Ani ne před patnácti lety v Německu do médií prosakovalo, jak kancléřka Angela Merkelová na schůzích kabinetu vtipkuje na účet francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, přičemž k vrcholům patřily parodie jeho způsobu vyjadřování a nepřetržité aktivity.
Tento druh informací o vzájemných vztazích se dostával ven od stoupenců jejího předchůdce Helmuta Kohla, podle kterých by za něj něco takového bylo nemyslitelné.








