Evropská komise navrhuje odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur – okolo 183 miliard korun – ze strukturálních fondů určených pro tuto zemi. Jde o sankci za korupci a zneužívání evropských dotací vládou Viktora Orbána a jemu loajálními lidmi. Návrhem zablokovat částku odpovídající 65 procentům dotací na velké infrastrukturní stavby v Maďarsku vrcholí část dlouholetého sporu mezi Orbánovou vládou a zbytkem EU o stav práva a demokracie v členské zemi.

Evropská komise a organizace typu Transparency International došly opakovaně k závěru, že v Maďarsku nelze zajistit férové utrácení miliard z EU, protože instituce, které na to mají dohlížet – úřady, soudy nebo orgány činné v trestním řízení –, nejsou nezávislé na politické moci. Brusel proto navrhuje preventivně zablokovat peníze na velké stavební projekty, kde podle komise nejvíc hrozí, že dotace skončí v kapsách lidí napojených na Orbánovu vládní stranu Fidesz.

Evropští úředníci konkrétní částku vyčíslili už v září, Maďarsko ale dostalo čas přijmout příslušné zákony a další opatření k nápravě věci. To se stalo, komisi to ale nepřesvědčilo.

„Maďarsko je na dobré cestě, ale udělalo skutečně všechno, abychom mohli říct, že peníze daňových poplatníků jsou v Maďarsku dobře utráceny a evropský rozpočet je chráněn před korupcí? Krátká odpověď zní ne," zdůvodnil verdikt Bruselu evropský komisař pro rozpočet Johannes Hahn.

„Chtěli jsme vidět větší rozsah věcí, které se stanou v reálu. Zatím jsou na papíře,“ doplnila místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za právní stát Věra Jourová. „Typicky veřejný registr smluv: v Česku ho máme od doby, kdy jsem byla ministryní. V Maďarsku by jeho zavedení byla novinka.“

Ze strany Bruselu jde zatím o návrh. Zda o zmíněné miliardy Orbánova vláda skutečně přijde, o tom musí rozhodnout jednotlivé vlády EU. Negativní hodnocení komise a tím i odebrání peněz musí schválit zhruba dvoutřetinová většina sedmadvacítky, tedy alespoň patnáct zemí.

Kdyby se naopak nejméně pět států zastupujících 35 procent populace EU postavilo proti, návrh mohou shodit ze stolu. Předpokládá se, že se na stranu Maďarska přidá Polsko, které vede s Bruselem podobný spor o právní stát, a možná i Itálie. Italská premiérka Giorgia Meloniová opakovaně kritizovala EU za hodnocení stavu demokracie v členských státech jako skandální zásah do věcí, do kterých Bruselu nic není.

O sankci pro Maďarsko by měli příští úterý hlasovat ministři financí EU pod vedením českého šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS). Zda se tak skutečně stane, ale není jisté. Do věci totiž zasahují další proměnné.

Komise jednak zároveň navrhuje schválit maďarský plán obnovy po koronavirové pandemii, což je jinými slovy uvolnění 5,8 miliardy eur, v přepočtu zhruba 142 miliard korun. Jde o peníze ze speciálního fondu, ze kterého čerpají všechny země EU. Zatímco ale většině zemí včetně Česka, kterému připadne 180 miliard korun, byl už plán schválen, Maďarsku dosud ne, a to ze stejných důvodů – kvůli obavám ze zneužití peněz Orbánovou vládou.

V tomto případě ale Evropská komise tvrdí, že Maďarsko už poskytlo dostatečné záruky. Výplata peněz by navíc přišla až po splnění dalších podmínek. Není proto podle Bruselu důvod miliardy Maďarsku na postpandemickou obnovu zadržovat. Některé státy ale mohou mít s odlišnými pohledy komise na různé druhy dotací problém a hlasování se může zadrhnout.

Z druhé strany drží Viktor Orbán zbytek EU v kleštích, protože blokuje uvolnění 18 miliard eur na financování provozu ukrajinského státu v příštím roce – tady je potřeba jednomyslnost. Jednat o Ukrajině se má také příští týden na schůzce ministrů financí.

České předsednictví původně zamýšlelo přimět Orbána souhlasit s osmnáctimiliardovou půjčkou pro Ukrajinu, následně mu schválit plán obnovy, byť s podmínkami, a zbavit ho rizika ztráty dotací z kohezních fondů. Negativní hodnocení maďarských nápravných kroků ze strany komise a zmíněné odlišné pohledy na různé typy dotací tím ale zamíchaly a nelze vyloučit, že k rozhodnutí budou státy potřebovat víc času.

Je také možné, že Viktor Orbán požádá, aby se věc řešila na summitu lídrů EU v polovině prosince, což by finální hlasování odsunulo blíž k Vánocům. Prioritou českého předsednictví je každopádně schválení půjčky pro Ukrajinu.

„Postup Maďarska osobně vnímám jako vydírání,“ uvedla Věra Jourová. „S blokováním peněz pro Ukrajinu se Maďarsko dostává na rekordně nízkou důvěru mezi členskými státy,“ dodala česká eurokomisařka.

Česko je v čele Evropy a Hospodářské noviny jsou v Bruselu. Pokud chcete být u toho nejdůležitějšího, co se každý týden děje, a dočíst se i věci ze zákulisních jednání, odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy.