silný vítr nebo jsou velké bouřky, pobyt ve většině treehousů není úplně komfortní a může být i nebezpečný, proto mnozí provozovatelé při extrémně špatných podmínkách rezervace ruší.

Experimentální domek tvarovaný podle stromů

Pokud byste měli zájem postavit si treehouse zaměřený spíš na autentický a prostý prožitek, možná vás inspiruje ten, jejž má na svědomí architekt Jan Tyrpekl se svými třemi kolegy, s nimiž ve volných chvílích staví objekty, které by si nikdo jiný nenechal navrhnout. Téměř nevybavený architektonicky experimentální skvost s krbem, zato bez tekoucí vody, elektřiny i kuchyňky, je zavěšený v korunách stromů a leží nad ovčí pastvou rodinného statku v malebné přírodě u Hrusic. 

„Chtěli jsme si především vyzkoušet různé konstrukční postupy a principy. Jeden z nich byl, že se objekt bude tvarovat podle stromů, které jsme dost dlouho vybírali. Jelikož ale rostou křivě, nedá se stavba přesně zaměřit ani naplánovat. A my chtěli navíc ukázat, že i bez tolik adorovaných plánků se dá postavit krásná věc,“ vysvětluje svůj záměr Tyrpekl. Zároveň ale dodává, že pokud budete chtít mít v treehousu například i kuchyň, plánování se stejně nevyhnete. Díky zkušenostem ze své profese a faktu, že na stromech, na nichž domky stojí, strávil dětství, prý nezval ani dendrologa.

Treehouse tvoří dvě dřevěné platformy zavěšené nezávisle na sobě na pěti stromech. Strop nese svěšený dřevěný prstenec, na kterém je umístěný transparentní plášť, díky němuž je výhled do všech stran. Právě jeho uchycení bylo prý největším problémem celé stavby. Druhý vodicí prstenec je pak připevněn k podlaze. „Stavíme vždy z nejlevnějšího dřeva, které je na trhu, takže se použil smrk. Podlaha a strop jsou z prken, která se používají na bednění betonu, a jsou vynesené asi na dvaceti dlouhých trámech. Rozpětí je značné, takže se musela někdy i nastavovat, protože se nikde nedala sehnat tak dlouhá, jak bylo potřeba,“ popisuje architekt samotnou stavbu, která kompletně celá probíhala už na stromech. Lidé, kteří si chtějí takový domek postavit sami, by se podle něj měli připravit právě na to, že největší díl velmi náročné práce probíhá ve výšce a na nějaká místa se nedá dobře dostat.

Stavba

Stáhněte si přílohu v PDF

Prohloubení vztahu ke krajině 

Velký důraz pak Tyrpekl kladl především na to, aby se při stavbě neporušily stromy. Trámy jsou tedy k sobě secvaklé tyčí, obepínají strom a mezi trámem a stromem najdete vyřezaná lůžka ze dřeva, která se pak tvarovala co nejpřesněji na daná místa stromu. „Uchycené je to tak, jako když vezmete do kleští klacík, protože jsme se snažili vyhnout šroubování,“ vysvětluje a dodává, že treehouse plánují za tři až pět let sundat, aby stromy mohly růst dál bez zásahu. 

„Ale když půjdeme do detailu, tak všechno, co se postaví, má ekologickou stopu. Větší problém, než jak se treehouse na kmeny uchytí, je, že se pokácí deset dalších stromů na dřevo, ze kterého se domeček vyrobí. My se snažíme vše kompenzovat tak, že v okolí sázíme stromy nové a děláme osvětovou činnost, abychom u lidí prohloubili vztah ke krajině. To je podle mého nejzásadnější,“ vysvětluje Tyrpekl.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.