Češi chtějí bydlet ve vlastním, říká se. Je to ovšem mýtus, který se stále nestává faktem

Slogan „Češi chtějí bydlet ve vlastním“ je refrénem většiny diskusí o bydlení, jako neochvějná danost, která prostupuje celým realitní trhem a záhadně všemi póry vzlíná do rozhodování soukromých i veřejných aktérů v oblasti bydlení a trhu s byty.

Co když tato snaha o definování společenské nálady a jakéhosi jasného étosu ze strany novinářů či akademických odborníků stojí na nestabilních základech, kdy sice okolnosti k takové úvaze vedou, ale v realitě jde spíše o záměnu příčiny a následku? Skutečně tedy Češi chtějí bydlet ve vlastním? Nebo je blíže pravdě: Češi, pokud jim už nic jiného nezbývá a musí řešit bytovou situaci, jsou nuceni postavit si vlastní rodinný dům? Anebo: Češi, pokud chtějí bydlet, jsou odkázáni na to koupit nebo pronajmout si byt, a pokud koupě nebo pronájem bytu nejsou dosažitelné, protože kromě Prahy a Brna se byty vlastně nestaví, tak nezbývá než si postavit vlastní rodinný dům?