Stačí nevhodné gesto nebo zatroubení a agresivní řidič dostává prostor

Zatroubíte, když vám vjede auto do cesty? Jestli ano, možná nevědomky ohrožujete vlastní život. Zvuk klaksonu totiž může na agresivního řidiče působit jako rudý šátek na býka – a vy tak nechtěně rozpoutáte třeba honičku na silnici. Podobné je to i s nevhodným gestem.

Myšky, předjíždění, problikávání nebo blokování cesty patří k prvkům agrese, které má v repertoáru mnoho řidičů. Některé jsou zdánlivě neškodné a řidiči je omlouvají nedostatkem času a stresem, jiné ale mohou způsobit vážnou dopravní nehodu. Každý člověk má vlastní míru pro to, co ještě toleruje a co už považuje za agresivní jízdu. Důležité ale je zachovat klid a nevstupovat do konfliktu.

„Přirozenou lidskou reakcí na problikávání, vulgární gesta, lepení se na vozidlo a další projevy agresivity je nervozita, rozčilení a případně snaha agresivního řidiče vychovávat. Tou nejlepší reakcí ale je potlačit emoce, neoplácet, plně se soustředit na řízení a zůstat u defenzivní jízdy,“ říká ředitel oddělení bezpečnosti provozu Besip Tomáš Neřold. Při setkání se silničním agresorem podle něj obvykle akce vyvolává další reakci a slušný řidič se může snadno dostat do spirály, ve které se sám chová nebezpečně.

Podle dopravní psycholožky Vlasty Rehnové k agresivitě přispívá anonymita za volantem. „Vytrácí se osobní komunikace. Hodně si píšeme a telefonujeme. Doba covidu prohloubila sociální izolaci nejen u dětí, ale i dospělých. Online konference a porady jsou sice efektivnější na čas, ale omezují sociální inteligenci – vnímání, jak člověk reaguje, jak se tváří,“ říká Rehnová. V dopravě je tato osobní bariéra prohloubena ještě tím, že sedíme v autě. Řidič totiž nevstupuje do osobního kontaktu, ale dává všanc svoje auto. „Pokud někoho znám osobně, nebudu se k němu chovat zle na silnici. My ale ostatní řidiče neznáme a anonymita nám dává úplně jiný prostor,“ říká Vlasta Rehnová a dodává, že i v dopravě je velmi důležitá spolupráce. Řidičům podle ní chybí uvědomění, že rychlou jízdou a případnou drobnou nehodou nezbrzdí pouze sebe, ale další desítky lidí.

Chybné předpoklady

Intenzita provozu se během posledních let navíc stále zvyšuje. Například počet vozidel v Česku se mezi roky 2010 a 2020 zvýšil o 35 procent a dopravní výkon vzrostl během poslední dekády o čtvrtinu. Řidiči se tak pohybují ve stále zahuštěnějším dopravním prostoru, který je výrazně odlišný od toho, jejž znali například v době, kdy získali jako mladí řidičské oprávnění. Mnoho z nich vyjíždí do provozu s předpokladem, že svou trasu projedou v ideálních podmínkách a překážky v podobě zdržení či jiných účastníků vnímají jako něco obtěžujícího, co na silnici nemá co dělat. „To je úplně chybné nastavení. Silnice je místem, které musíme sdílet a vzájemně si vytvořit snesitelné podmínky tím, že se budeme chovat ohleduplně,“ říká Tomáš Neřold.

Netrpělivost a hra o čas mohou ale někdy vyústit v mnohem nebezpečnější situaci. Stačí nevhodné gesto nebo zatroubení a agresivní řidič dostává prostor k tomu, aby začal svou hru. V žádném případě tak není vhodné reagovat, když vás například automobil nepustí před sebe. Pokud je řidič připraven na to, že se chce pobavit, mizí uvědomění si rizika, že možná poškodí i své vlastní auto. „Není to samozřejmě tak, že vyjíždí na silnici s myšlenkou ‚dnes budu agresivní‘. Stačí ale, aby měl špatný den v práci a k tomu nestabilní psychiku. Že vás nepustí před sebe, navíc hned automaticky neznamená, že to udělal schválně. Třeba se zamyslel, neviděl vás a pak se rozhodl, že už to nestihne. Vy mu pak naopak zatroubením dáte najevo své rozezlení,“ popisuje Vlasta Rehnová.

Policisté se s agresivními řidiči setkávají nejčastěji zprostředkovaně, tedy až po oznámení jiného účastníka silničního provozu, mnohdy prostřednictvím videí, která dotčení řidiči policistům zasílají i týdny po samotné události. Rozčilené řidiče ale policisté samozřejmě potkávají i přímo při dohledu na bezpečnost provozu. „Jde zejména o riskantní předjíždění, záměrné vysoké překročení nejvyšší povolené rychlosti, úmyslné nedodržování bezpečné vzdálenosti, záměrné zvyšování rychlosti jízdy nebo vybržďování. Další podobou agresivity, se kterou se policisté nebo i ostatní účastníci mohou setkat, jsou výrazná gesta, troubení, vyblikávání a podobně. Tyto projevy mají další řidiče zastrašit, případně vyvolat konflikt,“ popisuje tisková mluvčí Policie ČR Hana Rubášová a dodává, že v některých případech směřuje toto jednání i proti policistům, což se ale týká ve větší míře spíše následného řešení přestupků a emocí, které může řidičům přinášet.

Postihy za konkrétní přestupky

Agresivní jízda není samostatně v právních předpisech zakotvena jako přestupek nebo trestný čin, protože je těžko definovatelná. Postihy jsou ukládány za konkrétní porušení zákona o silničním provozu, například za rychlou jízdu nebo nesprávné předjíždění. V trestním řízení je situace podobná, nicméně například vybržďování již bylo jistým způsobem definováno v usnesení Nejvyššího soudu a několik řidičů bylo za vybržďování odsouzeno.

Protože mnoho řidičů dodržuje pravidla silničního provozu častěji kvůli strachu, aby nepřišli o body, než kvůli bezpečnosti, jsou v tomto směru vzděláváni také žadatelé o řidičský průkaz. Ti se od letošního října budou v autoškolách setkávat s novou sadou otázek, které se zaměřují především na dodržování dvousekundové bezpečné vzdálenosti a koncentraci na řízení. Zmiňují také situace, které přicházejí nyní na podzim, kdy řízení auta může ovlivnit například zhoršená viditelnost nebo vlhká vozovka. „Díky novým otázkám budou nastávající řidiči na tyto situace lépe připraveni a naučí se je zvládat,“ říká Milan Janda z odboru agend řidičů ministerstva dopravy.

Obrana a bezpečnost

Stáhněte si přílohu v PDF

Tématu agrese se věnují také kampaně společnosti Besip, například Ukaž respekt, která je zaměřena na posilování vzájemné ohleduplnosti řidičů a cyklistů. Před dvěma lety přišel Besip s velmi emotivní kampaní Agresivita zabíjí, jejímž cílem bylo upozornit právě na agresivní chování řidičů a varovat před riziky, která způsobuje. Ze závěrečného průzkumu vyplynulo, že téměř polovinu respondentů, kteří kampaň a její sdělení zaznamenali, přiměly tyto informace ke změně chování – nechávají agresivní projevy bez povšimnutí a dopřávají ostatním řidičům více prostoru. Problematiku ve sdělovacích prostředcích zaznamenalo 71 procent populace.

Podle tehdejšího průzkumu společnosti STEM/MARK se k agresivitě přiznalo téměř 70 procent řidičů. Ve věkovém rozmezí 18 až 29 let mělo k ostřejšímu tempu jízdy sklony dokonce téměř 82 procent dotázaných. Nejvíce ženy i muže provokovala pomalá jízda ostatních řidičů. Hned v závěsu jsou pak předjíždějící se kamiony. Za nejnebezpečnější lidé považovali záměrné nedávání přednosti, vybržďování a zpomalování provozu. Zajímá vás, jak jste na tom vy? Otestujte se na stránkách projektu Agresivita zabíjí.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Obrana a bezpečnost.