Plánoval postupně odejít do důchodu a užívat si italského venkova, kde v posledních letech žije. Nyní se ale přední ruský nezávislý odborník na bezpečnost Jurij Fjodorov dal do psaní knihy o současné agresi Kremlu na Ukrajině. Za svůj život pracoval pro řadu institucí, od moskevské diplomatické akademie MGIMO po britský think-tank Chatham House. V knize píše, že Kreml se na válku připravoval již od anexe Krymu v roce 2014. Fjodorov také tvrdí, že Putinovo vyhrožování jadernými zbraněmi může vést k tomu, že si je pořídí státy, jako je Polsko.

HN: Kdy jsme si poprvé měli všimnout, že Kreml se chystá k útoku na Ukrajinu?

Rozhodnutí o vpádu na Ukrajinu bylo přijímáno postupně. První signály, že se Rusko chystá na válku s Ukrajinou, se objevily v letech 2015–2016. Už od roku 2010 totiž probíhala vojenská reforma, jejímž cílem bylo přejít od těžkých divizí k lehkým brigádám. Podle této myšlenky  by právě brigády stačily na řešení úkolů podél ruských hranic, především ve Střední Asii a na Kavkazu. Na opravdovou válku nestačí, to ale nevadilo, protože žádná třetí světová se přece nechystá. Jenže právě v roce 2016 se ten proces zastavil a naopak došlo k vytvoření několika plnohodnotných divizí v západním a jižním vojenském okruhu. V jižním vojenském okruhu hned po anexi Krymu začaly vznikat nové jednotky, putovala sem nejnovější technika, vznikla experimentální 155. divize, která měla čtyři pluky místo obvyklých tří. V jižním okruhu byly vytvořeny tři armády a bylo jasné, že budou použity pro útok na Ukrajinu. Protože proti Gruzii nebo Ázerbájdžánu taková síla nebyla potřeba.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Česko je v čele Evropy a Hospodářské noviny jsou v Bruselu. Pokud chcete být u toho nejdůležitějšího, co se každý týden děje, a dočíst se i věci ze zákulisních jednání, odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy.