Boj za záchranu pinty piva. Britští vědci se snaží vyšlechtit chmel, který přežije klimatickou změnu

S postupnou klimatickou změnou hrozí, že typické britské pintě piva „zazvoní hrana“, píše BBC News. Vědci se pokoušejí najít způsoby, jak pivovarnickému průmyslu v zemi pomoci.

Chmel pivu propůjčuje jeho typickou nahořklou chuť, ale rostliny chmele nemají rády vysoké teploty a sucho, což jsou podmínky, které s postupem klimatické změny v posledních desetiletích zažíváme, a produkce chmelu tak rok od roku klesá.

Výzkumníci v Kentu izolují geny chmele v naději, že se jim podaří vyšlechtit nové varianty odolnější vůči oteplujícímu se klimatu. Chtějí také vyprodukovat nové varianty s intenzivnější chuťovou stopou, které se nyní stávají stále populárnějšími.

„Bez toho britská pinta piva zkrátka postupně zanikne,“ míní Danielle Whelanová z pivovaru Shepherd Neame. „Nakonec nám nezbyde než pivo dovážet, a přijdeme tak o veškerou kulturu, která se s tím procesem pojí,“ řekla Whelanová.

Teplejší a sušší podmínky mají také vliv na charakteristickou hořkost plodů chmele a panují obavy, že se s postupem globálního oteplování problém bude jen zhoršovat.

ESG

Ať pivo chutná, jak má. Bez kvality chmele ani ječmene nebude

15. 2. 2024 ▪ 7 min. čtení

„Klimatická změna se nás velmi dotýká,“ řekl vrchní sládek pivovaru Ramsgate Eddie Gadd. „Většinu chmele nakupuji v Kentu a za posledních deset až 12 let jsem na vlastní oči viděl, jak úroda klesá a stoupá, je to jak na horské dráze. Zemědělci, kteří chmel pěstují, to pociťují a hledání genů odolných vůči suchu a horku bude mít do budoucna mimořádný význam,“ myslí si britský sládek.

Sucho ovlivňující produkci chmele je problém v celé Evropě. Analýza publikovaná v loňském roce uvádí, že v oblastech, kde se chmel tradičně pěstuje, klesla jeho celková úroda až o 20 procent.

Na novém výzkumu spolupracuje doktorka Helena Cockertonová z Univerzity v Kentu. Analyzuje genetický kód stovek různých druhů chmele. Cockertonová se snaží najít v rostlinách takové geny, které jsou schopné vzdorovat suchu, a bude se je snažit zkřížit s chmelem otáčivým, který se používá pro výrobu piva. Vědkyně se také pokusí určit geny, které přidávají pivu konkrétní příchutě. Některé z nich jsou právě v módě, jiným by mohli lidé postupně v průběhu příštích let přijít také na chuť. Například právě teď jsou oblíbeným trendem výrazné „štiplavé“ příchutě piva.

Pivovary chtějí chmel s určitou chutí, kterou preferují zákazníci, a zemědělci mají větší zájem na tom, aby rostliny přinášely pravidelně úrodu i v období většího sucha. Takže naším cílem je poskytnout oběma stranám informace, jak toho nejlépe dosáhnout, řekla Cockertonová.

Doktorka Cockertonová spolupracuje s Klarou Hajduovou, pěstitelkou chmele z britské chmelařské společnosti Wye Hops. Hajduová pěstuje nové genetické odrůdy chmele a pozoruje, jak dobře rostou na poli. „Jsem velmi optimistická,“ řekla BBC News.

Posléze totiž přijde na řadu nejdůležitější test ze všech, doktorka Hajduová požádá sládka Eddieho Gadda, aby z vyšlechtěného experimentálního chmele vyrobil pivo. „Pro mě je to skvělá zpráva, ještě před deseti lety jsem nevěřil, že by bylo možné v našich klimatických podmínkách vypěstovat chmel intenzivní chuti. Teď ale vidím, že toho jsme schopní,“ řekl mistr sládek BBC.

Projekt je součástí většího výzkumného fondu financovaného britským ministerstvem životního prostředí, jehož cílem je zajistit budoucnost výroby potravin ve Spojeném království v době postupující změny klimatu.