Cesta z korporátu do nezisku a zase zpět

Čtyři věci hrají zásadní roli, když lidé hledají nebo opouštějí své zaměstnání. Podle analytika pracovního trhu společnosti LMC Tomáše Ervína Dombrovského jsou to peníze, flexibilita, vztahy a náplň práce. Zatímco některé z nich se dají spolehlivě předvídat, protože vyplývají z nabízených podmínek pracovní pozice, jiné se projeví až po zkušenosti v daném zaměstnání. Pro výběr práce nebo setrvání na příslušné pozici však často bývají rozhodující.

Právě flexibilita je silným motivem, který přitahuje zaměstnance do neziskové sféry. „Jsou tam výrazně častější částečné úvazky. Zatímco komerční firmy je nabízí u čtyři až pěti procent pozic, v nezisku je to kolem 40 procent,“ vysvětluje Dombrovský. Tyto instituce jsou také obecně pružnější a otevřené pestřejším formám spolupráce. Šance, že budete moci pracovat třeba při péči o dítě nebo o nemocného člena rodiny, je tady vyšší. Potvrzuje to Kateřina Králiková, která vede finanční oddělení v organizaci Czechitas: „Mohu pracovat téměř odkudkoliv a kdykoliv. Důležité jsou pro nás výsledky práce a dodržování slibů a termínů. Díky tomu je skloubení pracovního a rodinného života mnohem jednodušší.“

Druhým, ještě častějším důvodem práce v nezisku je, že lidé v určité fázi života cítí potřebu dělat něco užitečného, v čem vidí smysl. „Stává se, že se jich to téma nějak osobně týká. Například se jim narodí dítě s handicapem a začnou se angažovat v této oblasti,“ popisuje Dombrovský z LMC.

Často podle něj v neziskové sféře pracují mladí lidé, mnohdy tam rovnou začínají. Ve velké míře jsou také zastoupeny ženy, což souvisí s tím, že se činnost organizací obvykle zaměřuje na sociální oblast, kde převažují typicky „ženské profese“. Další specifická skupina lidí přechází do neziskové sféry v situaci, kdy si po nějaké době práce v komerčním sektoru uvědomí, že jim chybí větší přesah nebo naplnění. Tito lidé bývají už zpravidla ekonomicky zajištění a sociální dopad jejich práce se stane vyšší prioritou. „Ale vidíme i opačné případy, kdy se lidé přesouvají do komerční sféry. Zjistí, že některé věci nejdou v neziskovkách tak dobře, dělají se tam trochu na koleni. Tito lidé chtějí dělat něco většího pořádně a uvědomí si, že v nezisku to nejde. Proto část lidí míří zase do komerční sféry, která je většinou profesionalizovanější,“ dodává Dombrovský.

Nejlepší zaměstnavatelé

Anketa: Výhody, problémy a mzda v neziskové organizaci

18. 10. 2022 ▪ 2 min. čtení

Ani to ale není bez výjimek. Příkladem je podle něj třeba organizace Člověk v tísni, která je na české poměry i v porovnání s komerční sférou obrovsky profesionalizovaná. V roce 2020 dokonce vyhrála titul Zaměstnavatel roku, kde ve své kategorii konkurovala špičkovým soukromým firmám.

Zapomínám, že pracovní doba má 8 hodin

Silná vnitřní motivace zaměstnanců neziskových organizací se často projevuje i na jejich pracovním nasazení. „Práce mě hodně baví, a proto často zapomínám, že má pracovní doba je jen osm hodin denně. Pro naši organizaci žiju srdcem a to může vést k přetěžování se a častějšímu vyčerpání,“ přiznává Ladislava Hadravová, která je zaměstnaná jako tajemnice a členka týmu péče o lidi v organizaci Učitel naživo.

Pokud jde o vztahy na pracovišti, ty patří k faktorům, které zpravidla nejde při nástupu do zaměstnání předvídat, zásadní roli ale hrají při rozhodování, zda setrvat ve stávajícím zaměstnání, nebo odejít. „Ve struktuře fluktuace máme vztahy hned jako druhý nejčastější důvod k odchodu. Po penězích,“ potvrzuje Dombrovský.

Lidé spolu mohou samozřejmě vycházet dobře i špatně jak v neziskovém, tak ve veřejném nebo soukromém sektoru. Tam, kde však nehrají takovou roli peníze, mohou vztahy a atmosféra na pracovišti získat pro zaměstnance větší důležitost. A to v dobrém i ve zlém. „Pokud vás neuspokojuje něco jiného, dáváte vztahům větší význam a případný konflikt vás může mnohem víc zasáhnout než v zaměstnání, kde si to kompenzujete jinak,“ domnívá se Tomáš Ervín Dombrovský.

Nízkou mzdu převažují jiné výhody

Mzdy jsou v nezisku stále výrazně nižší než u některých jiných zaměstnavatelů. „Plat v neziskové organizaci se nedá srovnávat s platy v komerční sféře. Je třeba s tím počítat,“ říká Lenka Bustová, která pracuje ve fakturačním oddělení Člověka v tísni a přitom se stará o jedenáctiletou dceru s vrozenou vývojovou vadou. Jak sama přiznává, péče o dceru a diety, které musí obě držet, jsou pro ni finančně hodně náročné a se současným nárůstem cen energií a dalších nákladů už jí plat na pokrytí životních nákladů nestačí. „Budu to poprvé řešit formou příspěvku na bydlení. Pevně doufám, že jen na kratší dobu,“ dodává Bustová.

Nejlepší zaměstnavatelé

Stáhněte si přílohu v PDF

Také další oslovení zaměstnanci neziskových organizací se často shodují na tom, že jim platové ohodnocení dosud pokrývalo jen základní životní náklady, nedařilo se jim ale vytvořit úspory a současné zdražování jim situaci komplikuje. Buď se připravují na to, že se budou muset uskromnit, nebo jim rodinný rozpočet pomáhá vyrovnávat příjem partnera či druhé zaměstnání. Většinou ale neuvažují o tom, že by kvůli tomu svou práci opustili. „I když vím, že v komerční sféře by má mzda mohla být až několikanásobně vyšší, převyšují to ostatní výhody, které v naší organizaci máme,“ tvrdí Králiková.

Nejsilnějším motorem je pro tyto zaměstnance vědomí určité nezastupitelnosti. „Pojem neziskovka je podle mě matoucí a přispívá k dojmu, že jsou to prodělečné organizace a že je třeba je živit na úkor jiných. To není pravda. Neziskovky často ve společnosti zajišťují činnosti, které stát sám zajistit nedokáže nebo nechce. A to za peníze, které by státu na tyto činnosti nestačily,“ doplňuje vedoucí komunikace a marketingu organizace Cesta domů Lenka Váňová.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Nejlepší zaměstnavatelé.