Krátkodobě se může firmám přechod na udržitelnost prodražit, časem ale na tom vydělají

Ať už firmy chtějí, nebo ne, udržitelnost se časem stane jejich součástí. Bez ní nepřežijí. Tímto směrem je vede legislativa, finanční instituce, zákazníci i zodpovědnost vůči okolí a životnímu prostředí. Takto o problematice diskutovali účastníci debaty HN nazvané Green Deal  – Jak ozelenit firmy.

Padlo v ní, že snaha o snižování emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, přebarvuje svět byznysu na zeleno. Evropská unie chce do roku 2030 snížit množství těchto emisí o nejméně 55 procent a do roku 2050 jako vůbec první na světě dosáhnout uhlíkové neutrality.

V Evropě se mění energetika, průmysl, doprava, development, služby i obchod. Trend udržitelnosti zásadně ovlivňuje také investiční strategie a celý bankovní a finanční sektor. „V dlouhodobém horizontu bude udržitelnost firmám přinášet úspory, i když teď pro ně ta investice může být drahá. Je to stejné jako u fyzických osob, když si třeba mají koupit dražší, ale úspornější žárovku,“ řekl Antonín Weber, vedoucí plzeňské pobočky Deloitte a týmu R&D and Government Incentives.

Kvůli energetické krizi i snaze o dlouhodobou udržitelnost hýbe Green Deal a ozeleňování firem také českým byznysem. Zejména velké firmy s mateřskými centrálami v západních zemích podle Webera pokročily. „Ta snaha jde kaskádou ze zahraničí hlavně z velkých globálních firem až k nám. V zájmu udržení dodavatelských řetězců ale tento přístup musí přijímat i další firmy. Je na to obrovský tlak a bez toho, aby se přizpůsobily, nepřežijí.“

Inspirující rodinná firma

Postup udržitelnosti do menšího byznysu ukazuje například rodinná stavební firma Liko-S. Už od roku 2019 má zelenou průmyslovou halu ve Slavkově u Brna. Její střecha i fasáda jsou osázeny zelení a náklady na chlazení jsou šestkrát nižší než u srovnatelné haly postavené tradičním způsobem. K zavlažování zelených ploch se používá odpadní voda z kořenové čističky.

Kromě toho, že budovu pokrytou vegetací a efektivně nakládající s vodou a energiemi postavila sama pro sebe, snaží se tento druh staveb doporučovat dalším firmám. „Věnujeme se tomu už osm let, od doby, kdy jsme postavili naši první zelenou budovu, vývojové centrum,“ sdělil Jan Musil, generální ředitel Liko-S a předseda představenstva.

Majitele domů čekají radikální změny. Nejen novostavby. Evropa si posvítí i na již stojící budovy

27. 10. 2022 ▪ 5 min. čtení

Spousta lidí a zástupců firem se jezdila na budovu dívat, podle Musila se ale přesto dlouho nic podobného nestavělo. „Až poslední dva roky sledujeme, že se tyto prvky do projektů dostávají,“ dodal. Ve stavebnictví podle něj trvá dlouho, než se zavedou nové přístupy.

Firma Liko-S nyní nabízí svým klientům kořenové čističky odpadní vody na fasády a střechy. „Využíváme speciální mokřadní rostliny, v jejichž kořenech žijí bakterie, které dokážou vodu vyčistit a udělat z ní užitnou. Čistírny většinou zabírají poměrně dost plochy, my jsme to proto integrovali na střechu a fasádu domu,“ řekl Musil. 

Papírna recykluje na maximum

„Když jsme před zhruba dvěma lety vytvářeli novou vizi firmy, jako jeden z klíčových parametrů jsme zvolili životní prostředí. Udržitelnost je součástí naší firemní kultury a strategie,“ uvedl Martin Kubík, vedoucí oddělení inženýringu a developmentu v Mondi Štětí, největší papírně v Česku vlastněné nadnárodní společností Mondi Group.

Podle Kubíka se ve Štětí zaměřují na tři základní směry udržitelnosti. Jsou jimi cirkulární ekonomika, životní prostředí a dobrá motivace pracovníků, bez jejichž příspěvku by udržitelně nemohli fungovat. I samotní zaměstnanci podle Kubíka pak sami přicházejí s inovacemi.

„Jsme integrovaný závod. Přijede k nám kláda a na konci procesu je z ní role papíru. Vše je komplexní a energeticky náročné. Jen naše vodní hospodářství a energetika jsou tak velké, jako má 650tisícové město,“ řekl Kubík. Ve snaze uspořit se jim například podařilo najít zdroje odpadního tepla a naučili se je využívat.

Společnosti přitom nejde jen o to, aby se jí taková investice vrátila. Úspory potřebuje také k další expanzi. Například v čerpání vody už se blíží limitu. „Nemůžeme z Labe brát víc vody. Abychom mohli zvýšit produkci, musíme zároveň snížit její spotřebu,“ vysvětlil Kubík.

Začátkem listopadu Mondi Group skutečně oznámila, že investuje deset miliard korun do rozšíření výroby ve Štětí. Nakoupí nový papírenský stroj a vybuduje související infrastrukturu. Podle Kubíka půjde o vlastní zdroje firmy, bez čerpání dotací. Stroj od roku 2025 začne s výrobou pytlového kraftového papíru. Roční kapacitu bude mít 210 tisíc tun. Z takového papíru se dělají pytle na cement a jiný stavební materiál, nahrazuje plastové obaly. 

„Papír je sám o sobě skvěle udržitelný, protože je z přírodních zdrojů a recykluje se. V přírodě se sám také rozloží,“ uvedl Kubík. Někdy je ale i papír potřeba míchat s plastem, aby měl výrobek požadované vlastnosti. „V takových případech hledáme udržitelná řešení a snižujeme objem plastů, pojiv a nahrazujeme je jinými a lepšími, které mají menší dopad na životní prostředí. Naší snahou je, abychom měli sto procent produkce recyklovatelných,“ řekl Kubík.

A dodal, že vždycky k tomu také bude potřeba pomoc lidí, kteří papír v domácnostech a ve firmách třídí. Díky tomu se pak může opět dostat k průmyslovému zpracování.

Reporting přijde, je lépe ho čekat

Podle Jana Musila Česko stále zaostává ve vysvětlování přínosů udržitelnosti. Většina lidí a firem například neví, proč mají sbírat některá data, jen k nim došlo, že to bude přikázáno z EU. „A to je špatně. Obávám se, že Češi tomu budou chtít vzdorovat. Od státu mi chybí vysvětlování a edukace, proč to děláme a jaký to bude mít dopad. Ve výsledku přitom sběr dat nebude nijak složitý,“ prohlásil.

To už debata přešla k novým požadavkům nefinančního reportování udržitelnosti (ESG). Celá řada firem je bude muset začít plnit. „Často ještě nejsou připravené a mnohdy ani nevědí, jaká data mají sbírat a jak,“ zhodnotil Antonín Weber.

Povinnost nefinančního reportování témat ESG se bude nově týkat i firem, které splňují alespoň dvě z následujících podmínek – mají více než 250 zaměstnanců, obrat větší než 40 milionů eur ročně, případně aktiva přesahující hodnotu 20 milionů eur. Zároveň se nefinanční reporting ESG bude týkat všech společností kotovaných na burze, a to i malých či středně velkých.

Zatímco nyní reportuje nefinanční data pouze 50 českých podniků, s nástupem účinnosti nové směrnice o sběru dat se bude podle poradenské společnosti CIRA Advisory jednat odhadem až o 1500 českých firem.

Celkově, shodli se debatující, je udržitelnost prospěšná společnosti i byznysu. Podle Kubíka pomáhá firmám překonat i takové krize, jako je nyní ta na trhu s energiemi. Kdo s nimi efektivně nakládá, je proti vysokým cenám odolnější.