Není mnoho lidí, kteří by na vlastní kůži nepocítili dopad vysokých cen energií. Od podzimu 2021, kdy padla Bohemia Energy a nechala milion odběratelů bez přislíbených levných dodávek, se cena elektřiny a později také plynu stala zásadní politickou otázkou. Po dalším přiškrcení plynových kohoutů na východě a po přepadení Ukrajiny Ruskem ceny vylétly tak vysoko, že kdo neměl zafixovanou cenu, musel pořádně šetřit. Češi mají kvůli inflaci taktéž popohnané energiemi oprávněný pocit, že loni významně zchudli, a z toho zřejmě plyne i poptávka po katastrofických zprávách, které jim to potvrdí a ještě nabídnou obětního beránka.

Hned dvě takové v minulých dnech nabídla obvykle tak nudná instituce, jakou je Eurostat. Podle jeho mezinárodního srovnání Češi vzhledem ke své kupní síle mají druhou nejdražší elektřinu v EU. V rychlém sledu následovala další pecka – tvrzení, že plyn u nás v druhé polovině loňského roku zdražil nejvíc z celé unie a růst cen tvořil astronomických 231 procent.

Eurostat, statistický úřad Evropské unie, je samozřejmě autorita. Ale ani jeho srovnání nelze brát bez přemýšlení za bernou minci, i když zapadají do nálady doby. To platí bez ohledu na to, jak humpolácky do debaty vletěl premiér Petr Fiala. V tomto případě totiž plně platí postřeh, podle kterého je statistika jako bikiny: co odhaluje, je zajímavé, co skrývá, je podstatné.

Zbývá vám ještě 60 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.