Plánoval postupně odejít do důchodu a užívat si italského venkova, kde v posledních letech žije. Nyní se ale přední ruský nezávislý odborník na bezpečnost Jurij Fjodorov dal do psaní knihy o současné agresi Kremlu na Ukrajině. Za svůj život pracoval pro řadu institucí, od moskevské diplomatické akademie MGIMO po britský think-tank Chatham House. V knize píše, že Kreml se na válku připravoval již od anexe Krymu v roce 2014. Fjodorov také tvrdí, že Putinovo vyhrožování jadernými zbraněmi může vést k tomu, že si je pořídí státy, jako je Polsko.
HN: Kdy jsme si poprvé měli všimnout, že Kreml se chystá k útoku na Ukrajinu?
Rozhodnutí o vpádu na Ukrajinu bylo přijímáno postupně. První signály, že se Rusko chystá na válku s Ukrajinou, se objevily v letech 2015–2016. Už od roku 2010 totiž probíhala vojenská reforma, jejímž cílem bylo přejít od těžkých divizí k lehkým brigádám. Podle této myšlenky by právě brigády stačily na řešení úkolů podél ruských hranic, především ve Střední Asii a na Kavkazu. Na opravdovou válku nestačí, to ale nevadilo, protože žádná třetí světová se přece nechystá. Jenže právě v roce 2016 se ten proces zastavil a naopak došlo k vytvoření několika plnohodnotných divizí v západním a jižním vojenském okruhu. V jižním vojenském okruhu hned po anexi Krymu začaly vznikat nové jednotky, putovala sem nejnovější technika, vznikla experimentální 155. divize, která měla čtyři pluky místo obvyklých tří. V jižním okruhu byly vytvořeny tři armády a bylo jasné, že budou použity pro útok na Ukrajinu. Protože proti Gruzii nebo Ázerbájdžánu taková síla nebyla potřeba.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.