Vláda se konečně rozhodla zasáhnout proti vysokým cenám energií. Je to v principu dobře, bez razantního činu by hrozil sociální výbuch. Smír, či v tomto případě už spíš mír, ve společnosti je hodnota, do které se vyplatí investovat. Český způsob investice přesto vzbuzuje pochybnosti. Jak pokud jde o její mechanismy, tak o dlouhodobou efektivitu.

První problém je v tom, že vláda garantovala maximální ceny energií, aniž by současně představila plán úspor ve veřejné správě a vyzvala obyvatele k masivním úsporám. Tak jako to udělali třeba v Německu. Nesmělé pokusy říci, že by se lidé měli uskrovnit, ať už z úst předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, či ministra průmyslu Josefa Síkely, zanikly v hluku masové protivládní demonstrace na Václavském náměstí. Vláda se vyděsila a nyní jako by úspory byly skoro sprosté slovo. To není správný postup. Jednak bez úspor bude investice do sociálního míru dražší, neboť na každou propálenou kilowatthodinu bude stát doplácet z rozpočtu. Ale hlavně tím stát vyvazuje občany z jakékoli odpovědnosti za sebe samé, což zavání morálním hazardem, který se může nakonec vymstít.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.