Tuzemskou ekonomiku čekají velké strukturální změny. Pro budoucnost bude stěžejní, zda se podaří popasovat se současnými výzvami a vytvořit příznivé podmínky pro nové investice, shodly se osobnosti tuzemské ekonomické scény na výroční konferenci Sdružení pro zahraniční investice – AFI. „Chybí jasná pravidla,“ zaznělo na setkání, na kterém se diskutovalo o tom, jak si Česká republika stojí v kontextu globální ekonomiky, s čím bojuje a co je třeba udělat pro to, aby se stala stabilní proinvestiční zemí.

Ve čtyřech diskusních panelech experti otevřeli například otázky deglobalizace trhu, plánování hospodářské strategie, změn na trhu práce, bezpečnosti dodavatelských řetězců, udržitelného financování i Green Dealu a energetické transformace.

Sdružení AFI na konferenci představilo aktuální průzkum mezi českými a zahraničními investory, kterého se zúčastnilo 264 společností. „Dvě zásadní zjištění z průzkumu se týkají cen energií a surovinových vstupů pro podniky. Podniky drtí ceny energií, ať už elektřiny, či plynu, a chybí jim jasná a srozumitelně komunikovaná pravidla, podle kterých by mohly plánovat svůj byznys alespoň na několik příštích měsíců,“ shrnuje výsledky šetření předseda AFI Kamil Blažek.

„S tím souvisí potřeba zaměřit se na systémovou regulaci obchodu s elektřinou. Druhým vážným problémem je podle zástupců firem nedostatek klíčových surovin a komponentů. Zároveň je potřeba začít plánovitě nakládat s výrobou klíčových komponentů v rámci EU a začít usilovat o přesun důležité výroby a vývoje do České republiky,“ hodnotí Blažek.

Pomůže otevření hranic a migrace talentů

Jedním ze silných témat konference byla poptávka po kvalifikované pracovní síle. „Nízká nezaměstnanost v Česku je sama o sobě samozřejmě dobrá věc, ale sekundárně působí obrovský problém, protože prostě na trhu není dostatek zaměstnanců, pokud chce investor expandovat,“ poznamenal Milan Šlapák, generální ředitel GE Aviation Turboprop. Že nedostatek kvalifikované pracovní síly trápí většinu podniků, potvrdily i společnosti, které se zúčastnily výše zmíněného průzkumu. „S nedostatkem zaměstnanců v jednotlivých oborech souvisí potřeba restrukturalizace školství. Až 81 procent společností by podpořilo zavedení povinné praxe již od prvního ročníku střední školy či učiliště v dotaci minimálně 30 procent odučeného času.

Na konferenci ale především zaznělo volání po kvalifikovaných pracovnících ze zahraničí. „Je třeba zásadně reformovat současný systém azylové a migrační politiky a snížit počet zamítnutých žádostí o pracovní víza,“ zmínil během diskuse náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný.

Odstraňme překážky – a investice přijdou samy

Dalším naléhavým úkolem je příprava strategických průmyslových zón. Právě ty by Česko mohlo budoucím investorům nabídnout. Podle ředitele společnosti Panattoni Pavla Sovičky v této oblasti Česká republika výrazně zaostává za ostatními zeměmi střední a východní Evropy. Shodují se na tom i firmy, které se zapojily do průzkumu AFI.

„Česko sice navenek deklaruje zájem o investory, kteří by mohli postavit továrny na výrobu baterií do aut nebo výrobků důležitých pro zajištění energetické soběstačnosti, ve skutečn osti jim ale nemá moc co nabídnout,“ potvrzuje člen řídicího výboru AFI Jan Linhart.

Kromě chybějících průmyslových zón jde také o složitou byrokracii a pomalou výstavbu infrastruktury. Řešením je podle Sovičky odstranění těchto překážek. „Nehledat cesty, jak obejít překážky pobídkami, nesnažit se koupit si investory tím, že jim nabídneme slevy, ale dát všem investorům a podnikatelům skvělé podmínky pro to, aby mohli u nás dobře a bezpečně fungovat. Na tohle se soustředit a tohle řešit. A investice přijdou samy.“

Podpora investic prostřednictvím pobídek je ale stále nástrojem, který může podle sdružení AFI k rozvoji české ekonomiky výrazně přispět. K neochotě vlády schvalovat investiční pobídky se na konferenci vyjádřil náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko: „Pobídky plní svou roli, ale musíme se zamyslet nad tím, jaké investice tady chceme, a zaměřit se ještě více na ty s vyšší přidanou hodnotou. Jde nám také o zaměření na strategické oblasti, které reagují na krizi.“

S výrobou v Česku musíme počítat

Konference věnovala pozornost i tématu bezpečnosti a investic do obrany. Aktuální konflikt na Ukrajině se svými ekonomickými dopady znovu posílil význam nezávislosti Evropy, změna ve vnímání bezpečnosti se ale podle náměstka ministryně obrany Tomáše Kopečného odehrála napříč euroatlantickým prostorem už před cirka pěti lety. „Dříve o tom bylo velmi málo otevřených diskusí, ale dnes už je standard, že se byznys, technologie, průmysl, věda a vývoj hodnotí geopoliticky,“ tvrdil na konferenci. S tím souvisí i zmiňovaná snaha o podporu výroby na našem území.

„Vždycky mě děsila ta slova, že tady u nás nechceme mít montovny. Je třeba si uvědomit, že když budeme montovat v Číně, tak jsme závislí na Číně. Pokud chceme mít dodavatelský řetězec bezpečný, tak se výroba musí přesunout do Evropské unie, ideálně do České republiky,“ dodal Sovička.