Polsko se za posledních dvanáct měsíců stalo příkladem toho, co všechno je možné pro Ukrajinu udělat. A hlas střední Evropy je i díky tomu více slyšet. Ruská válka na Ukrajině pomohla v demokratizaci mezinárodních vztahů. Ukazuje se totiž síla argumentů zemí, jako jsou Polsko nebo Česko, které Ukrajinu reálně a od počátku podporují, tvrdí Slawomir Debski, ředitel Polského ústavu mezinárodních vztahů (PISM). Ten je jedním ze dvou vládních think-tanků zaměřených na zahraniční politiku.

U příležitosti prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu hodnotí Debski i česko-polské vztahy, které jsou díky společné pomoci Kyjevu nejtěsnější za poslední desítky let. „Máme historické zkušenosti, že nelze dělat kompromis mezi svobodou a zotročením,“ zdůraznil Debski v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Co pro vás bylo jako pro odborníka na mezinárodní vztahy největším překvapením během necelého roku od ruské invaze na Ukrajinu?

Německo. Překvapení a zklamání, protože kancléř Scholz přednesl 27. února vynikající projev, pod který by se asi všichni Evropané velmi snadno podepsali. Ukázal tam úkoly, kterým Německo tváří v tvář ruské agresi čelí. Kancléř se zavázal, že Německo svou politiku přehodnotí, že půjde o Zeitewende, tedy historický obrat. Zhroutily se tak základy, na nichž byla německá politika založena. Kancléř oznámil, že Německo poskytne Ukrajině pomoc, že změní svoji politiku, že začne více investovat do vlastních obranných kapacit, a konečně že budou čelit možnosti, aby se tento konflikt nepřenesl do Evropy, a bude víc spolupracovat s partnery na východním křídle. Všechno to vypadalo velmi dobře.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.