Pro někoho jsou silvestrovské oslavy svátkem plným barevných koulí na obloze, pro jiné jsou to kouřové mraky plné jedů. Přes 12 tun hořčíku, 10 a půl tuny barya nebo bezmála tuna titanu a půl tuny mědi – takové jsou odhady chemika Petra Klusoně a hydrochemika Martina Pivokonského z Akademie věd, co všechno se během konce roku dostane do vzduchu především v okolí měst, kde se rakety ohňostroje odpalují. Přesný monitoring, kolik podobných látek se do vzduchu na silvestra dostane, v Česku ale chybí. Zdravotní rizika jsou přitom podle vědců vysoká. 

HN: S ohňostroji se do vzduchu dostávají jedovaté látky. Proč v raketách vůbec jsou? 

Petr Klusoň: Běžnou součástí zábavní pyrotechniky jsou především kovy, které ohňostroji dávají barvu. Například dvojmocné ionty barya jsou užívány pro dosažení zelené barvy, dvojmocné ionty stroncia pro barvu červenou, dvojmocná měď v přítomnosti chloru pro barvu modrou, sodné ionty pro žlutou. Hořčík, zinek či draslík a další jsou součástí přítomných silných oxidačních činidel. Mezi ně patří chloristany a chlorečnany a některé peroxidické sloučeniny. Kolik se toho do ovzduší během přelomu roku dostane, můžeme jen odhadovat na základě bilančních výpočtů.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.