Do Prahy přijel hlavní lobbista Googlu. Donutí nás omezit vyhledávání, říká o novele českého autorského zákona

Ještě nikdy nepobýval v Praze tak vysoce postavený představitel společnosti Google. Kent Walker v ní působí jako chief legal officer a president of global affairs, je tedy reprezentantem pro jednání s vládami, úřady a regulátory. Nad ním už je v hierarchii Googlu, respektive jeho mateřské společnosti Alphabet jen CEO Sundar Pichai.

Walker na konci října přiletěl na necelých 24 hodin, aby lobboval za změnu novely zákona upravujícího autorská práva. Jde o implementaci evropské směrnice, která v roce 2019 uložila velkým internetovým společnostem platit vydavatelům a umělcům za použití jejich děl v online prostoru.

Českou verzi novely, která například médiím umožní vybírat od provozovatelů vyhledávačů, agregátorů zpráv či sociálních sítí licenční poplatky, na poslední chvíli zpřísnil přílepek poslance Jana Laciny (STAN). Mimo jiné určil, že v případě provinění hrozí Googlu a dalším poskytovatelům internetových služeb pokuta ve výši až jednoho procenta z globálního obratu. Návrh prošel Poslaneckou sněmovnou a míří do Senátu.

Googlu se nelíbí ani povinnost odhalit v případě sporu s vydavateli potenciálně citlivé byznysové či technické údaje, stejně jako nemožnost měnit vyhledávací algoritmy. Americká společnost hrozí, že kvůli tomu v Česku omezí své produktové a vyhledávací služby.

„Jsme opravdu znepokojeni. Původní vládní návrh, který jsme probírali s ministerstvem kultury, se zdál být funkčním kompromisem pro všechny strany, jenže na poslední chvíli se do něj dostal dodatek, který zásadně mění způsob fungování zákona,“ říká jedenašedesátiletý Walker, jenž je zvyklý lobbovat v Bílém domě nebo v Bruselu.

Situace v Česku ho donutila poprvé se osobně zapojit do vyjednávání o převodu evropské směrnice do lokální legislativy. Vládním zástupcům a zákonodárcům vysvětloval, jaké důsledky by přijetí zákona mělo. „Chtěl jsem vyjádřit obavy, co by to znamenalo pro české uživatele i vydavatele.“ Apeloval na Senát, aby vrátil novelu do sněmovny k dopracování.

„Jsme z Kalifornie, takže jsme optimisté. Věříme, že je ještě cesta, jak najít společnou řeč, tak jako se nám to povedlo prakticky ve všech zemích Evropy,“ říká manažer, který vystudoval práva na univerzitách ve Stanfordu a na Harvardu.

HN: Proč vám česká novela tak vadí?

Je to něco, co jsme ještě nikde ve světě nezažili. Obáváme se, že dodatek způsobí úpadek kvality zobrazovaného obsahu na Googlu. Pokud současný návrh projde, budeme nuceni očesat výsledky vyhledávání zpravodajství, které ukazujeme. Češi by měli výrazně horší uživatelský zážitek než ostatní Evropané. Museli bychom odstranit kontext, který českému uživateli dává cenné informace o tom, co hledá. Vrátili bychom se o mnoho let nazpět. Ublížilo by to i vydavatelům, jelikož by lidé mnohem méně klikali na zobrazované linky, a tedy na jejich obsah. Snížilo by to návštěvnost, kterou pak mohou monetizovat nebo z ní profitovat na předplatném.

Aktualizováno

Naděje na akciové dno uvadá. Investory postrašily výsledky Googlu i Microsoftu

26. 10. 2022 ▪ 4 min. čtení

HN: Dotkla by se novela i služby Google News?

Museli bychom zrušit licenční dohody o spolupráci, které s některými vydavateli dnes máme v rámci Google News Showcase (v češtině je služba známá jako Výběr zpráv Google; mediální dům Economia, který vydává HN, je její součástí – pozn. red.). Zároveň bychom s českými vydavateli nemohli začít jednání o tom, že jim budeme platit za rozšířené náhledy na jejich zprávy. Říkáme tomu program ENP – Extended News Previews a na mnoha evropských trzích už za něj vydavatelům platíme, celkem jde o více než tisíc médií.

HN: Ozývají se hlasy, že Google pouze blufuje, aby si vyjednal změkčení novely.

Neblufujeme, bereme to velmi vážně. Zmíněný dodatek by způsobil změnu mechanismu, jak vyhledávání Googlu funguje. Denně se vyhledávací algoritmy upravují tak, aby potlačovaly dezinformace a nové podvodné prodejní praktiky. Každoročně provedeme mezi třemi a čtyřmi tisícovkami úprav algoritmů. Dodatek by nám to znemožnil, protože jakýkoli český vydavatel by nás mohl žalovat, že ho změna poškodila. Byl by pro nás příliš velký risk se takovému nařčení vystavovat. To platí i o povinnosti dodat ministerstvu „veškeré údaje nezbytné pro určení výše odměny“, což by se mohlo týkat i obchodního tajemství nebo podoby našich algoritmů. To není problematické nejen z byznysového hlediska, ale i bezpečnostního. Co kdyby došlo k úniku takových informací a dostaly by se k lidem šířícím dezinformace?

HN: Podle návrhu také může ministerstvo udělovat pokuty až do výše jednoho procenta ročního globálního obratu. To by v případě Googlu teď znamenalo 63 miliard korun. Jde vám o tyto peníze?

Výše pokut za jakékoliv porušení jsou drasticky nepřiměřené vzhledem k příjmům z vyhledávání zpravodajského obsahu, které jsou extrémně malé. Když do Googlu zadáte například „česká politika“, není to pro nás prakticky monetizovatelné – rozhodně méně, než když zadáte třeba slovo „lednička“. Takže jde o rozpor mezi teoreticky velmi malým příjmem a obří pokutou. Pro nás je to nepřijatelně velký risk vzhledem k velikosti trhu.

HN: A řeknete, jak velký je pro vás tedy český trh?

Bohužel nesdělujeme tržby na jednotlivých trzích.

HN: Právě proto se na to ptáme. Chceme vědět, jak moc je ta pokuta disproporční.

Mohu jen říct, že pokuta jednoho procenta z globálního obratu by byla divoce neproporční vůči tomu, co utržíme na českém trhu.

HN: Zákon jde do Senátu, jehož většina členů podporuje vládní koalici. Není pro vás pozdě?

Senát má možnost vyjádřit svůj nesouhlas s celým zákonem nebo jeho částmi a vrátit ho do sněmovny. Máme signály, že antimonopolní úřad má také pochybnosti, a vůbec není jasné, jestli novela není v rozporu s GDPR a přímo s evropskou směrnicí. Třeba v Rakousku se doptávali Evropské komise, jestli je jejich způsob implementace v pořádku. Kdyby se celému procesu věnovalo více času a zapojili se do něho všichni stakeholdeři, byl by výsledek určitě lepší.

HN: Vztah Googlu s vydavateli je napjatý na celém světě. Tři dominantní platformy – Google, Facebook a Amazon – absorbují 74 procent z peněz, které se utratí za digitální inzerci. Necháváte si jich příliš mnoho?

Internet samozřejmě změnil způsob, jakým lidé konzumují zprávy. Celý obor se musel přizpůsobit digitálnímu novověku. Google v něm má hned několik inzertních systémů, z nichž velká část peněz, které jste zmiňoval, jde zpět k těm, kdo vytvářejí obsah. Jde nám o to, aby byla digitální reklama prospěšná všem – vydavatelům, u nichž se reklama zobrazuje, inzerentům i uživatelům. Slavný americký obchodník John Wanamaker jednou řekl: „Half the money I spend on advertising is wasted; the trouble is I don’t know which half.“ (Polovina toho, co utratím za reklamu, jsou vyhozené peníze; problém je v tom, že nevím, která polovina.) Digitální reklama tohle vyřešila, protože zadavatel platí jen v případě, že zájemce klikne na reklamu a jde do jejich online obchodu. Velká média typu New York Times mají zdroje a prostředky si vybudovat vlastní infrastrukturu, kterou míří na uživatele a měří jejich chování. Ale lokální médium z menšího českého města tuhle možnost nemá, díky naší infrastruktuře se ovšem může dostat do hry s velkými hráči.

HN: Dobře, ale ať už jde o malého nebo velkého vydavatele, zatímco dřív šly inzertní dolary přímo k nim, teď většinou zamíří k vám.

Ano, trh se změnil. My nad tím ale nepřemýšlíme ve stylu, kdo komu přebral ten či onen dolar. Hledáme způsob, jak celkový koláč příjmů zvětšit. I díky naší infrastruktuře teď mohou inzerovat ti, kteří na to dřív neměli nebo pro něž to byl neefektivní kobercový nálet. Dnes vám stačí deset dolarů a můžete cílit na ty správné lidi. Věříme, že naše digitální nástroje jsou výhodné pro zadavatele, ale i pro vydavatele. Čím efektivněji naše algoritmy budou fungovat a ukazovat lidem opravdu relevantní reklamu, tím lépe pro všechny strany.

HN: Google už se jednou částečně stáhl z evropské země. Před osmi lety jste omezili své služby ve Španělsku, abyste nemuseli vydavatelům platit za odkazování na jejich články. Jak se situace vyvinula?

V roce 2014 španělská vláda přišla s problematickým zákonem, který prakticky znemožnil zpravodajským agregátorům odkazovat na vydavatelský obsah. Google News a další agregátory přestaly fungovat. Výsledek byl, že návštěvnost vydavatelům poklesla a dolehla zejména na ty menší. (Propad se časem rozplynul v celkovém růstu návštěvnosti online médií – pozn. red.) Až v letošním roce se ve Španělsku zákon změnil, agregátory opět začaly fungovat a my jsme rádi, vláda je ráda a vydavatelé jsou rádi. Doufáme, že v Česku se ještě podaří rozjet debatu a dostaneme se do stejného stavu.

HN: Pověst Googlu v Česku pošramotilo, že zde platí velmi málo na dani z příjmů, podle účetní závěrky za rok 2020 to bylo jen 7,5 milionu korun. Proč to tak je?

Po dlouhá léta platí, že daně nadnárodních společností se mají platit tam, kde se tvoří produkty, tedy hodnota. Už před lety jsme naši daňovou rezidenci přesunuli zpět do Spojených států – proto tam platíme většinu daní. Samozřejmě chápeme, že v digitální éře není tak jednoduché určit, kde se daně mají platit, a proto veřejně podporujeme reformu mezinárodního daňového rámce z dílny OECD. Také bychom chtěli, aby nám zákony umožnily platit větší daně tam, kde děláme byznys. Kdybychom teď svévolně vzali peníze, které platíme v USA, a zdanili je někde jinde, porušili bychom stávající zákonnou úpravu.

HN: Po dlouhá léta bylo Česko jedinou zemí na světě, kde se píše latinkou a v níž Google nebyl dominantním vyhledávačem. Až do nástupu chytrých telefonů jste měli trh se Seznamem rozdělený zhruba 50 na 50. Řešili jste v centrále tuto anomálii?

Samozřejmě o tom víme. Investovali jsme hodně peněz do toho, aby naše vyhledávání rozumělo češtině a zdejšímu kontextu. Věděli jsme, že zde musíme nabídnout opravdu dobrou službu, abychom uživatele přilákali. Spousta drobných inovací, které jsme pak použili i na dalších trzích nebo na celém světě, vznikla kvůli českému trhu.

HN: Seznam vás žaluje o 10 miliard korun jako náhradu za zneužití dominantního postavení v operačním systému Android. Jinými slovy, kdo má chytrý telefon s Androidem – a to jsou skoro tři čtvrtiny Čechů –, vyhledává s Googlem. Dojdete k nějakému narovnání?

Nejsou mi známy podrobnosti tohoto sporu, tak se k němu nemohu vyjadřovat.