Když v září 2021 Austrálie, Spojené království a Spojené státy ohlašovaly vznik nového vojenského paktu, mohlo se zdát, že nejvíc utrpěla Francie. Přišla totiž o dlouho vyjednávaný export tuctu svých ponorek s konvenčními motory. Vláda v Canbeře se rozhodla raději nakoupit americká podmořská plavidla s nukleárním pohonem a Paříží otřásala zloba z diplomatického ponížení.

To však byla pouhá epizoda v širším příběhu, jehož hybatelem jsou obavy západních demokracií ze stále asertivnější a sílící Číny. V dohodě, kterou nyní ohlásila trojice stejných zemí, už nejde jen o vojenské dodávky, ale i o jejich společnou výrobu a v neposlední řadě o sdílení špičkových technologií Spojenými státy. Jde o obří obchod, který v případě Austrálie dosáhne do poloviny 50. let tohoto století hodnoty 0,15 procenta jejího hrubého národního produktu. Takto koncipovaná dohoda překračuje omezení daná volebními cykly a umocňuje její strategický rozměr.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.