Mimořádná daň pro banky, těžaře a obchodníky s palivy či energiemi má přinést do rozpočtu příští rok 85 miliard korun. Takzvaná windfall tax stanoví, že firmy vyhovující nastaveným kritériím odvedou v následujících třech letech 60 procent z takzvaných neočekávaných zisků. Ty hodlá vláda použít na pomoc s drahými energiemi pro domácnosti či firmy. Zakotvovat dočasnou daň v zákoně je ale například podle partnera auditorské firmy V4 Group Michala Jelínka nesystémové a vláda si měla poradit jednorázovým opatřením. Kabinet Petra Fialy (ODS) navíc podle něj narychlo chystanou daňovou změnou snižuje předvídatelnost daňového prostředí.
HN: Co říkáte na to, jakým způsobem vláda oznámila platnost mimořádné daně už pro rok 2022, aby ji pak ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS popřel?
Reakci ministra Stanjury si neumím vysvětlit jinak než jako manévrování po velmi tvrdé kritice návrhu, že by měla windfall tax platit již pro rok 2022. Je potřeba si uvědomit, že již samotný koncept této daně je velmi nesystémový a jeho retroaktivní účinnost by představovala velký políček důvěryhodnosti rozpočtové politiky vlády. Reakce akciových trhů ostatně tuto skutečnost pouze potvrzuje.
HN: Docela to zahýbalo s akciovými trhy. Je možné takto neuváženými prohlášeními snížit hodnoty akcií o miliardy korun?
Samozřejmě ano. Investoři se rozhodují o nákupu či prodeji konkrétních akcií společností mimo jiné na základě jejich předpokládané ziskovosti a schopnosti generovat cash flow. Zavedením této daně už za rok 2022 se skokově snižují očekávání ohledně budoucích zisků. U takzvaných dividendových titulů je tento faktor naprosto zásadní.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
Související články
