Sládek Branislav Slovák pozoruje tlakoměry a precizně manipuluje s ventily rekuperačního stroje. Kromě běžných sládkovských činností má tady, v Pivovaru Antoš ve Slaném, ještě pár povinností navíc. Obsluhuje důmyslné zařízení na rekuperaci oxidu uhličitého, které systémem trubek, hadiček a měřáků odvádí oxid uhličitý z tanků na kvašení piva.
„Odtud CO₂ putuje do tlakových nádrží. Máme tu tři a do každé se vejdou dva tisíce litrů plynu,“ říká sládek Slovák, shodou okolností skutečně Slovák, který tu pobíhá v bílých holínkách a rukavicích. A hned hrdě ukazuje tři vysoké modré nádrže na sběr CO₂.
Oxid uhličitý vzniká při kvašení piva. Naprostá většina malých pivovarů nemá zařízení na jeho rekuperaci, stává se z něj jen odpad, který vypouští do atmosféry. Tam přispívá k tvorbě skleníkového efektu. V Pivovaru Antoš ale tohle nechtěli, a tak odpadní plyn sbírají a vracejí jej zpět do výroby – za prvé k přetláčkám a za druhé k takzvaným předfukům lahví a sudů, kdy se pomocí oxidu uhličitého lahve zbavují vzduchu, aby do nich mohlo přijít pivo.
„Když jsme to tady přebírali, chtěli jsme najít cestu, jak pivo dělat udržitelně. Máme k tomu oba blízko – já jsem vegetariánka a o udržitelnost se zajímám už roky. Můj obchodní partner je na tom velmi podobně,“ říká Šárka Grguričová, usměvavá černovláska, která po pivovaru chodí se skleničkou ležáku a vypráví jejich příběh.
Z velkovýroby přesedlali na minipivovar
Grguričová i její parťák David Kudláček jsou bývalí zaměstnanci Budějovického Budvaru. Jihočeský pivovarský gigant se v roce 2018 rozhodl začít spolupracovat s malými pivovary a vysílal do nich své lidi. A to byla chvíle, kdy do životů Grguričové a Kudláčka vstoupil Pivovar Antoš. Jeho zakladatel zvažoval prodej či pronájem pivovaru. Chtěl se věnovat jiným aktivitám a oslovil s nabídkou i je. Výzvu přijali a z velkého pivovaru se přeorientovali na téměř domácí výrobu. Řídí jej od loňského června, kdy jej také rebrandovali.
„Oba jsme chtěli vyrábět pivo udržitelným způsobem, pokud možno s minimem odpadu a co nejmenší uhlíkovou stopou,“ říká Kudláček při procházce malým pivovarem, jehož varna sídlí v hale sdílené s jinými firmami.
Etikety z recyklovaného plastu, bez odřezků
A udržitelně pojali už marketing pivovaru, který si vzalo pod křídlo studio Butterflies & Hurricanes. To nedělá klasický marketing, ale takzvaný mattering, což je forma etického marketingu, který nevytváří nátlakovou propagaci, ctí pravidla etiky a udržitelnosti. V praxi to vypadá například tak, že veškeré lahve piv Antoš jsou skleněné a etikety na nich se svěžím punkovým designem jsou vyrobené z plastové fólie s 90procentním podílem recyklátu.
Stáhněte si přílohu v PDF
„Všimněte si, že etikety nemají žádné vykrojené nebo zvlněné hrany, jak to bývá běžné u pivních etiket. Chceme, aby se arch využil na maximum s minimálním množstvím odpadu,“ popisuje Grguričová a ukazuje roli etiket.
Kromě rekuperace CO₂ nebo udržitelných etiket má Pivovar Antoš ještě jeden zlepšovák. Veškerý slad, tedy povařená ječmenná či pšeničná zrna, se zde nevyhazuje, ale odebírá si jej místní zemědělec.
„Máme štěstí, zrovna dnes si sem pro něj přijíždí,“ říká Grguričová a spěchá před vrata pivovaru, kde skutečně místní farmář se svým synem lopatami přehazují množství sladce vonící zrnité hmoty na svůj valník. Libují si, že slad poslouží jako krmivo pro jejich prasata a slepice.
V Pivovaru Antoš ale ještě nejsou stoprocentně spokojeni. Rádi by cirkularitu výroby piva posunuli dál. V budoucnu třeba chtějí stáčet do zálohovaných lahví. „A také chceme ještě více vylepšit rekuperaci CO₂. Nyní sice rekuperujeme, ale když je výroba ve špičce, nestačí to a část potřebného oxidu uhličitého musíme dokupovat,“ přiznává Kudláček. Dodává, že rekuperace CO₂ je zajímavá nejen proto, že se díky ní odpadní plyn neuvolňuje do atmosféry, ale také se tím výrazně ušetří za nákup tohoto plynu.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Odpadové hospodářství.
