Po mnoha letech více či méně intenzivních diskusí, zda a jak zdanit banky, energetiky, petrolejáře a těžaře, se vláda Petra Fialy rozhodla k odvážnému kroku. Po tři roky by měly banky platit šedesát procent z toho, co vydělají navíc oproti minulým letům. Ze zdůvodnění ministerstva financí pak vyplynulo, že v případě jde vlastně o jakýsi trest za to, že banky vydělávají na nebohých dlužnících čím dál víc, zatímco vkladatelům nabízejí leda nudli z nosu. Ostatní sektory pak vydělávají na drahých surovinách a musí se tedy podělit také. 

Připomeňme, že samotné zdanění bank není novou myšlenkou. Za vlády Andreje Babiše finanční ústavy utekly „daňařovi“ z lopaty založením speciálního fondu, který měl pomoci ekonomice. Namísto levných dálnic či rychlostních železničních koridorů, digitálního státu, budov dostupného i sociálního bydlení, nebo dokonce spousty nových jaderných bloků (a nejen to měl založený fond spolu zaplatit) má Česko stále jen ten fond a v něm nic. Takže se dá docela dobře pochopit, proč současná vláda nepodlehla „neodolatelné“ nabídce bankovního sektoru, který se zase chtěl vyhnout dani (tentokrát nikoliv sektorové, ale z mimořádných zisků) a nabídl namísto sedmi miliard, kterými měl pokropit ekonomiku za Andreje Babiše, dokonce 50 miliard korun na projekty veřejného blaha.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.