Lidickou ulicí v Třinci právě kráčel prvomájový průvod a pionýři ho z chodníků zdravili nadšeným vířením mávátek. Slovák Anton Kubalík v té době kroutil svoji první šichtu v místních železárnách. Na nové místo nastoupil shodou okolností přesně v den nejmasovějších komunistických demonstrací, na Svátek práce 1. máje roku 1983. V největším hutním provozu v Česku dnes čtyřiašedesátiletý muž strávil skoro celý dospělý život. „40 let stejný rytmus šichet. Dvě ranní, poté dvě odpolední, dvě noční a dva dny volna. A tak stále dokola,“ pokyvuje hlavou.

Původně automechanik v ocelárně nejprve řezal autogenem ingoty, tedy surové železné polotovary. Vzpomíná na úmorné vedro a prach – ty mu práci, kterou už dnes zastanou stroje, ztěžovaly. „Přestože jsem na sobě měl brýle, rukavice a nehořlavé oblečení, po osmi hodinách jsem stejně byl celý černý,“ říká.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se