Díky firemní podpoře sokoli opět hnízdí

Sokol stěhovavý je majestátní dravec se žlutě zbarveným zobákem i pařáty. Staří Egypťané jej tak milovali, že jeho tělo přisoudili i svému bohu nebes Horovi. V 70. letech v Česku tento dravec zcela vyhynul, dnes jich na území republiky hnízdí maximálně 150 párů. Do ochrany tohoto kriticky ohroženého opeřence se pustila i Nadace ČEZ. Ukázalo se totiž, že paradoxně právě na elektrárnách se hnízdícím párům velmi daří.

„Sokola stěhovavého jsme si nevybrali my, ale on nás. Vůbec první sokolí pár se totiž snažil zahnízdit nadivoko už v roce 2010, a to na ochozu komína Elektrárny Tušimice II ve výšce 280 metrů. Bohužel neúspěšně,“ říká Michaela Ziková, ředitelka Nadace ČEZ. Na dvě sokolí vejce snesená v kabeláži narazili v březnu 2010 pracovníci ČEZ, kteří připravovali demolici komína při obnově elektrárny. Aniž by se něčeho dotkli, vejce i hnízdo nafotili, a ČEZ dal vědět ornitologovi Václavu Beranovi, který je také výzkumníkem organizace na pomoc divokým zvířatům Alka Wildlife. Vedení elektrárny se pak se všemi dohodlo na společném postupu, demolici zastavilo a vytipovalo místa k umístění budek.

Na věžích či komínech sokoly nikdo neruší

Jak říká Václav Beran, sokoly stěhovavé v Česku dnes nejvíce ohrožuje rušení při hnízdění. „Tradičně u nás totiž hnízdí na skalách, které jsou ale oblíbené lidmi. Většina z nich nechce sokolům ublížit cíleně, ale dojde k tomu mimoděk při návštěvách skalních hnízdišť. Mohou to být turisté, trempové, horolezci nebo prostě jen romantické duše. Mnoho lidí nerespektuje zákaz vstupu nebo lezení v době hnízdění,“ upozorňuje Beran. Na lidských stavbách sokoli objevili mnohem bezpečnější místo pro hnízdění. Ruch pod nimi jim nevadí, na chladicí věže a komíny za nimi nikdo kromě ornitologů neleze, a tak zde mají klid, který jim na skalních hnízdištích tolik chybí.

Z první hliníkové budky vylétli tři mladí

Ornitologové několikrát zahlédli sokola stěhovavého na chladicí věži elektrárny Tušimice II, a tak na začátku roku 2011 umístili vůbec první hliníkovou budku na průmyslové stavbě v Česku. Sokolí pár tam tehdy vyvedl první tři sokolí mláďata, která se proklubala na svět v sokolí hliníkové budce. Tak začal rozsáhlý program ochrany sokola stěhovavého, který právě v komplexech elektráren nachází dlouhodobé útočiště.

Nyní sokoli stěhovaví hnízdí na mnoha objektech ČEZ, mimo jiné na Jaderné elektrárně Temelín, na Jaderné elektrárně Dukovany, na Elektrárně Prunéřov a dalších. Počet vyvedených mláďat za letošek přesahuje tři desítky. Na nákup fotopastí, speciální optiky nebo horolezeckého vybavení pro ornitology přispívá Nadace ČEZ v rámci grantu Podpora regionů. Ornitologové mohou do provozů vstupovat, sokola monitorovat, umisťovat fotopasti a kroužkovat narozená mláďata.

„Vlastní ochrana je pak velice jednoduchá. Jediné, co sokolí páry během zahnízdění vyžadují, je klid. Hlavně proto, aby se mláďata mohla bezpečně pohybovat po ochozech a později se učit s rodiči létat a lovit. Proto po celou dobu zahnízdění odkládáme aktivity spojené s údržbou komína či třeba lezecká cvičení profesionálních hasičů,“ dodává Ziková.

Václav Beran doplňuje, že finanční podpora Nadace ČEZ je pro ochranáře sokolů klíčová. „Primárně z ní instalujeme budky, provádíme jejich čištění a údržbu. Ale bez podpory bychom nemohli realizovat ani detailní monitoring sokolí populace v průmyslových objektech. Takže můžeme nakupovat a instalovat fotopasti, sbírat data o potravě, načasování hnízdění a v neposlední řadě také o životních osudech jednotlivých sokolů,“ líčí Beran. Díky odečítacím kroužkům, které také hradí z finanční podpory Nadace ČEZ, tak můžou ochranáři sledovat životní osudy nejen jednotlivců, ale dnes už i různých generací sokolů. A někteří z nich opravdu zůstávají firmě věrni. Třeba Ledvík, první sokol okroužkovaný na objektu ČEZ, se narodil v budce na komínu elektrárny ČEZ v Ledvicích. Jeho syn nyní hnízdí v budce na paroplynovém bloku v Počeradech. A jeho vnuk se z Počerad přesunul na další objekt ČEZ, do Proboštova, kde letos vyvedl první mláďata.

„Novým párům zatím ani nestíháme vyvěšovat budky,“ říká s úsměvem Beran.

O návrat k přirozenému způsobu fungování se snaží i obecně prospěšná společnost Česká krajina, již Nadace ČEZ rovněž podporuje. Zaměřuje se na návrat zubrů evropských, divokých koní a také praturů či losů do volné přírody.

Foto: Nadace ČEZ

Upravené louky pro vzácného modráska

Nejde ale jen o sokola stěhovavého. Nadace ČEZ podporuje například aktivity spolku ČSOP Salamandr, který usiluje o ochranu přírody v Beskydech, ať už se jedná o horské louky, mokřady, prameniště, či lesy. Spolek se zaměřuje na motýla modráska černoskvrnného, protože se jedná o kriticky ohrožený druh, jehož populace přežívá právě v oblasti Beskyd.

Od roku 2015 posílá Nadace ČEZ spolku Salamandr pravidelně podporu, jedná se o částky od 60 do 300 tisíc korun pro různé projekty.

Členové spolku díky projektům udržují zhruba patnáct hektarů luk, kde se tento vzácný motýl vyskytuje nebo se může vyskytovat. Louky například ručně sečou nebo na nich nechávají pást ovce valašky, prořezávají křoví a odstraňují nálety, případně dosazují vhodné rostliny, jako mateřídoušku a dobromysl. To vše pro to, aby motýlům připravili co nejlepší podmínky pro život.

Do české krajiny se vrací zubři či pratuři

O návrat k přirozenému způsobu fungování se snaží i obecně prospěšná společnost Česká krajina, již Nadace ČEZ rovněž podporuje. Česká krajina se zaměřuje na návrat zubrů evropských, divokých koní a také praturů či losů do volné přírody.

Byznys pomáhá

Stáhněte si přílohu v PDF

Jedním z jejích nejznámějších projektů je aktivita v bývalém vojenském prostoru Milovice, kde se podařilo vytvořit první projekt pastvy velkých kopytníků. „Tento koncept se velmi rychle osvědčil a v současné době v Česku funguje celkem deset rezervací velkých kopytníků, které provozují neziskové organizace, města, kraje i soukromí vlastníci pozemků,“ říká ředitel České krajiny Dalibor Dostál. Česká krajina tak buduje síť nestátních rezervací na území republiky vzájemně propojených biokoridory.

„Zahraniční zkušenosti z minulých desetiletí v ochraně přírody ukázaly, že je to nejefektivnější a nejlevnější cesta k ochraně rostlinných a živočišných druhů,“ dodává Dostál. Nadace ČEZ do projektu letos poslala 150 tisíc korun, šlo ale jen o první podporu. Stejně tak nadace dlouhodobě podporuje i výsadbu stromů do volné přírody. Stromy již pomohla vysadit na 600 místech po celém Česku, na jeden projekt výsadby přispívá až 150 tisíc korun.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Byznys pomáhá.