Sjednoceni i rozděleni eurem. Má se pětadvacetiletá ECB čím chlubit?

Když se Němci v devadesátých letech rozhodli vzdát své extrémně stabilní měny, která zosobňovala jejich poválečný hospodářský zázrak, udělali to jen za podmínky, že nově vzniklé euro bude řízeno podobně jako marka. Měnovou unii tak sešněrovali řadou pravidel, která měla zaručit, že měna s přeškrtnutým éčkem ve znaku neskončí tak jako řada předchozích pokusů o platidla sdílená více suverénními státy.

„Každá země, která bude usilovat o vstup do Evropské měnové unie, musí prokázat svoji připravenost k takovému kroku a vůli žít ve společné Evropě,“ prohlásil před čtvrtstoletím šéf Bundesbanky Hans Tietmeyer. Měl na mysli ochotu dodržovat dohodnutá pravidla, i když to bude bolet. Ovšem euro je politický projekt a politika hrála prim. Nejen při jeho zrodu.