Je rozhodnuto. Fialova vláda si vezme obří půjčku od EU na odstřižení od Putinovy ropy a plynu

Po více než dvou letech končí váhání – a Česko kývne na obří půjčku od Evropské unie. Jde o stovky miliard korun na projekty, které zemi pomohou zbavit se závislosti na fosilních palivech z Ruska.

Česká vláda se podle zdrojů HN a serveru Aktuálně.cz definitivně rozhodla výhodnou půjčku využít a tuto středu schválí žádost do Bruselu. Půjčit si země hodlá 2,9 až 11 miliard eur (69 až 265 miliard korun).

„Ve středu vláda schválí pověření mé osoby, abych oficiálně požádal Evropskou komisi o půjčku,“ potvrdil informace HN a Aktuálně.cz ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN). „Evropská komise chtěla od členských států vyjádření jejich zájmu do konce března a to my tímto učiníme,“ dodal Bek.

O půjčku ve formě úvěru od Evropské komise mohou požádat všechny členské státy. Půjde o peníze z takzvaného fondu obnovy, na kterém se země EU dohodly v létě 2020 v reakci na pandemii covidu-19. Ve fondu jsou granty a půjčky, jež mají unijním ekonomikám pomoci k rychlejšímu restartu. Řada zemí už o půjčku požádala, Česko dosud ne.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto

V reakci na ruský útok na Ukrajinu došlo k úpravě záměru půjček a platí, že zhruba dvě třetiny by měly být použity na odstřižení od fosilních paliv z Ruska. Konkrétně v českém případě na stavbu solárních nebo větrných elektráren, budování alternativních plynovodů a ropovodů, zateplování domů, kotlíkové dotace a podobně. Značnou část hodlá vláda investovat do železnice – jak výstavby nových tratí, tak nákupu kolejových vozidel.

„Chceme půjčku skutečně využít na transformaci naší energetiky. To jsou přesně ty peníze, u nichž je správné, že si je stát půjčí,“ řekl k tomu už dříve premiér Petr Fiala (ODS). 

Přesný objem půjčky zůstane v této fázi otevřený. Jednou z podmínek přidělení úvěru je vyčerpání peněz do roku 2026 a Česko se snaží lhůtu prodloužit. Zda se to podaří, ovlivní i finální částku, o jakou bude země usilovat.

„Momentálně zpřesňujeme s Evropskou komisí podmínky pro přiznání půjčky. V závislosti na tom pak rozhodneme o částce. Čas na to máme do konce dubna,“ sdělil Bek. „Platí, že minimalistická varianta je 69 miliard korun a maximalistická 265 miliard korun,“ dodal ministr pro EU.

Úvěr od Evropské komise je výhodný, protože komise si půjčuje na trzích s velmi nízkým úrokem. V únoru například vydala dvacetileté dluhopisy s úrokem 3,3 procenta, což je výrazně méně, než za kolik si půjčuje samo Česko.

Země tak na půjčce a úrocích ušetří řádově desítky miliard korun. „Je to velice výhodné, není co řešit,“ řekl už dříve HN Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády.

Přesná výše úroku, za který si Česko půjčí, bude průměrem všech emisí dluhopisů, jež Evropská komise uskuteční v předcházejícím pololetí. Půjčku by země měla na 30 let, prvních 10 let by ale neplatila nic.

Součástí podmínek však je i to, že česká vláda musí s Evropskou komisí dohodnout, na jaké projekty přesně budou peníze směřovat. Tento proces nyní probíhá.

Obdobné schvalování se týkalo už grantů, nevratných dotací z plánu obnovy po pandemii, který vypracovala ještě Babišova vláda. Česko na něj získalo z EU téměř 180 miliard korun. Fialova koalice plán v reakci na ruský útok na Ukrajinu aktualizovala a navýšila o 10 miliard. Budou se za něj digitalizovat státní správa, školy a stavět obnovitelné zdroje energie.