Manuál pro nespokojeného zákazníka. Tipy, co dělat, když dodavatel fotovoltaiky nefunguje

Obrovský zájem domácností o fotovoltaické elektrárny přilákal do odvětví stovky nových instalačních firem. Mnohdy zákazníkům naslibují hory doly, často jim však chybí potřebné zkušenosti. Nebo brzy narazily na omezenou kapacitu. Podle České obchodní inspekce se lidé nejčastěji setkávají s dramatickým protahováním slíbeného termínu dodávky. „Mnoho podání spotřebitelů směřuje i na požadavky vysokých záloh předem,“ říká mluvčí inspekce Jiří Fröhlich.

Objevují se však i případy, kdy firma dodávku zpacká. „Stává se, že firma postaví fotovoltaickou elektrárnu dříve, než požádá distributora o kapacitu v síti. Zákazník má sice postavenou elektrárnu, ale nemůže ji zprovoznit, protože to distributor nepovolí. Bohužel se to občas týká i firem, které na trhu působí delší dobu,“ konstatuje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Hospodářské noviny již popsaly několik případů, kdy firmy svým závazkům vůči klientům nedokázaly dostát. Nemusí jít jen o malé firmy, jako třeba Solaris Industria Solarexpert. Do obtíží se dostali i větší hráči, například Energetický holding Malina, který do solárního byznysu vstupoval před necelými dvěma lety s obrovskými ambicemi.

Experti upozorňují, že výběru instalační firmy je třeba věnovat dostatečný čas. Není radno podléhat tlaku ze strany obchodních zástupců, kteří mnohdy nutí zákazníky k okamžitému podpisu smlouvy. Slibují přehnaně vysoké úspory nebo nereálně rychlou návratnost elektrárny. Případně zákazníka tlačí do maximální dotace, přestože pro něj nemusí být vhodná. Orientační postup při výběru poskytuje třeba Desatero pro výběr fotovoltaiky, které připravil Cech akumulace a fotovoltaiky.

Ale co dělat, když se člověk dostane do beznadějné situace po podpisu smlouvy a zaplacené záloze. Připravili jsme odpovědi na nejčastější dotazy.

1. Co dělat, pokud dodavatel neustále posouvá termín dodávky a instalace systému?

Předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky Aleš Hradecký říká, že základem je mít s dodavatelem podepsanou smlouvu o dílo, ve které bude sepsáno vše podstatné. Hlavně rozsah prací, cena, placení záloh a také sankce za neplnění termínů. „Instalační firma je pak motivována, aby zakázku odevzdala. V průběhu prací je vhodné vše kontrolovat. Jediný bod, který instalační firma neovlivní, je uvedení zařízení do provozu. To má plně v rukou distribuční společnost,“ říká Hradecký.

Pokud dodavatel podmínky nedodržuje, měl by se klient nejprve pokusit o domluvu na nějakém přijatelném řešení. „Když to nezabere, nezbývá než pohrozit soudem a řešit to s pomocí právníka,“ uvádí Hradecký. Pokud jde o člena asociace či cechu, může se zákazník obrátit na ně. Obecně ale nedodržení termínu představuje soukromoprávní spor a je nutno jej řešit soudní či mimosoudní cestou. Řada nespokojených klientů už žalobu chystá. Energetický regulační úřad ani ČOI to nemohou ze zákona řešit, nejde o správní delikty.

Případné dotace na fotovoltaické systémy jsou vypláceny zpětně. Většina společností je za klienta vyřídí, bývá to součástí smlouvy o dílo. Některé firmy se dokonce zavazují zaplatit smluvní pokutu, pokud zákazník dotaci jejich pochybením nezíská. V případě problémů s instalací elektrárny ale bývá vhodnější domáhat se vrácení zálohy od instalační společnosti než čekat na vyplacení dotace.

2. Na co si dávat pozor při převzetí elektrárny?

Obecně je instalace pro běžného zákazníka jen obtížně zkontrolovatelná. Montáž nicméně musí provést způsobilá osoba. Revizní technik udělá revizi, zkontroluje zapojení, a distribuční společnost ověří, zda je zařízení připravené dle jejich podmínek k připojení. „Jedná se o kvalifikované lidi a zákazník se na ně může spolehnout. Doklad o revizi a o připojení doporučuju dobře uchovat,“ připomíná Hradecký.

Pak už jen zbývá, aby se zákazník naučil v aplikaci elektrárnu ovládat. S tím mu pomůže jeho instalační firma.

Ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer doporučuje přebírat instalaci spolu s nezúčastněným technikem, skutečným odborníkem s praxí, který není spojen s dodavatelem. Množství vad se navíc může projevit až při plném provozu, který nemusí nastat v době předání. Krom zjevných velkých závad může být systém i špatně zapojen či nakonfigurován, a může tak mít výrazně horší provoz a tím i ekonomiku. Trpí tím především komplexní systémy s bateriemi. A nejvíce systémy se zakázaným přetokem do sítě,“ říká Macenauer.

Už při převzetí díla je třeba vytknout zjevné vady, upozorňuje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová. To jsou vady, které lze odhalit pouhým okem – v případě fotovoltaické elektrárny tedy například poničené nebo nerovně instalované panely. „Pokud objednatel převezme dílo bez výhrad i přes jasně viditelnou vadu, nepřizná mu soud právo z takové vady, namítne‑li zhotovitel, tedy instalační firma, že právo nebylo uplatněno včas, což znamená při převzetí díla,“ varuje Hekšová.

3. Kde jsou nejčastější mezery v práci instalačních firem?

V médiích se už několikrát objevily problémy se špatným zapojením a konfigurací celého systému. Macenauer upozorňuje také na nedostatky s mechanickými částmi instalací, s uchycením a kotvením panelů či s poškozením střechy. „Už po několika letech provozu mohou být problémové některé levnější střídače včetně elektronických obvodů,“ uvádí Macenauer. Méně kvalitní střídače mohou být hlučné, případně mají i relativně vysokou vlastní spotřebu, což může podstatně zhoršit ekonomiku celého provozu.

Hradecký také zmiňuje chyby při přípravě celého systému na připojení k distribuční síti. Požadavky distribučních firem se liší a v čase mění. A upozorňuje také na avizované rozšíření Nové zelené úsporám Light o solární systémy. „Program je určen domácnostem důchodců a nízkopříjmovým domácnostem. A ty se mohou snadno stát terčem solárních šmejdů, kteří vědí, že dotaci už mohou mít tito zákazníci na účtu. Ministerstvo by mělo urychleně posílit jejich ochranu,“ domnívá se Hradecký.

Macenauer ještě dodává, že instalační firmy obvykle neinformují o „skrytých“ nákladech na fungování systému. Vlastní spotřeba zařízení může u komplexní instalace s bateriemi činit za rok i více než megawatthodinu. „Odpovídá to výrobě přibližně jedné kilowatty samotných panelů, anebo také spotřebě malé domácnosti. O tuto spotřebu bude tedy výroba malé elektrárny nižší a v některých případech se může i zvýšit celková spotřeba elektřiny ze sítě,“ upozorňuje.

4. Co dělat, pokud elektrárna nefunguje podle představ či propočtů?

Pokud je to způsobeno použitím méně kvalitních panelů či panelů s nižší účinnosti, jde o klamání spotřebitele. A to je podle Fröhlicha důvod podat podnět pro podezření například na klamavé obchodní praktiky.

Hekšová z dTestu dodává, že je možné dílo reklamovat, jestliže elektrárna nefunguje, jak bylo sjednáno ve smlouvě. Prodávající podle občanského zákoníku odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal, má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, případně které kupující očekával s ohledem na povahu zboží.

Jsou‑li panely v pořádku a odpovídají‑li objednávce, je to podle Krčmáře nejlepší řešit přímo s instalační firmou, která si případně může přizvat odborníka z veřejného sektoru na nezávislé posouzení. Do výpočtů mohou vstupovat věci jako regulace ze strany distributora či změna provozu objektu, kde je systém instalován.

Fotovoltaika

Stáhněte si přílohu v PDF

5. Jak postupovat, když instalační firma ukončí činnost?

Ukončí‑li firma svou činnost, měla by spotřebitele informovat, kde je možné vypořádat závazky. Podle zákona má taková firma vymezenou povinnost nejpozději ke dni ukončení činnosti v provozovně oznámit tuto adresu příslušnému živnostenskému úřadu. „Podnikatel je povinen ohlásit i každou změnu této adresy po dobu čtyř let ode dne ukončení činnosti v provozovně,“ říká Fröhlich.

„V případě, kdy by podnikatel ukončil svou činnost zcela, doporučujeme spotřebitelům si zkontrolovat v insolvenčním rejstříku, zda firma není v úpadku a není nutné svoji pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení. Ukončením činnosti se tedy společnost obecně nemůže zbavit povinností z dříve vzniklých závazků – může je však postoupit na jinou společnost, která s tím musí souhlasit,“ vysvětluje Hekšová.

Kvůli případnému servisu se lze obrátit na některou z členských firem Solární asociace či Cechu akumulace a fotovoltaiky. „Jestliže mají kapacitu, provedou posouzení celé instalace a stanoví podmínky, za jakých je možno přejít k nové servisní smlouvě. Nové společnosti nicméně již nedrží záruku na původně dodávané dílo a servisní úkony jsou realizovány podle jiného ceníku, než bylo původně dohodnuto,“ upozorňuje Krčmář.

Aleš Hradecký z Cechu akumulace a fotovoltaiky to však shrnuje jasně: „Úspěšné firmy nemají důvod v době vysoké poptávky končit.“

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Fotovoltaika.