Koncem ledna šéfka Jižního velitelství armády USA Laura Richardsonová navrhla šesti zemím Latinské Ameriky, jež vlastní zbraně ruské výroby, aby je výměnou za americký materiál poskytly Ukrajině. Kolumbijský prezident Gustavo Petro, který například ruské helikoptéry označil za „šrot“, to nicméně rázně odmítl: „Nevydáme Ukrajině zbraně, protože by to znamenalo prodlužovat válku.“

Západní žádost o pomoc ukrajinským vojákům, kteří by se na takovou výzbroj vůbec nemuseli zaučovat, ignorovaly i Brazílie, Mexiko, Argentina, Peru a Ekvádor. Žádná z těchto zemí se ani nepřidala k západním sankcím proti Putinovu režimu. Přitom na půdě OSN při hlasování Valného shromáždění se tyto státy, stejně jako většina jejich sousedů na kontinentu, proti ruské invazi vymezily. Proč se Latinská Amerika drží od konfliktu na východě Evropy tak stranou?

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.