Na částečný úvazek hledáme administrativní podporu pro naši společnost. Někoho, kdo se dokáže dobře adaptovat na nové prostředí a je schopen si vše skvěle organizovat. Chytrého jedince, který by nám pomáhal posouvat naši společnost stále výš.“
Tento inzerát vyšel v lednu na největším pracovním portálu v Česku. Málokdo by tipoval, že jej nepsal člověk, ale umělá inteligence, tedy AI. Kromě obecného oslovení inzerát navíc obsahuje i velmi konkrétní, až osobní představení zaměstnavatele: „Zakládali jsme Agnostix ve dvou s vidinou společnosti, která si bude osvojovat nové trendy a aplikovat nejmodernější technologie. Tuto vizi úspěšně naplňujeme, je nás 43 a stále rosteme. Jsme nadšeni, když děláme práci, jež vyžaduje unikátní dovednosti, talent pro jejich využití a pevnou vůli pro úspěšnou realizaci.“ I tato slova zformuloval a napsal robot, konkrétně ChatGPT.
Zpracování inzerátu umělé inteligenci zadal Sebastián Šumavský, personální ředitel společnosti Agnostix, která se zaměřuje na vývoj virtuálních asistentů. „Má motivace byla jednoduchá – chtěl jsem ChatGPT vyzkoušet a zjistit, jak dokáže být kreativní. Nejsem žádný copywriter a tato schopnost ChatGPT je pro mě i v tuto chvíli nejpřínosnější,“ vysvětluje Šumavský.
O to více jej překvapila hned první reakce, která přišla: „Dobrý den, zaujala mě Vaše pracovní nabídka, neboť se vymyká ostatním inzerátům podobného typu. Působí mnohem víc lidsky a je motivována z vnitřních zdrojů a vlastních nápadů,“ napsal uchazeč.
O tom, že umělá inteligence pomůže v mnoha oborech, se mluví už delší dobu. Právě lidské zdroje, kde se musí generovat velké množství textů a uspořádat spousta dat, jsou oborem, kde se AI uchycuje už nyní.
Aplikace při pohovoru napovídá odpovědi
Zrovna psaní pracovních inzerátů by ale Šumavský jako hlavní roli umělé inteligence v personalistice neviděl. „Kdyby si někdo dal práci, může automatizovat téměř vše z HR. Tedy zadávání inzerce, vytváření seznamů potenciálních kandidátů a jejich oslovování, hodnocení životopisů, plánování pohovorů. Na to vše už jsou nástroje,“ vypočítává Šumavský.
Dodává ovšem, že tyto nástroje existují už dlouho a o možnosti plné automatizace se mluví přinejmenším posledních deset let. Několikrát někdo přišel s aplikací, která třeba seřadí potenciální kandidáty na LinkedInu podle daných parametrů – například kvalita kandidáta + šance, že nabídku přijme + jaká je pravděpodobnost, že zůstane ve firmě déle než dva roky. „Používá ji někdo? Co já vím, tak ne,“ krčí rameny Šumavský. V práci s lidmi je totiž podle něj hodně nepředvídatelných proměnných, a proto ji lze hůře predikovat a automatizovat. Za mnohem zásadnější považuje Šumavský aplikace typu Interview Breaker, která umí při online pracovním pohovoru poslouchat otázky personalisty a na základě zkušeností adepta navrhovat v reálném čase ty nejlepší odpovědi, včetně například podrobností o předpokládané práci nebo faktů o společnosti, do níž se uchazeč hlásí. Adept tak na svém monitoru vidí, co má personalistovi odpovědět, aby zapůsobil.
„Když se podíváme dále do budoucnosti, podobné aplikace změní pojetí pracovních pohovorů. Mnohem důležitější než to, co řeknete nebo co si pamatujete, bude, co reálně zvládnete udělat,“ předpovídá Šumavský.
Umělá inteligence může vést celý pohovor
I další zkušení personalisté potvrzují, že umělá inteligence není v HR novým pomocníkem. Roky už se používá na zvládání mnoha úkonů počínaje těmi triviálními, jako například k napsání pozvánky na LinkedIn nebo k vytvoření e‑mailu, který zamítne neúspěšného kandidáta. To vše lze díky současné generativní umělé inteligenci řešit velmi snadno.
„HR se ale snaží automatizovat mnohem sofistikovanější úkoly, jako například takzvaný candidate matching, kdy personalista porovnává zájemce o práci tak, že nahraje popis pracovní pozice do systému vybírajícího kandidáty a ten mu již automaticky nabídne konkrétní vhodné lidi k oslovení,“ popisuje Josef Kadlec, expert na digitální technologie HR a na platformu LinkedIN. Umělá inteligence tak může pomoci prakticky ve všech částech náborového procesu.
„Pomocí ChatGPT si můžete například nasimulovat rozhovor s manažerem, který najímá pracovníky, ale má na ně nerealistické požadavky. ChatGPT vám pomůže připravit otázky k pohovoru na konkrétní pozici. Dá vám příklady náborových kampaní, které se staly v minulosti virálními. Vytvoří vám vyhledávací příkaz na danou pozici pro LinkedIn. Dokáže navrhnout náborový inzerát, a to klidně v mnoha cizích jazycích,“ vypočítává Kadlec.
Jedna z pozoruhodných personalistických aplikací se nazývá Tengai Unbiased. Je to robot, kterého správce HR fyzicky umístí do kanceláře, v níž se koná pohovor, který robot celý povede. Zajímavým pomocníkem založeným na umělé inteligenci je například i služba Metaview, která dokáže z pracovního pohovoru například prostřednictvím Zoom či Teams udělat zápis. Správce HR se pak u pohovoru může soustředit plně na kandidáta, a ne na psaní poznámek.
Uměla inteligence umí zatraktivnit inzerát
Podle Kadlecova názoru dokáže počítač určité dílčí úkony udělat lépe než člověk. „Díky tomu, že umělá inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI je jazykový model, umí často lépe strukturovat e‑mail nebo LinkedIn InMail než my. Zvláště když ho například píšeme v cizím jazyce. A nemusíme si od ní hned nechat psát celý e‑mail, ale napíšeme ho sami a řekneme umělé inteligenci, ať ho přepíše tak, aby byl méně formální a více přitažlivý pro kandidáta například z Velké Británie,“ dává návod Kadlec. Samozřejmě konečné slovo ohledně výběru kandidáta na umělé inteligenci zatím nikdo nenechá, protože tady často hrají roli subjektivní faktory. „Ovšem výjimkou může být například nábor skladníků ve společnosti Amazon, který proběhne kompletně bez asistence člověka. Nejedná se v principu o umělou inteligenci, ale spíš o běžnou automatizaci, kde je například nastaveno, že pokud má kandidát záznam v trestním rejstříku, je automaticky zamítnut,“ přibližuje Kadlec.
Podle jeho slov k velmi zajímavým situacím dochází, když umělou inteligenci začnou používat i kandidáti. Těm samozřejmě nic nebrání v tom, aby jim počítač napsal životopis, a to na míru konkrétní pozici, kterou například do ChatGPT či do Google LaMDA zkopírují. Průvodní dopis v několika světových jazycích na míru konkrétní společnosti je již to nejmenší.
„Toto jde ale ještě dál. Již dnes mají společnosti, které dělají především online pohovory, problém s tím, jestli vedou pohovor s osobou, která pak skutečně na pozici nastupuje. ChatGPT vám totiž velmi snadno naprogramuje téměř cokoliv v téměř jakémkoliv programovacím jazyce. Jakou máte šanci rozeznat, že takový úkol dělal skutečně daný kandidát, a ne umělá inteligence?“ poukazuje Kadlec.
Proto už existují služby, které tyto skutečnosti ověřují, například Scaut. „Dnes se totiž můžete stát prakticky kýmkoliv – díky aplikacím jako Synthesia, Unreal Speech, DeScript a dalším můžete snadno naklonovat něčí obličej i hlas, a to i v reálném čase. Správci HR jsou již školeni na to, jak takové technologie mezi kandidáty na online pohovorech rozpoznat,“ přibližuje Kadlec. Jedna z pouček například zní, aby se kandidát otočil ke kameře i z profilu. Běžné prostředky takzvané rozšířené reality v takové situaci přestanou fungovat a odhalí se tím skutečný obličej člověka sedícího před kamerou.
Pomáhá se školením i kontrolou
Umělá inteligence se dá ale použít i v jiných personalistických činnostech než jen v náboru. Například ve Vodafonu nedávno umělou inteligenci použili v rozvojovém programu pro zaměstnance. Rok trvající program pomáhal zaměstnancům tohoto mobilního operátora se získáním a zlepšením pracovních návyků i postupů.
„Vstupy od zaměstnanců jsme získávali postupně pomocí dotazníků. Data z nich pak umělá inteligence vyhodnotila a zpracovala do individuálních doporučení pro každého jednotlivého člověka. Pravidelně tak zaměstnanec našel v e‑mailu, co může udělat pro to, aby svou práci a práci v týmu snadněji zvládal a zůstal v co nejlepší duševní pohodě,“ přibližuje Ondřej Luštinec, mluvčí Vodafonu za Českou republiku.
Jiný příklad zmínil pro časopis Forbes Sander van ’t Noordende, výkonný ředitel personální agentury Randstad. „Když pandemie zastavila provoz leteckých společností, musely se posádky letadel přeškolit na práci na pozicích, kde byly potřeba jejich dovednosti, jako třeba na zdravotníky a podobně. Takové programy nabídly alternativní kariérní cesty. Zjistit, v čem jsou lidé nenahraditelní, a přidělit jim takovou roli, ve které budou vynikat, by mělo být pro zaměstnavatele tím nejpodstatnějším,“ říká Noordende.
Systém odhalí skryté problémy pracovníků
Podle Vojtěcha Klimeše, ředitele produktu a vývojové divize společnosti OKsystem, která vytváří software pro personalisty, se umělá inteligence v současné době uplatňuje především v kontrolách zaměstnanců, třeba při sledování docházky. „Analýza dat docházky umělou inteligencí ale umí upozornit na anomálie, změny chování a další ukazatele. Díky tomu můžete například nechat uzavřít docházku u všech zaměstnanců, kde je standardní, a ručně se věnovat jen těm, u nichž se ukážou nějaké anomálie,“ radí Klimeš. Takovou anomálií může například být, pokud se kuřácké přestávky začnou protahovat z pěti na mnohem více minut. Zaměstnanec si tedy z práce někam odbíhá. Nebo někdo, kdo dosud nechodil k lékaři, najednou chodí často. Personální oddělení by si takové situace mělo všimnout a nabídnout danému člověku podporu. Stejně tak lze pomocí umělé inteligence kontrolovat vypočtené mzdy před odesláním k výplatě.
Umělá inteligence se také dá využít v procesu plánování kapacit pro zajištění bezchybného běhu složitých provozů. Podle Klimeše dokáže až obdivuhodně dobře sestavit plán směn, obsadit je vhodnými uchazeči nebo navrhovat vhodné kandidáty při náhlém výpadku kolegů.
Umělá inteligence v české personalistice
Přestože má umělá inteligence v personalistice mnoho různých funkcí, ať už v náboru, při školení zaměstnanců či jejich kontrole, mezi českými personalisty zatím příliš rozšířená není.
Stáhněte si přílohu v PDF
„Po prvotních neslavných pokusech například s vyhodnocováním životopisů došlo spíše k jakési nedůvěře k umělé inteligenci. Progresivnější firmy ji využívají k vytváření ‚lepších‘ příspěvků na sociální sítě, v marketingu a někde i ke kontrolní činnosti. Ale nezdá se mi, že by personalisté běžně používali umělou inteligenci,“ všímá si Klimeš.
Naráží tím na známé pokusy Amazonu vyhodnocovat životopisy pomocí umělé inteligence, kdy se měl systém na základě životopisů minulých uchazečů naučit rozeznat kvalitní kandidáty a vybírat nové zaměstnance. V případě IT profesí se ale umělá inteligence nechtěně rychle naučila odmítat uchazečky, protože většina přijatých byli muži. Amazon tak nikdy svůj systém v praxi nepoužil.
I Josef Kadlec přiznává, že úroveň digitalizace personalistiky je v Česku velmi nízká. Vyplývá to prý často z faktu, že většina správců HR má humanitní vzdělání. „Začínají to ovšem měnit výrobci softwaru, kteří integrují umělou inteligenci do svých produktů. Microsoft například integruje ChatGPT do MS Excel či do vyhledávače Bing,“ dává příklady Kadlec. Personalisté se tedy k umělé inteligenci dostanou prostřednictvím nástroje, které běžně využívají ke své práci.
Článek vznikl ve spolupráci se společností Randstad.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Nejlepší zaměstnavatelé.
