Na operačním stole zachraňují oběti válečných konfliktů, občas musí bojovat i o život dětí či svých kamarádů. Vojenští zdravotníci 6. a 7. polní nemocnice jsou spolu s jednotkou nasazováni na vojenské mise poblíž bojových linií, pomáhají při sesuvech půdy, zemětřeseních, pečují o české i koaliční vojáky v zahraničních operacích. „Samotná přítomnost zdravotníka v jednotce je nesmírně důležitá, protože dává vojákům jistotu, že je o ně postaráno,“ oceňuje práci svých podřízených plukovník Ladislav Šlechta, ředitel Agentury vojenského zdravotnictví (AVZdr) v Hradci Králové.

„Příslušníci zdravotnické služby se účastní prakticky všech zahraničních nasazení jednotek Armády ČR, a to v rámci samostatných zdravotnických jednotek nebo jako součást dalších kontingentů,“ zdůraznil plukovník Šlechta. V současné době působí například v rámci výcvikové mise EU v Mali. Vojenští zdravotníci a kynologové byli také součástí jednotek 601. skupiny speciálních sil generála Moravce působících v zahraničních operacích. V minulosti poskytovali zdravotnickou péči v rámci humanitárních misí například v Turecku, Pákistánu nebo Iráku.

„V případě vyslání menších chirurgických týmů působili čeští zdravotníci v rámci polních nemocnic Spojených států, Velké Británie nebo Francie a dalších v operaci IZ SFOR v Iráku a ISAF v Afghánistánu. Zapojili jsme se do řešení uprchlické krize ve Slovinsku a samozřejmě pomáháme obyvatelům Česka třeba při povodních, v době covidu nebo po řádění tornáda,“ vyjmenoval některé z důležitých mezníků plukovník Šlechta.

Stěžejním úkolem pro nejbližší období je podle jeho slov udržet připravenost Mnohonárodnostního zdravotnického úkolového uskupení, které je součástí EU Battle Groups. Od 1. ledna do 30. června 2023 bude vyčleněný personál a veškerý materiál připravený k prakticky okamžitému nasazení podle požadavků operačního velitelství EU. Součástí uskupení je česká polní nemocnice, certifikovaná v rámci mezinárodního cvičení Medical Man. „Jinak neočekáváme žádné turbulentní změny, naopak po dvou letech aktivního nasazení našich zdravotníků v rámci řešení covidové krize pro nás nastává čas návratu k normálnímu vojen­skému životu,“ podotkl plukovník Šlechta.

Nemocnice jako pro okresní město

Pod AVZdr spadá od roku 2020 celý 6. zdravot­nický prapor. Jeho součástí jsou také 6. a 7. polní nemocnice. Jak vypadá jejich praktické využití při nasazení v rámci zahraničních operací? „Mobilní zdravotnická zařízení sestavujeme ze specializovaných zdravotnických modulů podle konkrétních požadavků na kapacitu a vybavení,“ vysvětluje Šlechta. Laickým pohledem jsou polní nemocnice srovnatelné s okresní nemocnicí, jen mohou mít větší kapacitu urgentní a traumatologické péče.

Polní nemocnice poskytuje hlavně urgentní a traumatologickou péči a disponuje veškerým potřebným vybavením.
Polní nemocnice poskytuje hlavně urgentní a traumatologickou péči a disponuje veškerým potřebným vybavením.
Foto: Agentura vojenského zdravotnictví

„Mobilní nemocnice s klasifikací ROLE 2E disponuje v základní sestavě dvěma chirurgickými týmy a při dostatečně volné kapacitě z celkového počtu 12 lůžek pro intenzivní péči a 40 lůžek pro multioborovou akutní lůžkovou péči je v jednom čase schopná přijmout dvě velmi těžce, pět středně těžce a 30 lehce zraněných osob. Součástí je schopnost poskytnout i stomatologickou péči,“ upřesnil možnosti plně vybavené polní nemocnice plukovník Šlechta.

Vojenští lékaři mají k dispozici i nejmodernější zobrazovací zařízení jako rentgeny, sonografie a CT. Nechybí biochemická, hematologická a mikrobiologická laboratoř. Kromě urgentní chirurgie léčí i bojový stres a psychické obtíže, zajišťují přípravu pacienta na přesun do jiného zařízení nebo koordinují vzdušný odsun při návratu pacienta do Česka. Celkově se na chodu polní nemocnice podílí přibližně 140 lidí.

Neméně důležitou roli hrají při nasazení polní nemocnice i dvě roty, které taktéž spadají pod 6. zdravotnický prapor. Rota zdravotnických odsunů zajišťuje převoz raněných a nemocných a pro pozemní zdravotnický odsun má k dispozici například lehké odsunové vozidlo na podvozku Iveco nebo lehká obrněná vozidla Iveco 4x4 upravená pro speciální potřeby. Rota nemocniční podpory zase zabezpečuje základní logistickou podporu polních nemocnic. Přepravuje materiál, připravuje prostor pro výstavbu nemocničního koridoru, pomáhá s jeho výstavbou a v průběhu nasazení zabezpečuje chod a zásobování.

Celek tvoří modulární systém

Mobilní nemocnice je založena na modulárním systému s důrazem na samostatnost jednotlivých modulů, které však vzájemným spojením vytvoří jeden funkční celek. „Koridor polní nemocnice může být rozvinut až do délky okolo 80 metrů. Výstavba trvá od několika hodin do několika dnů v závislosti na typu nemocnice a na tom, zda je postavená pouze na bázi stanů nebo kombinaci stanů a koridorů,“ vysvětlil plukovník Šlechta.

Veškerý materiál je uskladněný v Hradci Králové v temperovaných skladech a kontejnerech a je připravený k okamžitému použití. Ale co dělá zdravotnický personál, když je polní nemocnice sbalená? Podle ředitele AVZdr zdravotníci zabezpečují primární péči veškerému vojenskému personálu, občanským zaměstnancům armády či vojákům v aktivní záloze. Vojenští zdravotníci také pravidelně cvičí s ostatními vojenskými jednotkami. „Jsou součástí výcviku jednotek brigádního úkolového uskupení na bázi 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády. Aktivně se účastní nebo zdravotnicky zabezpečují všechna stěžejní cvičení organizovaná na českém území a další výcvik mají v rámci koalice NATO či armád států EU a V4,“ zdůraznil plukovník Šlechta.

Čeští zdravotníci pravidelně působí v koaličních vojenských operacích po celém světě. Na snímku chirurgický tým v americké polní nemocnici v Iráku.
Čeští zdravotníci pravidelně působí v koaličních vojenských operacích po celém světě. Na snímku chirurgický tým v americké polní nemocnici v Iráku.
Foto: Agentura vojenského zdravotnictví
Obrana a bezpečnost

Stáhněte si přílohu v PDF

S vojenskými zdravotníky se můžeme běžně setkávat i jako občané. Když neplní úkoly ve prospěch armády, procházejí odborným výcvikem. Ten podle Šlechty aktuálně probíhá ve 36 nemocnicích a zdravotnických zařízeních ministerstva obrany a Armády ČR a v dalších 49 nemocnicích, lékárnách a zdravotnických zařízení v Česku a také na pracovištích Zdravotnické záchranné služby ve všech krajích. „Zásadní je pro nás zejména stabilizace zdravotnického personálu, protože se stejně jako celé zdravotnictví v Česku dlouhodobě potýkáme s nedostatkem specialistů,“ přiznává ředitel. I když personální požadavky částečně vykrývají absolventi Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, ne vždy je to dostačující. „Jsme si všichni vědomi toho, že odborníky musíme nejen namotivovat ke vstupu do armády, ale taky jim nabídnout takové podmínky, abychom mohli konkurovat civilnímu zdravotnictví,“ zdůraznil plukovník Šlechta.

Pod Agenturu vojenského zdravotnictví ale spadá nejen 6. zdravotnický prapor. Mají 49 dalších pracovišť rozesetých po celé zemi. Například Odbor biologické ochrany v Těchoníně, Odbor letecké záchranné služby a urgentní medicíny v Líních, Vojenský zdravotní ústav v Praze, Centrum zdravotnického materiálu v Bystřici pod Hostýnem a 32 posádkových ošetřoven. Protože AVZdr pro armádu zabezpečuje i komplexní veterinární péči a výcvik kynologických odborností, spadá pod ni i Centrum vojenské kynologie v Chotyni nebo Vojenský veterinární ústav v Hlučíně. Odborně agenturu řídí Sekce vojenského zdravotnictví, která podléhá náčelníkovi generálního štábu.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Obrana a bezpečnost.