Útoky na ženy. Je vybraný taxikář opravdu ten, kdo vás veze? Aplikace se snaží být pro pasažérky bezpečnější

Po setkání s kamarády v jednom pražském baru se Dominika chtěla rychle a bezpečně dostat domů. Na ulici mávla na taxík se střešní svítilnou. Co se stalo bezprostředně po usednutí do vozu, si už nepamatuje. „Když jsem se probrala na zadních sedačkách, hrozně mě bolela hlava. Byla jsem z poloviny svlečená a řidič se mě snažil znásilnit,“ vzpomíná jednatřicetiletá žena na hrozivou událost před dvěma lety.

„Začali jsme se prát a já jsem dostala spoustu úderů do obličeje. Nedařilo se mu se do mě dostat a agresivní výraz jeho tváře i očí narůstal. Začala jsem panikařit a on mě začal škrtit, až jsem necítila končetiny,“ svěřuje se Dominika. Pomocí planých slibů nakonec taxikáře přesvědčila, aby ji zavezl domů. „Vyskočila jsem pak z auta a už se neohlížela,“ popisuje. 

Taxi řídil někdo jiný

Následné vyšetřování prokázalo, že útočník ve voze ženu znásilnil, když byla v bezvědomí. Navíc jí způsobil řadu zranění: naštípnutou čelist, popraskané oči nebo pohmožděný krk. Později se u Dominiky projevil také posttraumatický syndrom, který vyústil v sociofobii – chorobný strach z cizích lidí, z komunikace a kontaktů s ostatními. Čtyři měsíce strávila pod dohledem psychiatrů v nemocnici. „Do taxíku jsem si od té doby nesedla a ani se nechystám,“ říká Dominika, která se kvůli obavě o své bezpečí také přestěhovala.

Obviněný taxikář je od prosince 2021 ve vazbě. Za znásilnění s těžkou újmou na zdraví mu hrozí pět až 12 let ve vězení. 

Podle vyšetřovatelů nebyl řidič taxíku tím, kdo měl povolení za volantem příslušného vozu sedět, uvádí Dominika. I když bylo auto registrováno v taxi aplikacích, řidič na fotografii místo sebe nechával nelegálně jezdit a pracovat cizince s polskými vízy. Pražský soud, který řízení eviduje, se kvůli citlivosti případu k těmto podrobnostem odmítl blíže vyjádřit či je potvrdit.

Většina taxi aplikací při objednání služby uvádí poznávací značku, barvu i model vozu. Poskytuje rovněž jméno řidiče s fotem. Problém je v tom, že ačkoliv se třeba červená oktávie dá snadno odlišit od stříbrného volkswagenu, je mnohdy obtížné mít stoprocentní jistotu, že vůz řídí člověk z fotografie. Obzvlášť když cestující nasedá za tmy. Situace, kdy za volantem je  někdo jiný než na fotu, není nijak výjimečná, poznamenává Dominika. Dřív, když ještě jezdila taxíky, to zažívala docela často.

Posílení kontroly 

Proti ježdění pod cizím profilem už od roku 2016 brojí například služba Uber. Firma uvádí, že pravidelně kontroluje totožnost řidiče pomocí výzev k namátkovým selfie fotkám v aplikaci. Konkurenční Bolt s tímto krokem přišel letos na konci března. Dvakrát až čtyřikrát za měsíc jsou jeho řidiči vyzváni, aby si vyfotili obličej, umělá inteligence pak snímek porovná s doklady předloženými při registraci do aplikace. Když autorizace selže, ověření posoudí člen speciálního týmu. Pokud se to nepodaří ani jemu, je účet řidiče dočasně zablokován.

Toto opatření je součást balíčku, který má podle společnosti zajistit bezpečnější cestování. Nejen cestující, ale i řidiči a řidičky, kteří také někdy čelí sexuálnímu obtěžování či výtržnictví ze strany pasažérů, mohou například sdílet průběh své cesty s jinými lidmi, a to v živém přenosu.

Tráví i 300 hodin měsíčně za volantem, přesto taxikářů přibývá. Proč to dělají a co je na tom baví?

26. 8. 2022 ▪ 11 min. čtení

V aplikacích Uber a Bolt jsou přitom všechny cesty sledovány pomocí GPS. V případě neočekávaného či dlouhého zastavení má cestujícího kontaktovat bezpečnostní tým. „Je vyškolený na poli komunikace, psychologie i dalších relevantních oborů. K aktivaci této bezpečnostní funkce dochází pouze v jednotkách případů měsíčně. V drtivé většině se jedná o plané poplachy, například vozidlo čeká na vlakovém přejezdu na projetí vlaku,“ přibližuje Soňa Stloukalová, manažerka Boltu pro Česko a Slovensko.

Jak dále uvádí, Česko v porovnání s ostatními evropskými státy patří k těm s nižším počtem stížností. Bolt přitom dostává zpětnou vazbu, včetně té pozitivní, pouze od 0,5 až jednoho procenta cestujících či řidičů.

Ryze česká společnost Liftago upozorňuje na  důležitost postupu cestujícího ještě před objednáním jízdy. „Jen v Liftagu je možné si řidiče vybrat i podle hodnocení – lepší řidiči si tak více vydělají a motivuje je to. V jiných službách vybírá automaticky systém a hodnocení má tak pouze pasivní funkci a menší roli,“ říká šéf marketingu společnosti Lukáš Musil.

Je lepší se fyzicky bránit 

Právě výběr řidičů je jeden z nejdůležitějších, uvádí Jasmína Houdek, která je lektorkou i spoluzakladatelkou společnosti Moderní sebeobrana, jež nabízí kurzy jednotlivcům i firmám. „Využít aplikace a rovnou si ověřit, že jste v taxíku, který jste si objednali, je lepší než jen mávnout na někoho na ulici. Ale než si řidiče objednáte, čtěte recenze, které v aplikaci má. A podívejte se i na hvězdičkové hodnocení,“ doporučuje Houdek. Vyzývá také, aby cestující recenze a hodnocení zároveň psali. „Pomůžete tak odhalit minimálně hulváta, maximálně agresora a ušetříte trápení dalším cestujícím,“ vysvětluje.

Agresor přitom podle ní zpravidla začíná útok nejdřív slovně – oplzlými, sexistickými poznámkami, otázkami na tělo. „V momentě, kdy by zazněly, je třeba ihned takovou komunikaci odmítnout a dál ani ,ze slušnosti‘ neodpovídat. Kdyby pokračoval, vystupte,“ radí. Běžně se také stává, že oběť během útoku zamrzne. V tom by mohla podle Houdek pomoct právě důrazná slovní komunikace – nadechnout se a zařvat „Ne!“.

Instruktorka však upozorňuje, že apel by měl být hlavně na původce útoků. „Celý život ženy slyší, co všechno nemají dělat. Jednou nám radí, abychom jezdily MHD. Jindy zase slyšíme, abychom jezdily taxi nebo abychom měly doprovod. Nikdy to ale není chyba oběti, že na ni někdo zaútočí. Není to její chyba, ani když zamrzne nebo neumí sebeobranu a nebrání se fyzicky,“ vysvětluje. Radí přitom, že jednou z účinných metod v uzavřeném prostoru je protiakce na citlivá místa: oči, hrtan, uši. „Spolupracovat při napadení se nevyplácí, vždy je lepší se bránit fyzicky.“

K novinkám v aplikacích je ale skeptická. „Žádná aplikace na světě vám nezajistí bezpečí. Je to jen kosmetické řešení. Pořád to neřeší problém sexualizovaného násilí a obtěžování jako takového. Samozřejmě se teď firmy budou předhánět v tom, která přijde s bezpečnějším opatřením, a je fajn, že je mají. Pravda je ale taková, že i z taxikáře, kterého prověří, se může stát agresor,“ říká lektorka sebeobrany.

Podle Johanny Nejedlové, zakladatelky neziskové organizace Konsent, ale taxi aplikace částečně pomohly zlepšit situaci tím, na jakém principu fungují. „Taxikáři už nejsou tak anonymní a jsou jednodušeji dohledatelní. Verbální obtěžování i nějaké dotyky se však stále dějí a například sledování trasy nic neříká o tom, co se děje uvnitř auta,“ poznamenává.

 „Řidič může cítit moc a dominanci nad ženou, kterou zrovna veze. Ta je na něm v té chvíli závislá. Nejsou tam žádní svědci a pro pasažérku je obtížné vystoupit, protože je tím chováním zaskočená a také potřebuje, aby taxikář auto zastavil. Řidiči si rovněž často nemyslí, že jsou jejich otázky na sexuální život či nevyžádané lichotky závažné a mohou být označené za sexuální obtěžování,“ vysvětluje Nejedlová. Jak dodává, platformy by se měly zaměřit na vzdělávání svých řidičů, jaké chování je vhodné a kdy již překračuje hranice.