Ještě než kopnete do země. Naplánujte si dům, který vás nezruinuje

Ideální pozemek využívá slunce a chrání před větrem

Vše začíná výběrem správného pozemku (více o výběru pozemku na str. 28). Kdo chce bydlet ve velkém městě či v jeho blízkosti, ten si logicky připlatí. S tím, že rozdíly v ceně za m2 mohou být v různých lokalitách Česka i několikanásobné, se počítá. Ne každý ale přemýšlí nad tím, zda místo, které si vybral, je vhodné pro energeticky maximálně úsporný dům.

Jak by měl vypadat dokonalý pozemek? „Měl by být na úpatí mírného jižního svahu, kde je ze severu a západu jehličnatý les, tvořící bariéru proti studeným větrům. V dolní rovné části pozemku je rozsáhlá vodní plocha, která v zimě zrcadlí sluneční paprsky zahřívající dům, v létě pak ochlazující místní mikroklima. A všude okolo pak vzrostlé opadavé stromy, v létě příjemně stínící a v zimě nebránící slunci pronikat do interiéru,“ popisuje architekt Pavel Šmelhaus z Atelieru ARS. Sám ale přiznává, že se s takovým pozemkem ještě nesetkal, a jelikož je pořízení vlastního domu jedno z nejemotivnějších rozhodnutí, vždy se hledá nějaký kompromis.

„Klienti, kteří ke mně přicházejí, už svůj pozemek většinou mají a málokdo se mnou konzultuje nákup. Takže pak už jen hledáme na dané parcele vhodné místo, posuzujeme jeho potenciální oslunění a ochranu před větrem, ale taky se musí zohlednit možnosti přístupu, terén, ochrana soukromí zahrady, výhledy z domu, takže energetické hledisko je jen jedním z mnoha, jež se snažíme naplnit,“ pokračuje architekt a dodává, že vhodnou orientací a umístěním se reálně uspoří jen pár procent ročních nákladů a vhodný architektonický návrh a kvalitní technické provedení jsou mnohem důležitější.

Není pro vás příliš velký?

Stavbu může prodražit kamenité nebo jílovité podloží, které si vyžádá další práce navíc, ale i špatná dostupnost pozemku. Dodatečné náklady s sebou ponese také nerovný terén či nedostatečná technická infrastruktura.

Při ceně dnešních stavebních materiálů se vyplatí zvážit rozlohu nemovitosti. Snížení plochy o pár metrů čtverečních může ušetřit desetitisíce korun, aniž by to mělo vliv na komfort bydlení. Menší dům zároveň znamená nižší spotřebu energie. Vše je otázkou kompromisu, ale i dobrého architektonického návrhu. Veškerý prostor se dá opticky zvětšit či promyslet tak, aby byl každý centimetr maximálně využit.

Vyberte velké a lehké krytiny. Na střeše tak ušetříte

Ondřej Haška, obchodní a marketingový ředitel Satjam

Foto: archiv Ondřeje Hašky

Energetická krize a růst cen drtí celou společnost a zvlášť citelně dopadá na stavebnictví, kde jsou náklady obecně vysoké. Cestou špatným směrem by však bylo začít šetřit na kvalitě a orientovat se jen na nízké ceny. Máme zkušenost, že takhle to fungovalo, či spíše „nefungovalo“ během recese v roce 2008. Naštěstí se dnes kvůli tehdejším špatným zkušenostem sází především na efektivitu, tedy maximum kvality za přijatelnou cenu. Mnozí si ale neuvědomují, že o efektivitě řešení rozhodují i zdánlivé maličkosti, třeba formát stavebního materiálu. Velké rozměry rychle přibývají, čas realizace se zkracuje, a náklady tím pádem klesají.

Výhodnost takového řešení nám potvrzují zákazníci, kteří se rozhodli pro lehké velkoformátové plechové krytiny. To jim spoří finance nejen rychlostí pokládky, ale také malými nároky na nosnou konstrukci a v neposlední řadě cenou dopravy za lehký materiál. Přitom z hlediska vzhledu jsou tyto krytiny s klasickými taškami naprosto srovnatelné. Sledujeme jejich oblibu také díky možnosti ztvárnit s nimi střešní plochu v trendy minimalistickém designu, který vyhovuje moderní architektuře. Typickým představitelem jsou krytiny se vzhledem falcovaného plechu.

Naši zákazníci se ale nespokojují jen s efektním vzhledem, žádají také dlouhou životnost a bezúdržbovost střechy. Řešením jsou hliníkové krytiny, přičemž tato materiálová varianta je dostupná téměř u všech námi nabízených typů krytin. Při velmi nízkých nárocích na údržbu mají životnost dokonce až neuvěřitelných 100 let.

Rád bych všechny ujistil, že volba plechové krytiny je i za současné situace krokem správným směrem. Výrobní suroviny je dostatek a cena oceli i hliníku se po turbulentním loňském roce zase stabilizovala. Nehrozí tedy výpadky výroby ani dlouhé dodací lhůty. Cena našich krytin díky tomu dokonce aktuálně klesá.

Materiál podražuje, ale stále ho seženete ve slevě

Náklady na stavební materiály činí až 60 procent celkové ceny stavby. Podle společnosti ÚRS CZ, která se zabývá sledováním vývoje cen stavebních materiálů, stavebních zakázek či tvorbou rozpočtů pro stavby, v červnu z celkových 124 sledovaných druhů materiálů vykázalo cenový nárůst 81, nejvíce se zvýšily ceny čerstvého betonu o 11,2 procenta. Více než 10procentní pokles byl pouze u polystyrenu pěnového EPS. Dobrou zprávou je, že již druhým či třetím měsícem pokračuje snižování cen materiálů z oceli, konkrétně betonářských tyčí, kari sítí, oceli profilové a profilů ocelových pro suchou výstavbu.

Ačkoli se ceny stavebních materiálů v porovnání s uplynulými roky zvýšily, z obchodů nezmizely speciální cenové nabídky a slevy. Je tedy dobré nakupovat s předstihem a ve slevách. Při nedostatku některého typu stavebního materiálu se zkuste poohlédnout po alternativě, například nedostatek železa lze nahradit kompozitními tyčemi vhodnými pro zpevňování betonu.

„Co se týká stavebních materiálů, často dostávám dotaz, co je pro stavbu nejekonomičtější varianta. Zde neexistuje jednoznačná odpověď. Pokud by některý materiál drtivě porážel konkurenci cenou, všichni by z něj logicky stavěli. To, že okolo sebe vidíme takovou pestrost možností, potvrzuje, že vybíráme z mnoha srovnatelných výrobků. Z něčeho se staví lépe větší firmě s dostatkem techniky, odlišný materiál volí menší dodavatel s lidmi dobře ovládajícími práci s jiným typem zdiva. Má‑li někdo vyškolené betonáře a vlastní bednění, bude preferovat beton, kde to jen půjde, a bude to nejekonomičtější, zatímco pro jinou firmu je monolit nepřekonatelným problémem. Takže i to ve výsledku může ovlivnit stavebně‑technické řešení,“ říká Pavel Šmelhaus.

Chcete trámy v pokoji? Možná tím vytvoříte tepelný most

Kdo si myslí, že nelze postavit dům, aniž by z něj někde unikalo teplo, plete se. Je třeba se však zaměřit na vhodnou izolaci a na místa, u kterých často dochází k tepelným únikům. Zejména jde o okna. „Buď jsou stará a netěsní, nebo nová, která sice těsní dobře, ale zase se v bytě málo větrá a vznikají plísně a další problémy,“ říká Richard Kratochvíl, inspektor nemovitostí a energetický specialista. Okna mohou být také špatně osazená, spáry se správně nevyplní montážní pěnou a pod parapetem může táhnout.

V případě zateplovacího systému musí být použity správné fasádní profily a provedeno náležité napojení dveří a oken pomocí speciálních lišt. „Pokud se to neudělá, omítka v krátké době ve styku s oknem praskne a vznikne tepelný most,“ říká Richard Kratochvíl.

U starších domů může být problém i přílišné zateplení. „Lidé podléhají tlakům, že je třeba zateplovat víc a víc a víc, jenže olepit starý dům nepropustným polystyrenem a ještě přidat těsná okna, která nevětrají, sice uspoří peníze za vytápění, ale vyvolá řadu dalších problémů,“ varuje energetický specialista.

Bez zbytečných výdajů

Další 3
fotografie

„V podkrovích je často nedostatečná vrstva tepelné izolace, přitom právě zde bych na ní nešetřil,“ říká Richard Kratochvíl. Podle něj by měla být jak mezi krokvemi, tak i pod nimi. „Tepelné mosty vznikají ve chvíli, když dá někdo sádrokartonové podhledy přímo na trámy,“ varuje a dodává: „Lidé chtějí zachovat estetický prvek, kdy dřevěné trámy krovu procházejí do interiéru, ale právě největší problémy vznikají kolem prostupů krovů sádrokartonem. V 70 procentech staveb, které jsem kdy procházel, byly udělány špatně.“

Při stavbě se zaměřte zvláště na místa, kde tradičně dochází k největším únikům tepla. Kromě oken to bývá podlaha, strop a půda. K nim může docházet také na místech s oslabenou zdí, jako je například nika, ve které se nachází plynoměr.

Balkon je drahý a out

Při stavbě rodinného domu zvažte, zda potřebujete balkon. V praxi nebývá příliš používán, stavbu prodraží o další desetitisíce korun, a navíc bývá místem, kde často dochází k tepelným ztrátám. Vhodnějším řešením je proto jednoduchá terasa v rovině se zahradou.

„Kdysi populární, ale nikdy nepoužívané balkony, typické pro novostavby šedesátých až osmdesátých let, už se na domech téměř nevyskytují. Zde doba ukázala jejich nepotřebnost a nikdo do nich už zbytečně neinvestuje,“ říká Pavel Šmelhaus.

Bez stínění na prosklenou stěnu zapomeňte

Velkým trendem jsou nyní prosklené stěny, často napojené na přilehlou terasu. V porovnání s klasickou stěnou mohou vyjít až pětkrát dráž, zvláště v kombinaci s kvalitním stíněním. Na něm určitě nešetřete, chrání interiér před přehříváním.

S prosklenými plochami jsou také spojené největší tepelné ztráty. Parametry prosklení se sice stále zlepšují, nicméně to kvalitní, které má výborné těsnicí a tepelné parametry, výrazně zvýší náklady na výstavbu rodinného domu.

Úspory rostou na střeše

Z hlediska úspor energie existuje optimální tvar stavby a střechy. Přízemní dům může být jednodušší na provoz, ale z hlediska úspor energie se doporučuje patrový. Vytopí se lépe než přízemní, který má příliš velkou ochlazovanou plochu vnějšího pláště.

Obecná poučka hovoří o co nejkompaktnějším tvaru domu a vnitřním zónování dispozice. „Dvoupodlažní krychle s obývákem dole a pokoji v patře je tedy lepší než bungalov do L s krásným vnitřním atriem obklopeným obytnými místnostmi,“ říká architekt Šmelhaus s tím, že se energetické hledisko dá snadno definovat, nicméně nemusí být tím pohodlnějším a příjemnějším pro bydlení po desítky let.

Takovýto dům může být sice levnější na provoz, nemusí to ale platit v případě stavebních nákladů. „Jednoduchý přízemní dům patří k nejlevnějším a je i vhodný pro částečně svépomocnou výstavbu,“ vysvětluje Šmelhaus.

„Ohledně zastřešení je jedna velmi perspektivní cesta a tou jsou vegetační střechy. Z hlediska chladu izolují sice stejně jako tradiční střechy, ale v létě fungují mnohem lépe, protože interiér pod nimi se méně přehřívá a výrazně pomáhají zadržovat vodu a redukovat tak její nárazový odtok při deštích,“ přidává další tip Šmelhaus. „Snadno se realizují na plochých či mírně sklonitých střechách. Lze očekávat, že tento typ domů časem nahradí tradiční domky se sedlovými střechami,“ dodává.

Rekuperace a chytrá řešení ušetří

Dopředu myslete na vytápění. Oslovení odborníci doporučují mít více zdrojů tepla a kromě výhod si zjistit i jejich nevýhody. „Podlahové topení je komfortní, ale obtížně regulovatelné. Klasické radiátory jsou nejekonomičtější, ale špatně se s nimi řeší modernější stavby s bohatším prosklením,“ říká architekt Šmelhaus.

„Pamatuji si období, kdy se propagovaly kotle na naftu, ve chvíli, kdy se to rozmohlo, nafta zdražila. Pak přišla éra přímotopů a zdražili elektřinu. A takhle to jde pořád. I proto je vhodnější mít v domě více zdrojů vytápění a k hlavnímu topení přidat například krb s výměníkem teplé vody,“ říká energetický specialista Kratochvíl.

Úspory může přinést rekuperace, která z odpadního vzduchu získává teplo a předává ho chladnému vzduchu přicházejícímu zvenku. Kromě tohoto zpětného získávání energie mohou v šetření pomoci i chytré technologie. Chytré domy snižují náklady na vytápění, klimatizaci i osvětlení. Dá se s nimi například regulovat vytápění, vypínat nepoužívané spotřebiče či hlídat nadspotřeba v podobě rozsvíceného světla ve sklepě či tekoucího kohoutku.

Sklep stavbu zlevní, ale jen ve svažitém terénu

Dělat podsklepení domu může přijít pěkně draho. Za jeho vybudování, materiál, izolace a schodiště se může stavba prodražit až o pětinu. Navíc může zhoršit tepelné vlastnosti budovy. „Sklep nám může zlevnit osazení domu ve svažitém terénu, jinak dům určitě prodražuje,“ říká architekt Šmelhaus.

Stavba

Stáhněte si přílohu v PDF

Místo sklepa je vhodnou variantou technická místnost přímo v domě či zahradní sklep z prefabrikátů, který v případě, že bude mít do 25 m², nebude vyžadovat ani ohlášení či stavební povolení.

Šetření za každou cenu se nevyplácí

Pozor si dejte na detaily. To, na čem ušetříte při stavbě, můžete několikanásobně zaplatit během bydlení. Například snažit se ušetřit na obvodovém zdivu se nemusí vyplatit. „I když se nějaké místo opraví, například nanesením tmelu na spáry a přeštěrkováním, půjde jen o dočasné řešení. Konstrukce pracuje a po čase místo opět popraská,“ varuje Richard Kratochvíl. Ten se v praxi také setkává s tím, že se na silné zdivo dají levné betonové překlady a místo se zvenku již nezateplí nebo že lidé nedají tepelnou izolaci pod a mezi podlahové topení či k rozvodům topné vody u kotle nacházejícího se ve sklepě. Kvůli tomu se voda zbytečně ochlazuje.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.