V Německu padá podpora Zelených a rostou preference krajní pravice. V Nizozemsku zase zemědělci tvrdě protestují proti plánovanému omezení počtu farem. „To, jak jsme v Evropě o politice proti klimatické změně dlouhodobě mluvili, se ukazuje jako problém,“ říká Mats Braun, nový ředitel Ústavu mezinárodních vztahů. Politici podle něj mlčeli o tom, že razantní snižování emisí je nejen příležitost, ale bude mít taky velké náklady. „Očekávám tedy, že střet ve společnosti se ještě vyhrotí.“ V rozhovoru s HN mluví Braun také o tom, co by pomohlo zvýšit český vliv v Evropské unii.

Politici z našeho regionu často říkají, že ruská invaze na Ukrajinu v EU posílila vliv zemí, jako je Česko. Je to pravda?

V něčem ano. Potvrzuje se to, co Polsko a do jisté míry i Česko říkaly o Rusku. To posiluje důvěryhodnost jejich hlasu, stejně jako to, že Ukrajině pomohly okamžitě po ruském útoku. Neplatí to ale o všech postkomunistických zemích, nejvýraznější je rozdílný přístup Maďarska. Tvrzení o větším vlivu střední Evropy bychom ale neměli přehánět. Co totiž invaze ukázala vůbec nejvíc, je důležitost Evropské unie a NATO jako takových. A taky důležitost Spojených států pro Evropu. Bez nich by reakce na invazi byla nedostatečná.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.