V revolučních letech, kdy se Československo spolu se zbytkem světa zbavovalo omylu komunismu a jeho totality, stala se pozoruhodná věc. Všude se konaly demonstrace, jen v Rusku ne.

Začalo to studentskou revoltou v Kazachstánu v roce 1986, poté oheň přeskočil do Polska, kde byly protirežimní demonstrace z roku 1988 završeny vítězstvím Solidárnosti v létě 1989. Přidalo se Maďarsko, východní Německo, Bulharsko i Rumunsko. Všude ulice i náměstí plné lidí ochotných se nechat zbít, zavřít, nebo dokonce riskovat smrt – jen aby se vzbouřili lživému, dutému, chudému, agresivnímu, totalitnímu režimu, jehož ideálům nevěřili již ani jeho hlavní papaláši. Dokonce i tuhá Čína si zažila revoluci tak výraznou, že na Tchien-an-men Kuang-čchang byla vyslána armáda a revoluce stovek tisíc lidí byla utopena masakrem. Jen v Rusku, v jádru celého idiotského režimu, revoluce žádná.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.