Budeme se sázet o přežití? Na to, co nás zachrání? Může to být sázka na víru v techno-kapitalistická řešení klimatické krize? Podobně, jako to navrhuje například Ondřej Houska vycházející z knihy evropského úředníka a ekonoma Alessia Terziho? V tomto pojetí je to prý technologický pokrok, co má zajistit pokračování hospodářského růstu v kapitalistické ekonomice. Má jít o jediné řešení, jež nás vytáhne z klimatické krize. Ve skutečnosti ale může jít o příliš vysokou hru. Nejen pro kritiky neustálého růstu.
Takzvaná zásada obezřetnosti, zavedena jak v mezinárodním, tak evropském právu, by nás měla vést k obezřetnosti nejen vůči různým „malým“ ekologickým hazardům. Třeba v případě nezávadnosti dětských hraček nebo při používání pesticidů v zemědělství. A tato zásada by pro nás měla znamenat obezřetnost i ve vztahu ke klimatické změně. Sázkou na jistotu je co nejrychlejší omezení vypouštěných emisí do ovzduší s využitím těch technologií, které už máme. Neznamená to nutně snížení životní úrovně střední třídy. Znamená to rapidní redukci spotřeby fosilních paliv. A na této krátké cestě lze využít nejnovější technologie, ale nelze spoléhat na technologie, které ještě nebyly objeveny nebo u nich neexistuje způsob jejich masového využití. Nelze se spoléhat na věčný růst a s ním přicházející budoucí technologie. Taková víra jde proti lidské obezřetnosti.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
