Od daně z mimořádných zisků, namířené na šestici největších tuzemských bank, si ministerstvo financí slibuje 33 miliard korun dodatečných příjmů ročně. Podle analytiků je ale takové očekávání nerealistické. I přesto se banky proti návrhu staví. Označují daň za „nesystémovou a neefektivní“ a argumentují, že zvýhodňuje menší hráče a vytváří špatné prostředí pro investory.

Návrh ministerstva financí ve čtvrtek představil šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS). Materiál předpokládá, že mimořádná daň dopadne na největší bankovní domy – na Českou spořitelnu, ČSOB, Komerční banku, UniCredit Bank, Monetu Money Bank a na Raiffeisenbank. Opatření je časově omezené – banky tuto daň budou platit z nekonsolidovaného zisku, který vytvoří v letech 2023, 2024 a 2025, v porovnání s průměrným ziskem z předchozích let.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.