K třicátému výročí rozdělení Československa vyšlo v českých médiích dost článků, které hodnotí ekonomickou stránku tohoto pro mnohé i po desetiletích problematického kroku. V textech byla značná míra shody. Titulek „Proč Češi vydělali skoro ve všem...“ dobře vystihuje pocit velké části českých občanů ohledně toho, co pro nás rozdělení federace znamenalo.

Dává ale smysl ověřit si takové tvrzení i na datech, kterými se obvykle popisuje „ekonomická životní úroveň“. K tomuto účelu se obvykle používá hrubý domácí produkt (HDP) na hlavu v paritě kupní síly (PPP). Pohled na data Světové banky (báze roku 2017) ukáže, že před rozdělením Československa, tedy v roce 1992, činil český HDP 20 700 amerických dolarů na hlavu. Z toho jsme se po necelých 30 letech dostali (v roce 2021) na zhruba 41 tisíc. Přitom rok 2000 přinesl hodnotu zhruba 25 tisíc, rok 2010 pak 33,5 tisíce.

Odpovídající hodnoty pro Slovensko začínají na mnohem nižším čísle, na necelých 12 tisících dolarů (1992), a HDP vystoupal na skoro 32 tisíc (opět v roce 2021). V roce 2000 vykázalo Slovensko 15,6 tisíce dolarů, v 2010 pak 25,5 tisíce.

To, že je Česko viditelně bohatší i po 30 letech po rozdělení Československa, asi není žádné překvapení. Podstatné spíše je, kdo „rozchod“ využil k nastartování rychlejšího tempa růstu ekonomiky.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.