V reakci na vyostření ruské války proti Ukrajině přitvrdila také EU. Evropská komise ve středu navrhla nové sankce proti Putinovu režimu, které by ho měly připravit o zdroje k vedení války. Je mezi nimi mimo jiné dohoda na právním základu ke globálnímu zastropování ceny ruské ropy, další omezení obchodu s Ruskem – které by ho mělo ochudit o sedm miliard eur – nebo návrh, aby občané členských zemí EU nesměli sedět ve vedení státních ruských firem.
Nový balík sankcí, v pořadí už sedmý, musí jednomyslně odsouhlasit členské státy, aby začal platit. Pokud se tak stane, rozšíří se zároveň seznam Rusů, kteří nebudou moci na území EU, a pokud tu mají nějaký majetek, bude jim zabaven.
Sankce zveřejnila v Bruselu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jde o odpověď Evropy na ruskou mobilizaci a nelegální referenda, která Moskva organizuje na okupovaném ukrajinském území a v samozvaných proruských republikách. „Jsme odhodlaní donutit Kreml zaplatit za novou eskalaci,“ zdůvodnila to von der Leyenová.
Tah Bruselu tedy není bezprostřední reakcí na pondělní výbuchy plynovodů v Baltském moři. Tři exploze krátce za sebou poničily plynovody Nord Stream 1 a 2, přivádějící plyn Gazpromu po mořském dně do Německa. Výbuchy zaznamenaly skandinávské seismologické stanice, které zároveň vyloučily zemětřesení. Na hladinu začaly okamžitě stoupat plynové bubliny z úniku suroviny.
Ačkoli žádný evropský politik oficiálně neukázal na Rusko, přibývá těch, kdo na Kreml ukazují neoficiálně. Exploze mohl zinscenovat ruský režim ve snaze destabilizovat Evropu a na začátku nové topné sezony zvýšit cenu plynu. Ta po zveřejnění informací o výbuších skutečně ze dne na den vyskočila o 15 procent.
Evropští politici zatím „jen“ vylučují, že mohlo jít o havárii nebo souhru náhod. „Rozhodně nejde o nehodu. Byly to cílené akce,“ prohlásila bez dalších podrobností dánská premiérka Mette Frederiksenová – na hladině u dánského ostrova Bornholm byl poprvé zaznamenán únik plynových bublin.
Dánsko a také Norsko oznámily, že zvyšují stupeň zabezpečení klíčové infrastruktury v zemi. Norové s pomocí armádních dronů hlídají terminály na zkapalněný plyn, podobně patrolují svoje stanice Dánové a Nizozemci. Mezi Evropany panuje obava, že – pokud šlo skutečně o sabotáž – nemuselo by jít o poslední. Evropská komise ve středu sdělila, že některé státy EU zvýšily dohled nad svými plynovody a ropovody už v létě.
Exploze se odehrály krátce před schůzkou členských zemí, na které se mají dohodnout na celoevropském postupu, jak zkrotit astronomické ceny za světlo a teplo na kontinentě. Debata ministrů odpovědných za energetiku pod vedením českého šéfa průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) se bude konat v pátek.
Státy EU by na ní měly schválit omezení ceny za elektřinu pro „levnější“ stanice – jaderné a hnědouhelné elektrárny a ty na obnovitelné zdroje. Cena by se měla zastavit na 180 eurech za megawatthodinu. Podobně se čeká shoda na mimořádné dani z obřích zisků naftařských firem. Hranice byla stanovena na minimálně 33 procent. Na obou principech – a také povinném šetření elektřinou – je v EU shoda.
Ta naopak není na zastropování ceny plynu dováženého do EU, přestože jej hájí 15 ze 27 států a další zdražení této suroviny kvůli výbuchům dodalo tlaku na zásah státu na naléhavosti. EK připravila státům možné varianty stropu na plyn a čeká se, že je ministři v pátek, zatím bez závazného závěru, proberou.
