Máte jadernou elektrárnu? A mohla bych ji vidět?

Těžko říct, jakou povědomost mají Finové o filmech Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Ale soudě podle debaty, která se na webu nejčtenějšího finského deníku Helsingin Sanomat rozpoutala tuto středu, finský humor musí být tomu cimrmanovskému velmi blízký. Ve stylu opatrné důchodkyně Jechové z filmu Kulový blesk se Finové začali ptát, jestli s obrovským zpožděním už rok spouštěný třetí blok jaderné elektrárny Olkiluoto opravdu existuje, když během posledního měsíce firma TVO, operátor elektrárny, oznámila už sedmý odklad komerčního spuštění tohoto bloku. Aktuální datum připojení do sítě je 15. březen 2023, což je na elektrárnu, která měla začít vyrábět elektřinu v květnu 2009, docela slušné zpoždění.

Politici a zastánci jaderné energie v Evropě v souvislosti s energetickou krizí velmi rádi a nahlas hovoří o renesanci jaderné elektřiny v Evropě jako stabilního a jistého zdroje v budoucím mixu s obnovitelnými zdroji během postupného opouštění fosilních zdrojů paliv. Jen málokdo si ale uvědomuje, že Evropa měla zhruba dvacetiletou pauzu ve stavbě jaderných elektráren, což se promítá do zpoždění a zdražení stavby těch stávajících. Podobné drama jako Finové s Olkiluoto prožívají Francouzi s třetím blokem elektrárny Flamanville, který měl začít dodávat elektřinu v roce 2012, nebo Britové s Hinckley Point C, která má začít dodávat elektřinu v roce 2026.

Tohle všechno dokážou vysypat z rukávů kritici jaderné energie jako takové i ti, kteří se s podezřením dívají na sliby tří uchazečů o stavbu pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany. „Je to takové lákání,“ zhodnotil například mimo záznam jeden z českých účastníků úterního průmyslového dne amerických firem Westinghouse a Bechtel, které se ucházejí o českou zakázku v konkurenci s francouzskou státní EDF a jihokorejskou KHNP. Američané s typickými úsměvy a nadšením hovořili o možnostech, které české firmy budou mít, zejména když vezmou v úvahu, že Westinghouse a Bechtel už mají podepsanou první dohodu o stavbě historicky prvního polského jaderného bloku (a dalších pět se plánuje). V případě polského jádra ovšem platí podezřívavá věta důchodkyně Jechové ještě dvojnásob.

Analýza

Německý hospodářský zázrak se rozbil. Jak problémy klíčového souseda dopadnou na Česko?

9. 1. 2023 ▪ 25 min. čtení

Westinghouse a Bechtel v těchto dnech pak vybrané partnery v Česku objíždějí, zatímco zaměstnanci ČEZ za přísných bezpečnostních opatření studují nabídky všech tří uchazečů, aby jim brzy dali připomínky a firmy mohly na podzim podat finální nabídky. Mimochodem, příklad, kterým se zástupci obou amerických firem ohánějí jako referencí pro případnou českou stavbu, tedy třetí blok elektrárny Vogtle v Georgii, je na tom se zpožděním a prodražením podobně jako zmíněné evropské elektrárny. Ještě v lednu se hovořilo o datu 3. března letošního roku jako o dni spuštění, poslední zprávy míří spíš do května až června. Skoro by se dalo mluvit o jakémsi prokletí třetích bloků.

Jenže ne všichni jsou takoví skeptici. Estonsko by nikdo za jadernou velmoc nepovažoval, ale tamní soukromá firma se silnou podporou státu Fermi Energia míří k tomu, že začátkem třicátých let zprovozní jeden z prvních malých modulárních reaktorů v Evropě. Na rozdíl třeba od českého ČEZ, který v tomto oboru rozhodně nechce být první, ale malé reaktory plánuje, Estonci před třemi týdny uzavřeli dohodu o dodávce malého modulárního reaktoru od konsorcia GE Hitachi poté, co zvažovali dva další dodavatele. Je to právě GE Hitachi, kdo v lednu letošního roku podepsal dodávku prvního komerčního malého modulárního reaktoru v Americe pro odběratele v Kanadě.

A pro znalce, kteří namítají, že i kdyby technické řešení fungovalo, tak problém bude evropská legislativa a licencování, mám jeden zajímavý postřeh experta z oboru: Estonci a Poláci tím, že staví jaderný obor víceméně na zelené louce, se nemusí ohlížet do minulosti, ale můžou pracovat s budoucností. Převezmou a upraví americkou legislativu, která je do velké míry kompatibilní s tou evropskou. Estonci takto postavili v 90. letech na zelené louce legislativní základy dnes tak oslavovaného elektronického státu. A hlavně nemají zakořeněnou rakousko-uherskou mentalitu hledající důvody, proč něco nejde.

Vůbec bych se tedy nedivil, kdyby důchodkyně Jechová viděla první malý modulární reaktor v Evropě fungovat v Estonsku – a to dávno předtím, než Westinghouse nebo kdokoli další dostaví nové velké bloky v Česku či kdekoli jinde ve střední Evropě.

Výběr týdne

Český autoland čeká těžký rok. Přijdou krachy firem, varují dodavatelé

Místo očekávaného postcovidového oživení mají české automobilky a jejich dodavatelé nezvykle vážné a pokračující potíže. Dodavatelé už nemají kam zlevňovat. 

Pražské letiště bude mít nejlepší spojení za poslední roky

Nový letový řád nabízí řadu nových destinací včetně Sevilly či Rimini nebo obnovenou přímou linku do korejského Soulu.  

Polsko střízliví po solárním boomu

Po čtyřech letech narazilo Polsko na strop možností s připojením a montováním nových solárních elektráren. Češi by se mohli poučit. 

Někteří zemědělci teď litují, že chtěli z ceny obilí vytřískat maximum

Pro ty, kteří nadávají na vysoké ceny potravin, velmi poučný a do střev obilného byznysu jdoucí rozhovor s šéfem největších mlýnů v Česku. 

Sedm hlavních trendů na trhu s vrcholovými manažery

Nábor manažerů se vrátil do předcovidových čísel, ale ve vrcholovém managementu ubývá žen.